Jak vystrnadit Zemana z Hradu? Politici kujou plány

"Bezesporu si myslím, že německý model, kdy prezident republiky má první pokus, kdy jmenuje předsedu vlády, je zvažovatelný. S tím, že druhý pokus by už příslušel navrhovat Poslanecké sněmovně," řekl Polčák. Třetí pokus by podle něj mohl mít předseda Sněmovny.

"Obecně bych varoval před tím, provádět dílčí změny ústavy ve vazbě na určité problémy nebo konkrétní situaci," řekl novinářům ve Sněmovně odborník na ústavní právo Aleš Gerloch. Zákonodárci podle něj nyní řeší prezidentské pravomoci z hlediska jmenování vlády, příště by mohli řešit další dílčí problém pravomocí hlavy státu.

K zavedení německého modelu se staví zdrženlivě Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. "To je těžké, protože německý model je založen na předpokladu, že je slabý prezident a ten prezident je slabý, protože je nepřímo volený," řekl novinářům. Podle něj není příliš pravděpodobné, že by Česko nyní opět rušilo nedávno zavedenou přímou volbu hlavy státu. Zavedení německé cesty by tak podle něj bylo pouze částečné a je otázkou, zda by fungovalo podobně jako u západních sousedů České republiky.

Podle Gerlocha je problémem odpovědnost hlavy státu za dodržování ústavy. Přímo volený prezident má oproti nepřímo volenému omezenou imunitu na dobu výkonu mandátu a zákon nově zavedl delikt hrubého porušení ústavy. Pokud by se měly posílit případné sankce za porušování ústavy, navrhuje právník, aby občané mohli odvolat prezidenta na návrh obou komor Parlamentu. "Obdobně jako byl zvolen občany," uvedl Gerloch.

Vše se bude odvíjet i od toho, jak by prezident reagoval na situaci, kdy by nebyla vládě vyslovena důvěra. Pokud by na to nereagoval nijak a držel vládu například u moci až do řádných voleb, pak by šlo podle Gerlocha o hrubé porušení ústavy. S přímou volbu pak pro tyto případy do ústavy přibyla možnost podat za to na prezidenta i ústavní žalobu. Podával by ji Senát a musela by s ní souhlasit třípětinová většina v dolní i horní komoře. "Domnívám se ale, že to spíš nenastane," poznamenal Gerloch.

Nedostatečně jsou pravomoci v ústavě definovány i podle sociální demokracie. Ta ale odmítá, aby se upravovaly jen proto, že prezident porušil ústavní zvyklosti, když sestavením vlády pověřil bez politické podpory premiéra Jiřího Rusnoka. "Otázka třeba ústavní neodpovědnosti prezidenta - to jsou určitě věci, které se ukazují jako problém, a o těch by se měla vést debata," míní Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD.

Rázné NE změnám naopak zní od většiny komunistů. Ti tvrdí, že ústava se měla zpřesnit současně už s přijetím zákona o přímé volbě prezidenta. Pro zahájení diskuze je však místopředseda KSČM Jiří Dolejš. "Ale jako ústavní 'blitzkrieg' (blesková válka) těžko. Spíš až po volbách, bez hysterie," dodal.

Předseda NS-LEV 21 Jiří Paroubek soudí, že nynější politická reprezentace má tendenci měnit ústavu vždy, když znění neodpovídá jejím představám a cílům. "To považuji nejen za nemístné, ale i za nebezpečné," uvedl.

"Již delší dobu se mluví o revizi ústavy, čas na ni zjevně nazrál. Musí ale proběhnout široká odborná a politická diskuse. Ústava není návod na použití myčky na nádobí, ale základní zákon státu," napsala ČTK předsedkyně LIDEM Karolína Peake.

Méně prezidentských pravomocí prosazuje i sám Miloš Zeman - ale v úplně jiné oblasti. Přímo na Pražském hradě se po inauguračním projevu vzdal udělování milostí i amnestie. A před dvěma měsíci oznámil, že už nechce jmenovat profesory. Rozhodl se tak kvůli tomu, že nesouhlasil s udělením titulu literárnímu historikovi Martinu C. Putnovi. Místo hlavy státu má profesuru udělovat ministerstvo školství.

(Zdroj: web ČT)