Zdravotnické poplatky jsou horkým volebním tématem

Praha - O zdravotnické poplatky se ve sněmovně strany přou již téměř dva roky, první snahy o jejich zrušení se objevily záhy po jejich zavedení od ledna roku 2008. I v nadcházející volební kampani tak jsou jedním z horkých témat - levice je zatracuje, pravice naopak tvrdí, že zdravotnictví pomáhají.

ČSSD na zrušení zdravotnických poplatků postavila svou kampaň již ke krajským volbám na podzim roku 2008. I teď předseda strany Jiří Paroubek říká, že zákon na zrušení zdravotnických poplatků navrhne hned na prvním jednání vlády po volbách - pokud v nich ČSSD vyhraje. "A bude se jednat skutečně o všechny poplatky ve zdravotnictví," uvedl Paroubek. Odmítl tak návrh svého stínového ministra zdravotnictví Davida Ratha, který plánoval, že by si lidé mohli doplácet na jídlo v nemocnicích.

ODS naopak poplatky považuje za smysluplné opatření, které podle zdravotnického experta strany Borise Šťastného přináší solidaritu mezi vážně nemocnými pacienti a lidmi s banálními chorobami, jako jsou například chřipka nebo angína. "Jejich zavedením se povedlo do zdravotnictví dostat pět miliard korun navíc a dalších pět miliard ušetřit," podotkl Šťastný. Dodal také, že ODS nemá určitě v plánu zavádět nové typy poplatků nebo zvyšovat ty stávající.

Lidovci by rádi z poplatků chtěli zrušit pouze ty za recepty v lékárnách. Ostatní poplatky za pobyt v nemocnici nebo návštěvu lékaře hodlá strana ponechat. Navíc plánuje ještě jednu novinku. "Chceme prosadit vyřazení léčby banálních nemocí z úhrad zdravotního pojištění, takže například léky na chřipku by si každý platil sám," uvedl lidovecký zdravotnický expert Jiří Carbol.

KSČM vidí budoucnost poplatků pouze v jediné možnosti, a to v jejich úplném zrušení. Strana nechce tímto způsobem zvyšovat spoluúčast pacientů, zároveň plánuje odstranit rozdíly v doplatcích na léky tak, aby byly finančně dostupné pro občany.

Partaj TOP 09 ve svém programu o poplatcích přímo nehovoří, ovšem spoluúčast pacientů na zdravotní péči by ráda ještě zvýšila. Mělo by jít o navýšení ze současných zhruba 14 procent až na 25 procent. Půjde ale o postupný krok, kdy lidé ročně vytáhnou ze svých peněženek vždy maximálně o tři procenta peněz více. Navíc toto navýšení nesmí podle strany nijak omezit dostupnost péče.

Zelení poplatky rušit nechtějí, podle strany se osvědčily. "Jejich zavedení vedlo k omezení plýtvání prostředků ze systému zdravotního pojištění, snížila se nemocnost, lékařská služba první pomoci přestala být zneužívaná a využívají ji pouze ti, kteří pomoc skutečně potřebují," uvedl mluvčí strany René Kubášek. Strana ovšem také tvrdí, že poplatky by měly být příjmem zdravotní pojišťovny, protože teprve pak budou skutečně regulační.

Na druhou stranu je podle zelených nutné, aby výše spoluúčasti byla sociálně citlivá a dostupnost lékařské péče zachována pro všechny občany. To podle nich dnešní výše spoluúčasti splňuje.

Související

Vlastimil Válek (TOP 09)

Válek chce zavést regulační poplatky v nemocnicích. Lidé zneužívají urgentní příjmy

Lidé podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zneužívají urgentní příjmy nemocnic. Chce proto zavést regulační poplatky, řekl Mladé frontě Dnes (MfD). Poplatek by mohli hradit například pacienti, kteří nejdou nejprve k praktickému lékaři, ale rovnou do zdravotnického zařízení. Konkrétní návrhy ministr očekává od Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Více souvisejících

poplatky ve zdravotnictví volby

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Bouřky

Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra

Počasí se v týdnu na přelomu června a července mění jen pozvolna. Svědčí o tom aktuální výstraha, jejímž prostřednictvím meteorologové nadále varují před vysokými teplotami či nebezpečím požárů v části Česka. Hrozí také bouřky, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 43 minutami

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Aktualizováno před 51 minutami

před 1 hodinou

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 6 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy