Pravice dostala výprask. Průzkum naznačuje, jak by ODS mohla dopadnou. Kruté čtení

V srpnových hypotetických volbách by se stala vítěznou stranou ČSSD (27,9%), která je následována druhou nejsilnější stranou KSČM (16,7%). Třetí největší aktuální volební zisk by v srpnových hypotetických sněmovních volbách získala TOP 09 s podporu STAN se ziskem 13,1% hlasů. K pětiprocentní hranici potřebné pro vstup do Sněmovny se nadále propadá ODS, která se v srpnu opírá o podporu pouze 7,8% voličů. Do Poslanecké sněmovny by se v srpnu dostala i SPOZ jejíž aktuální podpora 7,2 procentních bodů se téměř rovná podpoře ODS. Poslední stranou, která by v srpnu vstoupila do dolní komory je KDU-ČSL s podporou 6,4% hlasů.

Zejména očekávání voličů následných událostí, může zásadně ovlivnit budoucí podobu Poslanecké sněmovny, v níž se může objevit více stran, anebo z ní naopak mohou odejít některé tradiční strany, jak ostatně naznačuje neustávající pokles voličské podpory ODS. Zásadními faktory pro konečné rozhodnutí voličů v případných předčasných volbách budou bezpochyby, jak podoby volebních kampaní jednotlivých stran, oslovení voličů novými politickými subjekty, ale i případné znechucení části zejména pravicových voličů v podobě odevzdání protestních hlasů mezi nové či malé politické strany a hnutí.

Takové tendence naznačuje nárůst podpory politickému hnutí miliardáře Andreje Babiše ANO 2011, které se s aktuálním ziskem 2,6% blíží tříprocentní hranici, či politickému hnutí Úsvit přímé demokracie se ziskem 2,7% hlasů, v jehož čele stojí senátor a neúspěšný prezidentský kandidát Tomio Okamura.

Pravicové voliče a zejména pak euroskeptiky oslovuje i SUVERENITA (SBB) s aktuální podporou 3,2% voličů, či Strana práv občanů, která se však aktuálně pohybuje pod dvouprocentní hranicí.

O návrat do Poslanecké sněmovny bude však usilovat i Strana zelených, které by v srpnu dalo svůj hlas 2,8% rozhodnutých voličů a zejména o protestní hlasy nespokojených voličů bude usilovat i Česká pirátská strana (2,4%). Tyto protestní hlasy sbírá i Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), která se aktuálně drží pod dvěma procenty.

Dvouprocentní hranici v srpnu dosáhla i strana bývalého premiéra Jiřího Paroubka LEV 21 (2%), která však své voliče ztrácí. Levicoví voliči se tak převážně orientují na podporu ČSSD, KSČM a SPOZ. Navíc právě SPOZ může výrazně profitovat na případné vyostřené kampani zaměřené na svého nevětšího podporovatele prezidenta Miloše Zemana, kterou slibuje TOP 09.

Nadále se pak jako zcela nereálné jeví možný volební úspěch Věcí veřejných (0,3%) či strany LIDEM, která má podporu 0,1% voličů.

Rozmělnění velkého procenta voličů mezi malé a nové politické subjekty naznačuje, snahu zejména pravicových voličů o hledání alternativ k tradičním politickým subjektům, či snahu o protestní volbu takových stran a hnutí, které by mohly napomoci žádaným změnám v chování vrcholných politiků a v samotné politické kultuře.

Aktuální poměrně malá volební účast 55,2% rozhodnutých voličů pak rovněž naznačuje, že další výrazná část voličů se bude rozhodovat na poslední chvíli, a to až na základě vývoje událostí.Na druhou stranu zejména proti novým politickým subjektům, ale i malým stranám mluví zkušenosti s Unií svobody, stranou Věcí veřejných, ale i Stranou zelených. Zda tedy v den konání sněmovních voleb dají své hlasy novým či malým politickým stranám a hnutím v naději, že taková volba může přinést očekávané změny, je velkou otázkou, nebo spíše zásadním voličským dilematem.

Aktuální výsledky šetření společnosti SANEP, představují teoretický volební zisk stran, které mají své zástupce v Poslanecké sněmovně a dále politických stran, které v šetření společnosti SANEP překročily dvouprocentní hranici.