ODS a KDU-ČSL představily ústřední bod kampaně, politolog se zhrozil

Praha - Situace kolem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je dlouhodobě napjatá, se stane jedním z předvolebních témat minimálně dvou stran, a to ODS a KDU-ČSL. Pnutí v ÚSTR se projevilo například poté, co nová vědecká rada začala v červnu hodnotit odborné činnosti ústavu. Jedny z trojích odborů v ÚSTR to kritizují, vadí jim, že bývalí komunisté sedící ve vědecké radě, která je poradním orgánem vedení ÚSTR, v instituci údajně "kádrují" antikomunisty. Vyzvali je k odchodu.

ÚSTR provázejí rozepře od jeho vzniku. Politickou bouři vzbudilo naposledy odvolání ředitele Daniela Hermana. Důvodem byla nespokojenost s jeho prací. S Hermanovým odchodem postupně rezignovali i všichni členové vědecké rady ústavu.

ODS označila tuto situaci za levicový puč, ve kterém jde o ovládnutí Archivu bezpečnostních složek tak, aby informace z něj neohrozily možnou budoucí vládní spolupráci komunistů a sociální demokracie. Levice to odmítá, stejně tak přechodná ředitelka Pavla Foglová. Výběrové řízení na nového ředitele by mělo být vyhlášeno zřejmě na konci letošního roku, píše web ČT.

Úkolem ÚSTR je nestranně hodnotit dobu nesvobody - komunismus i nacistickou okupaci. Proti ÚSTR se od počátku vyslovovali zejména levicoví zákonodárci, kteří ústav označovali za zbytečnou instituci umožňující politické ovlivňování výkladu dějin. Radu ÚSTR volí Senát, který nyní ovládá levice. Rada ÚSTR jmenuje a odvolává ředitele ústavu. ÚSTR má také svou vědeckou radu, která je poradním orgánem instituce. Její členy schvaluje hlavní rada ústavu; ti se například vyjadřují k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti.

Na okolnosti fungování ÚSTR hodlá před pravděpodobnými předčasnými volbami upozornit letos odvolaný ředitel této organizace Daniel Herman, který má vést lidovce v Praze, či místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová, která má ambice být lídrem občanských demokratů. Podle politologa Tomáše Lebedy ale politika kolem ÚSTR velkým tahákem pro lidi před volbami nebude.

"Předpokládám, že téma v předvolební kampani vznesu. V instituci došlo k politickému puči," řekl dnes ČTK Herman. "Lidé by na to měli vzpomenout," uvedl. I jemu vadí to, že bývalí komunisté mají hodnotit lidi, kteří proti komunismu vystupovali. Němcová v rozhovoru pro Lidové noviny prohlásila, že levicová vláda přepíše vývoj v Česku po pádu komunistické totality. "Hned po prezidentských volbách následoval rozvrat Ústavu pro studium totalitních režimů," uvedla.

Především ODS a ČSSD se navzájem obviňují z politických tlaků. Druhá, hlavní rada nařčení ODS z politického ovlivňování odmítá. Rada kritiku sklidila po odvolání Hermana, kterého nahradila přechodnou ředitelkou Pavlou Foglovou.

Politolog Lebeda ČTK řekl, že ÚSTR je zbytečně zpolitizovaný a je nešťastné, že se politici takto této instituce "zmocnili". Pochybuje také o tom, že by strany mohly na téma ÚSTR nalákat voliče. "Podle mě je to okrajová záležitost pro většinu voličů," je přesvědčen Lebeda. "Politici ztrácejí cit pro to, co je pro voliče důležité," míní politolog.

Související

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.
Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Martin Kuba po 22 letech opouští ODS, zakládá vlastní hnutí

Výrazná postava Občanské demokratické strany a jihočeský hejtman Martin Kuba se po dvaadvaceti letech rozhodl ukončit své členství ve straně a oznámil záměr založit nový politický subjekt. O svém překvapivém kroku informoval veřejnost prostřednictvím svého facebookového účtu. Toto oznámení přichází v době spekulací o jeho možné kandidatuře na předsedu ODS.

Více souvisejících

ODS KDU - ČSL ústr

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy