Propukne válka Klaus - ODS? Exministr Chalupa promluvil

Praha - Bývalý prezident Václav Klaus "vážně přemýšlí" o návratu na českou politickou scénu. Situace se mu zdá beznadějná, možná by ale stálo za to do toho promluvit, řekl České televizi na pražském Václavském náměstí, kam se přišel podívat na Světové tour basketbalu 3x3. O politickou spolupráci s Klausem stojí šéfka strany Suverenita Jana Bobošíková nebo dlouholetý člen ODS a poslanec Boris Šťastný, který v pátek občanské demokraty opustil. Jejich úřadující šéf Martin Kuba by si stále přál návrat Klause "k barvám ODS", byť to už část vedení strany i její zakladatel odmítli.

"Situace se mi zdá beznadějná, a pokud by byla nějaká šance do toho promluvit, tak by to možná stálo za to," řekl Klaus k možnostem svého návratu do politiky. Rozhodnuto ale podle něj zatím nic není, pro případnou spolupráci s jeho přívrženci by prý muselo být daleko více lidí, než jen Bobošíková a Šťastný. "Musel by to být proud či řeka, do které budou přitékat z nejrůznějších stran různé potůčky. Podmínka by byla, aby žádný nebyl nějak beznadějně chemicky zamořený," dodal Klaus.

Klausovce podpořil také místopředseda ODS v hradeckém kraji Petr Štěpánek, který oznámil odchod z této strany a snahu podílet se na renesanci pravicové politiky. "Vítám participaci dalších "klausovských" sil, ochotných přiložit ruku k dílu," uvedl v prohlášení pro ČTK.

Kuba uvedl, že by se silné pravicově smýšlející osobnosti měla integrovat ODS. "Pokud by se Václav Klaus rozhodl pro návrat do politiky bez aktivní spolupráce s ODS, nebo dokonce proti ní, byla by to velká chyba nejen pro ODS, ale pro celou pravici, která tak místo integrace a spolupráce bude pokračovat v drolení na mnoho malých stran a uskupení," prohlásil.

S Kubou se do jisté míry shodne i místopředseda ODS a exministr životního prostředí Tomáš Chalupa. "Mělo by být záměrem celé ODS navázat dobré vztahy a spolupráci s Václavem Klausem," uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Václav Klaus řekl, že očekává řeku příznivců, před které by se pak postavil. Není to svolávání, které povede k odlivu členů z ODS?

O projektu paní Bobošíkové nevím nic víc než pár vět, které jsem si přečetl v novinách. Ačkoli se řadím a vždy jsem se řadil k takzvaným klausovcům uvnitř ODS, říkal jsem již při odchodu Borise Šťastného, že já v občanské demokracii zůstanu a budu se nadále snažit, aby to byla ta ODS, do které jsem před dvaceti lety vstupoval.

Nicméně jako místopředseda máte na starosti komunikaci s komunálními politiky. Jsou signály, že hrozí odchod některých lidí?

V tuto chvíli to nikdo neumí odhadnout. V situaci, kdy má ODS procent, kolik má, a prochází těžším obdobím, každý z nás slyší, jak moc to vypadá, nebo nevypadá špatně. To je pravda. Ale že bych kolem sebe viděl vlnu, která říká, že odejde k Václavu Klausovi, to ne.

Na druhou stranu to beru jako výzvu pro nás pro všechny, aby to byla ODS, ke které se Václav Klaus přikloní. Z třiadvaceti tisíc členů, které dnes máme, drtivá většina vstupovala do ODS za Václava Klause, nikoli po něm, a také kvůli němu. Proto je na nás, abychom se snažili.

Není to trochu paradox, že typ lidí, kterých se teď ODS zbavuje nebo z ní odcházejí, se shlukují kolem klausovské iniciativy a měli by přinést změnu? Uzdravme naši politiku je napojeno na Tomáše Hrdličku, spojován je s ním i Boris Šťastný...

Neznám žádné podrobnosti o Uzdravme naši politiku, o tom nevím vůbec nic. Poměrně bych polemizoval s tím, že Boris Šťastný je spojován s nějakými kauzami. Byť z ODS odešel, a mě to štve, pro ODS hodně vykonal. Vždycky zastával jasné postoje, vždy byl loajální. To, že vystoupil ze strany a řekl jiný názor, že někteří přišli do ODS až v posledních letech a jsou zvyklí na to, že je jen jeden názor, a teď se diví, to je možné.

Nejsem příznivcem toho, že se má občanská demokracie někoho zbavovat. A to, jak se lidí zbavuje, není zrovna tím, na co by strana měla být pyšná a hrdá.

Související

PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách. Rozhovor

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 

Více souvisejících

ODS Václav Klaus Tomáš Chalupa

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 minutou

ČNB

Česká národní banka ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes i na jednání v novém složení ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada dnes také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Aktualizováno před 3 minutami

Andrej Babiš

U úřadu vlády se protestovalo proti reformě penzí či Euro 7, mluvil i Babiš

Odboráři z celé republiky se dnes v poledne sešli před sídlem vlády, aby tam protestovali proti reformě penzí a normě Euro 7. Podle pořadatelů ze svazu Kovo dorazilo přes 2000 lidí, podle policie několik tisíc. Předáci přednesli šest požadavků na vládu. Žádají dřívější penze pro náročné profese či reformu daní. Pokud to kabinet nesplní, požadují jeho odstoupení. Vláda dnes v Praze není, má výjezdní zasedání v Jeseníku. 

Aktualizováno před 7 minutami

Petr Fiala a Petr Pavel

Fiala vysvětlil důvody, proč lidé mohou volit až od 18 let

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) existuje řada důvodů, proč zachovat věkovou hranici u prvovoličů na současných 18 letech. Nebrání se ale diskusi, řekl dnes novinářům před zasedáním vlády Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN v Jeseníku. Prezident Petr Pavel v úterý při návštěvě Moravskoslezského kraje řekl, že by pravděpodobně byl pro snížení hranice na 16 let. 

před 10 minutami

Jaderná elektrárna Dukovany

Do Dukovan budou od příštího roku dodávat palivo Američané

Jaderné palivo do Dukovan bude od roku 2024 dodávat americká společnost Westinghouse. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. Ruský dodavatel zásobuje Dukovany téměř 40 let, od začátku provozu elektrárny. 

před 15 minutami

Král Charles III.

Karel III. dorazil do Německa na třídenní návštěvu

Britský král Karel III. s manželkou Camillou dnes odpoledne přiletěli na berlínské Letiště Willyho Brandta, zahájili tak třídenní návštěvu Německa. Německo je první zemí, do které Karel III. v roli panovníka Spojeného království odcestoval.

před 17 minutami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Unijní země jednají o obnovitelných energiích a přou se o vodík z jádra

Spor o začlenění jaderné energie do nových pravidel pro obnovitelné zdroje rozdělil země Evropské unie na dvě podobně velké skupiny, které se snaží před dnešním rozhodujícím vyjednáváním prosadit svůj postoj. Zatímco zastánci jádra jako je Francie či Česko chtějí otevřít cestu k podpoře jaderné energie v rámci směrnice stanovující závazný podíl obnovitelných zdrojů, odpůrci v čele s Rakouskem se stavějí rázně proti.

před 19 minutami

Česká pošta, ilustrační fotografie.

Odboráři budou kontrolovat, jak se uskuteční předávání výpovědí v České poště

Odboráři České pošty budou kontrolovat, jak se po pracovněprávní stránce uskuteční předávání výpovědí ve firmě a zda jsou dodržovaná předem stanovená kritéria propouštění. Management zároveň s provozními zaměstnanci vytvoří platformu, která bude vyhodnocovat zavádění nových pracovních postupů na České poště. Po dnešním jednání vedení pošty se zástupci odborů to ČTK řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

před 21 minutami

před 25 minutami

Emmanuel Macron

Macronovu důchodovou reformu ještě bude řešit Ústavní rada, vyjádří se 14. dubna

Francouzská Ústavní rada dnes oznámila, že 14. dubna vydá rozhodnutí o osudu důchodové reformy, kterou bez souhlasu dolní komory parlamentu prosadila vláda podporovaná prezidentem Emmanuelem Macronem. Reforma navyšující minimální věk pro nárok na plný důchod zatím nevstoupila v platnost a francouzská obdoba ústavního soudu může její části nebo celý návrh smést ze stolu.

Aktualizováno před 1 hodinou

Joe Biden

Biden vyzval Netanjahua, aby upustil od justiční reformy

Americký prezident Joe Biden v úterý vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od justiční reformy, která v Izraeli vyvolala protesty, a záporně odpověděl na dotaz novinářů, zda se v brzké době chystá pozvat Netanjahua do Bílého domu. Netanjahu reagoval prohlášením, že Izrael nerozhoduje na základě tlaku ze zahraničí, i když přichází "od nejlepších přátel".

Aktualizováno před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou AP řekl, že pozval svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga na Ukrajinu. Prezident Číny, která je považovaná za spojence Ruska, minulý týden absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v minulých týdnech představil mírový plán pro Ukrajinu.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

V Paříži končí stávka popelářů, proti penzijní reformě protestuje méně lidí

Pařížští popeláři se dnes vrátí do práce, aby uklidili tuny odpadků, které se za několik týdnů jejich stávky nahromadily v ulicích francouzské metropole. Informovala o tom dnes agentura AP, podle které se zdá, že protesty proti kontroverznímu důchodovému zákonu francouzského prezidenta Emmanuela Marcona se s klesajícím počtem demonstrantů chýlí ke konci.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Senát ČR

Senát pravděpodobně schválí misi vojenských policistů na Ukrajinu

Senát pravděpodobně schválí misi až 15 českých vojenských policistů, kteří se mají podílet na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině v důsledku ruské agrese. Souhlasit bude zřejmě také s vysláním dvou desítek armádních instruktorů do afrického Nigeru. Senátní výbor pro obranu dnes oba návrhy jednomyslně podpořil. Vedle senátorů musí s vysláním souhlasit i poslanci.

před 1 hodinou

Petr Fiala

Fiala je mezi premiéry, kteří vyzvali sociální sítě k boji s dezinformacemi

Český premiér Petr Fiala (ODS) spolu s dalšími sedmi předsedy vlád evropských zemí v otevřeném dopise vyzval provozovatele největších sociálních sítí k efektivnějšímu boji s dezinformacemi. Znění dopisu dnes zveřejnil úřad vlády v tiskové zprávě. Předsedové vlády varují před využíváním sociálních platforem k vyvolávání nepokojů, násilí v ulicích, šíření propagandy nebo dezinformací.

před 2 hodinami

Charles Michel je belgický politik a od prosince 2019 předseda Evropské rady.

Michel má co vysvětlovat. U většiny cest využil soukromé lety

Předseda Evropské rady Charles Michel letěl v soukromém tryskáči při 72 ze svých 112 zahraničních cest za první tři roky ve funkci, vyplývá ze záznamů, které získal bruselský web Politico. Pronajatá letadla využil i při účasti na posledních dvou klimatických konferencích OSN v Egyptě a ve Skotsku. 

Aktualizováno před 2 hodinami

Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Žalobce trvá na devíti letech vězení pro Peltu a deseti pro Kratochvílovou

Ve druhém kole kauzy zmanipulování sportovních dotací ministerstva školství dnes státní zástupce znovu navrhl odnětí svobody i citelné peněžité tresty jak pro bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Peltu, tak pro někdejší náměstkyni pro sport Simonu Kratochvílovou a předsedu České unie sportu Miroslava Janstu (ČUS). 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Grossi přijel do okupované Záporožské jaderné elektrárny

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi dnes přijel do Záporožské jaderné elektrárny, uvádějí tiskové agentury. V době přetrvávajících obav z možné jaderné havárie jde o Grossiho druhou návštěvu tohoto Ruskem okupovaného zařízení na jižní Ukrajině.

Zdroj: ČTK

Další zprávy