Zeman se vložil do restitucí. Církve přeci jen ostrouhají?

Vydávání nemovitostí církvím na rozdíl od finančního vyrovnání podle něho zvrátit nelze. Je ale možné a nutné důkladně prověřovat, jakého původu je a kdy byl zabaven majetek, o který církve žádají zpět, uvedl. Dodal, že už teď "jsou dokumentovány některé případy", kdy se majetek zabavil za první republiky, ne za komunistického režimu.

"Následné referendum je možné řešení, ale já se domnívám, že daleko rychlejší a efektivnější řešení by bylo změnit zákony parlamentní cestou, a to zejména ty, které se týkají oné finanční části vyrovnání," uvedl Zeman. Dodal, že jde o desítky miliard korun a s inflací pak o sto miliard. Podotkl, že byl zastáncem referenda o církevních restitucích. 

Prezident řekl, že projednání zákona o restitucích je zcela jistě úkol pro novou Sněmovnu. Záležet bude ale na výsledcích voleb. Připustil, že by restituce mohla změnit i vláda Jiřího Rusnoka v demisi zákonným opatřením. "Pokud vláda dospěje k závěru, že chce udělat zákonné opatření, je to její věc," uvedl Zeman.

Největším účastníkem restitucí je římskokatolická církve; o majetek žádají například i evangelíci či židovské obce. "To, co je základní, je nejprve vůbec pochopit a dojít ke shodě na postavení církve v liberálně demokratické společnosti. Z toho se pak odvíjejí všechny konkrétní věci dál, to znamená, že v této chvíli nejsem schopen nic předjímat," reagoval generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Církve podle schváleného zákona, který platí od 1. ledna 2013, od státu dostanou nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci jako finanční kompenzaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. Církve mají jeden rok na to, aby se o majetek přihlásily.

Církve už poslaly úřadům přes 15 tisíc žádostí na vrácení majetku, což jsou asi dvě třetiny toho, co chtějí zpět. Podle informací Práva ale část z těchto žádostí je neúplná a neodpovídá požadavkům zákona.

Začaly se také objevovat žádosti, které stát nejspíš zamítne, jelikož majetek jimi požadovaný církvím odebral stát ještě před 25. únorem 1948. Úřady tak hlavně katolické církvi posílají výzvy k doplnění chybějících dokumentů.

Tomáš Holub řekl, že zpět jim chodí především žádosti, které odeslali Lesům ČR. „Na dopracování nám Lesy ČR vrací velké množství žádostí. Lesům nestačí dokumenty o tom, že stát majetek ukradl, ale chtějí zdokumentovat celý proces krádeže. Což podle nás není v duchu zákona," uvedl.

Před dvěma týdny se sešel pražský arcibiskup Dominik Duka s premiérem Jiřím Rusnokem a vyzval ho k tomu, aby stát vydávání majetku administrativně nezdržoval, informují Novinky.cz.

Podle pozemkového úřadu by stát mohl církvím vrátit až 30 tisíc hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142 tisíc hektarů lesních pozemků, což je asi 11 procent lesů, na kterých hospodaří. Dále by se církvím mohlo vrátit takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty.