Praha - Martin Kuba, který je pověřený vedením ODS, se pustil do ČSSD. Důvodem je snaha zavést 30ti procentní daň pro vysokopříjmové skupiny obyvatel. Kuba zároveň přiznal, že pravicová vláda zavedla degresivní zdanění.
Jedním z bodů programu ČSSD je zavedení daně ve výši třicet procent na lidi vydělávající víc jak 100 tisíc měsíčně. Zbytek obyvatel bude zdaněn 20ti procenty.
Podle Kuby je to daň z úspěchu. "Stát sebere víc peněz lidem, kteří se v životě vzdělávali, pracovali a byli aktivní. Pro státní rozpočet to žádný význam nemá. Lidí, kterých se to dotkne, je velmi málo a peníze od nich vybrané nebudou mít pro rozpočet žádný význam," napsal na sociální síti s tím, že jde o populismus postavený na lidské závisti.
Když mu pak lidé v následné diskuzi začali připomínat tzv. solidární daň, kterou zavedla Nečasova vláda, přiznal Kuba, že Topolánkova vláda zavedla degresivní zdanění zvýhodňující bohaté oproti ostatním skupinám obyvatelstva.
Solidární daň ve výši sedmiprocentní přirážky k dani z příjmu platila na výdělky nad 100 tisíc korun.
"Dovolím si dvě poznámky k solidární dani, ať jsme objektivní. Za prvé, byla zavedena pouze přechodně a v momentě kdy se zároveň měnila valorizaci důchodů. Myslím, že v té chvíli pravicová strana nemá rezignovat na solidaritu," napsal Kuba. V druhé poznámce pak přiznal, že Topolánkova vláda zavedením superhrubé mzdy zvýhodnila bohaté.
"Pokud je daň počítána ze superhrubé mzdy při zastropování odvodů na sociální a zdravotní, pak příjmy nad tyto stropy mají daň nižší. Takže reálně je to spíše odstranění degrese," uvedl k solidární dani Kuba.
Související
„Poprvé pořádně.“ Kuba oficiálně představil hnutí Naše Česko
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
před 1 hodinou
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
před 2 hodinami
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
před 2 hodinami
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
před 3 hodinami
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
před 3 hodinami
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
před 4 hodinami
Překreslete atlasy. OSN zvažuje změnu mapy světa, poprvé za 500 let
před 5 hodinami
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
před 6 hodinami
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
před 6 hodinami
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
před 7 hodinami
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
před 8 hodinami
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
včera
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
včera
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
včera
Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci
včera
Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka
včera
Vražda v ubytovně v Praze. Kriminalisté zadrželi podezřelého na místě
včera
Trump poprvé komentoval odchod Harryho a Meghan z USA. Podělil se o své pocity
včera
Po létě je situace podobná jako loni, přiznali meteorologové. A dobrá není
včera
Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru
Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.
Zdroj: Lucie Žáková