Rusnok marně bojuje s rozpočtem. Na vině je Kalousek, křičí ČSSD

"Vláda ČSSD se ale bude snažit alespoň o to, aby se některé priority dostaly do tohoto rozpočtu. Rádi bychom, aby školství na tom nebylo hůře než dnes a aby byl vyřešen příspěvek na státní pojištěnce u zdravotních pojišťoven. A je rovněž třeba vyřešit problém platů státních zaměstnanců, alespoň symbolické zvýšení," uvedl Mládek.

Rusnokova vláda přitom při sestavování rozpočtu počítá jak se zvýšením plateb za státní pojištěnce, tak i s navýšením platů ve státní správě. Jednání o zvýšení plateb zdravotním pojišťovnám dnes vláda přerušila.

Vláda počítá pro příští rok s nárůstem platů státních zaměstnanců o 1,2 procenta, tedy v průměru o 284 korun. Podle Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí činila 24.061 korun, přičemž u zaměstnanců v nepodnikatelské sféře byla 23.580 korun. V samotné veřejné sféře byl průměrný plat podle ČSÚ 25.478 korun.

V případě navýšení plateb za státní pojištěnce vláda počítá v rozpočtu s částkou 3,7 miliardy korun. 

Mládek dnes zároveň upozornil, že v dalších letech existují výrazná rizika pro plnění rozpočtu v podobě čerpání peněz z evropských fondů. Projekty financované EU jsou totiž nejdříve plně hrazeny z národních peněz a až následně proplaceny EU. 

"Tento rozpočet je stále primárně státním rozpočtem Miroslava Kalouska a nevyčítám současné vládě, že moc neudělala. Prostě to nejde," uvedl Mládek.

Nejvíc spolkne resort práce a sociálních věcí 

Státní rozpočet má v Česku podobu zákona. Sestavuje ho ministerstvo financí, které ho předkládá ke schválení vládě. Ta následně pošle návrh zákona o státním rozpočtu ke schválení do poslanecké sněmovny, a to nejpozději tři měsíce před koncem roku. Senát státní rozpočet neschvaluje.

Sněmovna projednává státní rozpočet ve třech čteních. V prvním čtení poslanci schvalují pouze základní údaje rozpočtu, jako jsou celkové příjmy, celkové výdaje, saldo rozpočtu a způsob jeho vypořádání. Pokud státní rozpočet projde prvním čtením, nesmí se tyto parametry v dalším projednávání měnit. Ve druhém čtení poslanci mohou přicházet z pozměňovacími návrhy. Ve třetím čtení se schvalují už jen technické změny a nakonec i celý návrh státního rozpočtu.

Pokud poslanci neschválí státní rozpočet do konce kalendářního roku, musí stát hospodařit v dalším roce v režimu rozpočtového provizoria, informuje server penize.cz.

Největším výdajem státního rozpočtu je kapitola ministerstva práce a sociálních věcí, z níž se platí důchody a sociální či nemocenské dávky. Na výdajích se podílí celkem 40 procenty. Druhou největší položkou je všeobecná pokladní správa. Nejde však o výdaje stejného durhu. Platí se z ní například podpory na stavební či penzijní připojištění či příspěvky do společného rozpočtu Evropské unie, které se nedají zařadit do jiných kapitol. Fakticky tak druhým největším výdajem státního rozpočtu je kapitola ministerstva školství (11 %). Třetí příčku mají úroky ze státního dluhu (6 %). Čtvrté je ministerstvo dopravy (6 %) a páté ministerstvo vnitra (5 %).