ČSSD změní taktiku, Sobotka chce strašit "veverkami"

"Sobotní noc bude dlouhá a určitě bude nabitá neděle," vyjadřuje svá očekávání o brzkém začátku povolebního vyjednávání Sobotka, jehož strana do hlasování 25. a 26. října vstupuje jako jasný favorit. Pokud svou roli potvrdí, chce vytvořit jednobarevnou vládu s podporou co nejmenšího počtu etablovaných a podobně orientovaných politických stran.

Takový kabinet, v němž chce být ČSSD dominantní silou, by podle Sobotky vyloučil alibismus, kdy se na sebe několik koaličních stran vzájemně vymlouvá. Toho, že by takovou vládu, v níž by mohli zasednout i nestraníci, skrze komunisty výrazně ovlivňovala hlava státu, se Sobotka příliš neobává. "Já si myslím, že to riziko není o nic větší, než že se Miloš Zeman bude snažit vládu ovlivňovat přímo skrze sociální demokracii," řekl šéf strany, v níž má prezident řadu výrazných příznivců, včetně statutárního místopředsedy Michala Haška.

Spolupráci s komunisty dnes důrazně odmítl předseda lidovců Bělobrádek. "Pro KDU-ČSL je jakákoli spolupráce s komunisty vyloučena," sdělil ČTK prostřednictvím mluvčího strany Daniela Hermana. Lidovci se podle něj nebudou podílet na jakékoli vládě nebo projektu, který by se opíral o podporu KSČM.

Za rizikovou má sociální demokracie možnou podporu "komerčních" stran, za něž Sobotka považuje zejména hnutí miliardáře Andreje Babiše ANO a Stranu práv občanů - zemanovců (SPOZ). Proti "jednorázovým" stranám se chce ČSSD podle informací ČTK silně vymezit ve zbytku volební kampaně, kde by tak měla učinit připomenutím osudu Věcí veřejných v uplynulém volebním období.

Pokud jde o povolební situaci, Sobotka se nebojí toho, že by hlava státu chtěla jednat podle svého a ignorovala by vůli politických stran. "Prezident bude muset akceptovat dohodu politických stran v Poslanecké sněmovně a bude záležet na politických stranách, jestli se dohodnou," je přesvědčen. "Už se těším na diskuse s ním v situaci, kdy bychom tedy volby vyhráli a budeme se domlouvat na tom, jakým způsobem by země dál měla postupovat," řekl také.

Okamura s Bártou: Vládnutí ve stylu "veverek"

Malé politické strany můžeme schematicky rozdělit  do dvou základních skupin.  Do první  skupiny patří strany, které se snaží oslovit především „volné voliče", jejichž hlavní postoje a hodnoty nejsou ve velkých stranách příliš reprezentovány. Do druhé skupiny pak  strany, jež usilují o „uloupnutí" perníčku z voličského prostoru doposud obsazovaného velkými politickými stranami.

Do první skupiny usilující o volné voliče, patří v tuto chvíli 4, velmi rozdílné,  strany (Hlavu vzhůru, Úsvit přímé demokracie, Strana zelených a Pirátská strana). Hlavu vzhůru (Jana Bobošíková) a Úsvit přímé demokracie (Tomio Okamura), představují klasickou krajně pravicovou populistickou stranu, oslovující protestní voliče, naštvané a frustrované z každodenních neřešených problémů, nespravedlností, hledající jednoduché a radikální řešení a pojmenování viníků (Brusel, přistěhovalci, socky, cikáni), emotivně odkazující na národ a čistý, nezkažený lid. 

Bezprostřední koaliční potenciál  je dosti široký. Jana Bobošíková neměla v zásadě problém kandidovat za KSČM v prezidentské volbě 2008 s cílem pomoci Václavu Klausovi, Tomio Okamura spolupracující s Vítem Bártou předznamenává i možnou podobu  případného vládnutí ve stylu „veverek", píše politoložka Vladimíra Dvořáková na svém blogu.

Strana zelených a Pirátská strana usilují o jiný prostor „volných" voličů. Obě strany představují nový typ stran, které nereagují příliš  na sociálně ekonomickou dimenzi politiky, jako spíše na „kvalitu" a „hodnoty" života. V našem (i zahraničním) prostředí oslovují spíše liberálně (nikoli neoliberálně) zaměřené voliče, pro něž jsou klíčové takové hodnoty jako osobní svoboda (včetně práva na informace), tolerance vůči jinakosti, kvalitní životní prostředí, kvalitní vzdělání.  Jsou zakotveni spíše v občanské společnosti.  Nutno říci, že současná ekonomická krize se sociálními dopady umenšuje jejich operační prostor, přesto zde volný prostor je.