Kalousek chybu v kauze MUS odmítl. Uvidíme do půl roku, říká žalobce

Zeman odmítl odpovědět na otázku, kdo za nepřipojení České republiky k trestnímu řízení ve Švýcarsku může. Poukázal na to, že věc je stále ve stadiu prověřování. "Jasno by mělo být v řádu měsíců," uvedl. Na doplňující dotaz moderátora odhadl, že závěry šetření budou k dispozici do půl roku.

Nejvyšší státní zástupce se vyjádřil také k dalšímu osudu české větve trestního stíhání v kauze MUS. Řekl, že české stíhání budou muset žalobci zastavit v případě, kdy z pravomocného švýcarského rozsudku vyplyne, že stíhané skutky jsou totožné s těmi, za něž byli exmanažeři a exmajitelé MUS odsouzeni. V opačném případě bude stíhání pokračovat. O případném zastavení trestního stíhání se rozhodne až po právní moci švýcarského rozsudku, tedy až po rozhodnutí odvolacího soudu ve Švýcarsku.

Za důvody, proč se kauzu MUS v minulosti nepodařilo vyšetřit v Česku, dnes Zeman označil personální nenaplněnost české justice na konci 90. let i tehdejší nezkušenost s vyšetřováním obdobných kauz. Upozornil také, že k vyšetření tohoto případu byly potřeba informace ze zahraničí, které tehdy ČR neměla k dispozici.

Současnou spolupráci se švýcarskou stranou Zeman pochválil a zmínil se i o tom, že čeští žalobci spolupracují se Švýcary i na prověřování privatizace Škody Plzeň.

Žádnou škodu neevidujeme, tvrdil Kalousek

Elitní čeští detektivové ve spise "Kosatka" detailně popsali převody stovek milionů korun mezi Mosteckou uhelnou a řadou neprůhledných firem, jež skrytě ovládala skupina kolem Antonína Koláčka a dalších šéfů mosteckých dolů. Přesto informace ze spisu nikdy nedoputovaly k soudu a žalobci v roce 2005 poslali celý případ "k ledu". Údajně se nepodařilo prokázat žádný trestný čin.

Česká pasivita skončila teprve před dvěma lety. Ovládnutí Mostecké uhelné začali znovu zkoumat úředníci ministerstva financí a podali kvůli němu trestní oznámení. Případ dostalo na stůl Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které během loňského roku bývalé uhlobarony poprvé obvinilo a nechalo jim zablokovat majetky za 1,2 miliardy korun.

"Připojit se k řízení jde, i když jiným právním mechanismem. K řízení se lze připojit jako soukromý žalobce, viz paragraf 122 švýcarského trestního řádu," řekl ministr Kalousek v roce 2011. "Problém spočívá v tom, že my jako ministerstvo financí žádnou škodu neevidujeme," doplnil tehdy.

Na to Stanislav Mečl, který byl v té době dočasně pověřen vedením VSZ po odvolaném Vlastimilu Rampulovi, reagoval tím, že švýcarské spolkové státní zastupitelství oznámením ze 14. července 2011, adresovaném ministru financí ČR, upozornilo na materiály, které svědčí o vzniku škody pro český stát. "Rovněž tak popsalo způsob, jakým by měla Česká republika postupovat, a výslovně uvedlo, že přesné odůvodnění nároku České republiky a jeho vyčíslení lze učinit až dodatečně, poté co se Česká republika připojí k trestnímu řízení a seznámí se s obsahem trestního spisu." 

Po čtvrtečním rozsudku ovšem není jasné, zda obnovené české vyšetřování nebude nutné zastavit. Podle švýcarského i českého práva totiž nelze odsoudit člověka dvakrát za ten samý trestný čin. "My tento princip musíme respektovat," řekl Hospodářským novinám státní zástupce Petr Šereda, který případ dozoruje. Pokud tedy rozsudek potvrdí i případný verdikt odvolacího soudu, nebudou moci čeští žalobci dále stíhat za provinění, o nichž se už rozhodlo ve Švýcarsku.

Čeští vyšetřovatelé by se tak mohli zaměřit jen na údajné tunelování (paragraf o zneužití informací a postavení v obchodním styku) nebo korupci. Z ní už nedávno obvinili bývalého náměstka ministra průmyslu a obchodu Roberta Sýkoru, který do vlády připravoval materiál o prodeji mosteckých dolů, a zbrojaře Pavla Muselu, jenž měl uhlobaronům dělat spojku, napsal server iHned.cz.