Zeman chce překopat střední Evropu. Podívejte se na jeho plán

"Rozšíření visegrádské skupiny musí proběhnout po etapách," řekl český prezident, který v neděli odletí na několikadenní návštěvu Ukrajiny. "Sám hájím názor, že prvním v pořadí je Slovinsko, které do středoevropského prostoru organicky patří a má se členy visegrádské čtyřky společné dějiny." Zeman se v rozhovoru rovněž vyslovil pro posílení styků skupiny V4 s Rakouskem.

V interview se vyslovil i k pokračujícímu věznění bývalé ukrajinské premiérky a nyní vůdkyně opozice Julije Tymošenkové, které Evropská unie vnímá jako překážku pro uzavření dohody s Kyjevem o přidružení a o volném obchodu na listopadovém summitu ve Vilniusu. "Nechci se vměšovat do vnitřních záležitostí Ukrajiny, nechci se ani vyslovovat o vině či nevině Tymošenkové, ale prezident Ukrajiny má svaté právo na humánní gesto (vůči Tymošenkové)," uvedl český prezident

Premiéři ČR, Slovenska, Maďarska a Polska dnes v Budapešti potvrdili plán vytvořit společné bojové uskupení visegrádské čtyřky tak, aby bylo připravené v roce 2016. Má to být nejviditelnější příspěvek zemí visegrádské čtyřky (V4) pro vojenské síly rychlé reakce EU. Společná bojová jednotka by měla být dlouhodobým projektem.

Za Česko se summitu účastní premiér v demisi Jiří Rusnok. "Plně podporujeme tuto iniciativu," řekl na tiskové konferenci. Se svými partnery z V4 se dnes shodl, že využití společné jednotky bude možné také v rámci sil Severoatlantické aliance, jejímiž členy země visegrádské čtyřky jsou.

Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko by mohly dále otevřít společný visegrádský dům ve Vietnamu. Sloužil by konzulárním účelům, propagaci kultury a hospodářství čtyř středoevropských zemí. Visegrádský dům již funguje od roku 2010 v jihoafrickém Kapském městě. O konečné podobě společného projektu se teprve bude jednat. Podle informací ČTK je možné, že v budoucnu bude otevřen i další visegrádský dům na Krymu.

V roce 1335 byl hrad Visegrád, tehdejší sídlo maďarských králů, dějištěm jednání mezi polským, českým a maďarským králem. Panovníci se zde dohodli na těsné spolupráci v politických a obchodních otázkách, čímž o mnoho generací později inspirovali k založení další úspěšné středoevropské iniciativy.

Visegrádská čtyřka (V4) je neoficiálním označením čtyř postkomunistických zemí ve střední Evropě – České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Původně se skupina těchto zemí nazývala Visegrádská trojka, čtyřka je až důsledkem rozdělení Česko-slovenské federativní republiky v roce 1993. Seskupení získalo svůj název během setkání prezidenta ČSFR Václava Havla, premiéra Maďarska Józsefa Antalla a prezidenta Polska Lecha Wałęsy pořádaného v severomaďarském městě Visegrád 15. února 1991.

Na tomto setkání politikové podepsali deklaraci blízké spolupráce tří (čtyř) středoevropských zemí na jejich cestě k evropské integraci. Po zhroucení komunistického režimu byla kooperace mezi zeměmi důležitá pro jejich přechod od totalitárního systému ke svobodné, pluralitní a demokratické společnosti.

Po přijetí zemí skupiny V4 do Evropské unie v roce 2004 výrazně vzrostly zahraničně-politické aktivity Visegrádské čtyřky a skupina se zaměřila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu Střední Evropy. Spolupráce s Rakouskem a Slovinskem probíhá v rámci takzvaného Regionálního partnerství, s dalšími zeměmi střední a východní Evropy skupina spolupracuje v rámci takzvaného programu V4+.