Odsouzený Koláček už nechce mlčet: Zemanova vláda věděla, že prodává MUS pod cenou

Praha - Antonín Koláček odsouzený v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) je přesvědčen, že on i jeho společníci udělali chybu, když k celé věci dosud většinou mlčeli, a hodlá se nyní důrazně veřejně hájit. Podle něj jsou exemplárním případem, přestože ve Švýcarsku je "hodně českých peněz", o které se prý nikdo nezajímá. V rozhovoru s ČTK dnes Koláček řekl, že někteří členové vlády tehdejšího premiéra Miloše Zemana v roce 1999 věděli při prodeji státního podílu MUS, že za společností Appian Group je Koláček a jeho společníci.

Koláček, stejně jako jeho někdejší společníci z MUS Petr Kraus, Marek Čmejla, Oldřich Klimecký a Jiří Diviš, byli ve čtvrtek ve Švýcarsku nepravomocně odsouzeni za praní špinavých peněz a podvody při převzetí MUS. Koláček z nich dostal nejvyšší trest čtyř let a čtyř měsíců vězení.

"Je zajímavé, že z celé české privatizace, ze všech těch českých peněz, které jsou ve Švýcarsku, si vybrali zrovna nás. A těch peněz je tam hodně," řekl. Podle něj se ale mnoho věcí dostane na povrch.

"Vezměte si třeba peníze pana (Romana) Janouška ve Švýcarsku, k nim se různé části moci vyjádřily, že jsou v pořádku a tudíž Švýcarsko prohlásilo, že jsou ty peníze v pořádku. My to neděláme, protože my s žádnýma takovýma složkami nespolupracujeme," řekl Koláček, podle něhož v případě Janouška přišel zásah z ČR i na mezinárodní úrovni. Šlo prý o to, aby se nepoškodil obraz Švýcarska jako mezinárodní finanční instituce.

Rozhodlo se, že "my budeme exemplární případ a oni budou neviditelný případ, který je v pořádku", uvedl. Podle něj se objeví i další takové případy. "Protože oni se spletli. Mysleli, že já to vzdám a já to nevzdám," dodal. "Postupně si myslím, že se ty věci budou ukazovat, zatím je brzo," naznačil.

"Z dnešního pohledu jsme možná měli najít víc odvahy a mluvit. Teď už nám nic jiného nezbývá a teď budeme mluvit nahlas," řekl Koláček, který stejně jako ostatní odsouzení odmítl odpovídat na otázky švýcarského soudu o kauze samotné.

Má také pocit, že se od něj a jeho společníků odvrátili všichni, kteří s ním kolem MUS spolupracovali. "Chtěl bych zdůraznit, že mnozí nás v tom fakt nechali a zapomněli, jak s námi tehdy spolupracovali a co s námi dělali," řekl s tím, že spolupracovali s poslanci i "senátory, třeba s Richardem Falbrem".

"Spolupracovali jsme s odbory, spolupracovali jsme s ODS, se sociální demokracií ... hledali jsme spojení pro podporu toho podniku. To se tehdy dařilo a myslím, že nám všichni docela normálně politicky pomáhali a pak ... od nás všichni v podstatě utekli," řekl.

Za chybu považuje, že ve své době otevřeně neřekli, "kdo jsou Appiani". Appian Group byla v druhé polovině 90. let prezentována jako skupina zastupující americké investory, jak se později ukázalo fiktivní. Vlastnili ji Koláček a další odsouzení.

"My jsme to říkali neveřejně politikům a novinářům. Mnozí to věděli, ale jako hráli s námi tu, dá se říci, hru na kapitalismus," prohlásil.

Tehdejší vláda Miloše Zemana v červenci 1999 prodala Appian Group zbývajících 46 procent akcií MUS za 650 milionů korun, tedy podle švýcarských i českých vyšetřovatelů za podhodnocenou cenu.

Někteří členové vlády věděli, jak to je, řekl. I odboráři a novináři věděli, že se to prodává nám, dodal s tím, že nechce jmenovat konkrétně, ale chce poukázat na systém.

Koláčkovi je také divné, že švýcarská prokuratura navrhla tak vysoké odškodnění pro MUS, kterou ovládají Vasil Bobela, Petr Pudil a Pavel Tykač. "Nevím za co a proč, čemu to mělo sloužit," uvedl.

Společnost Czech Coal Services sdružující Bobelu, Pudila a Tykače figurovala u soudu v Bellinzoně jako poškozená strana. Prokuratura navrhla, aby z asi 600 milionů švýcarských franků obstavených ve Švýcarsku (asi 12,5 milionu korun) dostala 276 milionů franků.

Podle Tykačova mluvčího Jana Chudomela je předčasné a pouze hypotetické hovořit o jakýchkoliv penězích. "Pravděpodobně bude trvat roky, než padne nějaké konečné rozhodnutí. Pokud k tomu nakonec dojde, je Pavel Tykač rozhodnut věnovat veškeré takto získané prostředky na dobročinnost a rozvoj severočeského regionu," řekl.

Související

Policie Švýcarsko

Sklapla klec: Švýcarská policie zadržela Petra Krause z kauzy MUS

Švýcarská policie zadržela v úterý na ženevském letišti Petra Krause, kterého švýcarská justice pravomocně odsoudila v případu Mostecké uhelné společnosti k 16měsíčnímu vězení. Krause poté policie převezla do výkonu trestu ve věznici poblíž města Fribourg. ČTK to dnes sdělila v tiskovém prohlášení Krausova advokátka Karolina Besser Zelenková. Kraus je ve stejné věci souzen i v České republice, hlavní líčení je plánováno od 10. června.
MUS

V kauze Mostecké uhelné čelí žalobě šest lidí, mezi nimi i exnáměstek ministra průmyslu

Olomouc - Žalobci olomouckého vrchního státního zastupitelství podali obžalobu na šest mužů v kauze Mostecká uhelná (MUS). K soudu posílají kvůli podezření z tunelování a podvodného ovládnutí společnosti pět bývalých manažerů, z přijetí úplatku by se měl zodpovídat před soudem také bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora. Rozsáhlou kauzu vyšetřovala protikorupční policie několik let. Případem se bude zabývat Městský soud v Praze, řekl dnes ČTK žalobce Petr Šereda.

Více souvisejících

kauza mus privatizace Antonín Koláček (odsouzený v kauze MUS)

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Karlos Vémola

Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby

Zápasník MMA Karlos Vémola jde do vazby. Poslal ho tam Obvodní soud pro Prahu 1, který ve čtvrtek vyhověl návrhu státního zástupce . Důvodem je obava z možného útěku, kterou soudce odůvodnil výší hrozícího trestu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Jeffrey Epstein

Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina

Americké úřady oznámily nález více než milionu dodatečných dokumentů, které pravděpodobně souvisejí s vyšetřováním zesnulého sexuálního agresora Jeffreyho Epsteina. Federální prokuratura v New Yorku a FBI o tomto nečekaném objevu již informovaly ministerstvo spravedlnosti. Právní týmy nyní intenzivně pracují na revizi těchto materiálů, aby zajistily ochranu obětí prostřednictvím nezbytných úprav. Ministerstvo slíbilo, že k publikaci dojde v nejbližších týdnech, jakmile skončí proces anonymizace.

před 6 hodinami

Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.

před 7 hodinami

včera

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

včera

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem

Izraelské letectvo provedlo ve středu dopoledne sérii náletů na jihu Libanonu, které cílily na infrastrukturu hnutí Hizballáh. Útoky zasáhly oblasti v okolí Nabatíje, konkrétně údolí Houmin, Wadi Azza a Nimeiriya. Podle svědků se nad zasaženými místy i nad východním údolím Bikáa nadále pohybují izraelské bezpilotní letouny. Izraelská armáda v oficiálním prohlášení uvedla, že údery byly nezbytné kvůli přítomnosti vojenských zařízení, která porušují dohody o příměří.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.

včera

Záchranná služba, ilustrační fotografie

Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty

Jihomoravští záchranáři čelí v posledních dnech extrémnímu náporu, který výrazně převyšuje běžný průměr. Zatímco standardně vyjíždějí k přibližně třem stovkám případů denně, v aktuálním období se počty výjezdů šplhají až ke čtyřem stovkám výjezdů za 24 hodin. Zdravotníci proto vydali naléhavou výzvu veřejnosti, aby lidé zvážili, zda je příjezd sanitky v jejich situaci skutečně nezbytný.

včera

Ruská armáda

Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí

Ukrajinští představitelé dnes oznámili, že během přeshraničního nájezdu na vesnici Hrabovske v Sumské oblasti odvlekly ruské invazní síly do Ruska 52 civilistů. Útok se odehrál v noci na sobotu, kdy do obce vtrhlo přibližně 100 ruských vojáků. Kromě civilního obyvatelstva bylo zajato také 13 ukrajinských vojáků, kteří v pohraniční oblasti působili.

včera

Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

včera

Venezuela, ilustrační foto

Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína

Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí

Zatímco se v ukrajinském Pokrovsku už přes rok a půl bojuje, Rusko nyní tvrdí, že toto strategické město ovládlo. Pro Ukrajince však Pokrovsk není jen bodem na mapě frontových linií, ale místem úzce spjatým s jedním z největších kulturních klenotů země: koledou Carol of the Bells. Světoznámou melodii, kterou lidé znají z filmů jako Sám doma, složil Mykola Leontovyč a její kořeny sahají právě do Pokrovsku. Dnes, kdy se město proměnilo v trosky, získává tato píseň pro Ukrajince opět svůj původní politický a vlastenecký význam.

včera

Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026

Před rokem touto dobou byl prezidentem Joe Biden a v katarském Dauhá se vyjednávalo příměří v Gaze. Dnes se zdá, že tyto události dělí celé desetiletí, protože rok 2025 přinesl zásadní proměny. Spojené státy nyní shromažďují v Karibiku největší vojenskou sílu od dob kubánské krize a v Miami se jedná o osudu Ukrajiny. Rok 2026 se tak rýsuje jako zlomový okamžik, který prověří stabilitu světového řádu v mnoha ohledech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy