Babiš se dotahuje na ČSSD, Kalousek byl v debatě pod palbou

Čtvrté místo by podle průzkumu obsadila KSČM s 16,5 procenta. Na dalších místech by se postupně seřadila ODS se 14 procenty, Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury s deseti procenty, Strana práv občanů - Zemanovci s osmi a KDU-ČSL se 7,5 procenta. Volební potenciál zbylých stran nedosahuje pěti procent.

Minulé sněmovní volby ve Středočeském kraji vyhrála ODS se ziskem 23,87 procenta hlasů. Druzí byli sociální demokraté, pro něž se vyslovilo 20,52 procenta voličů. Na třetím místě skončila TOP 09, kterou volilo 17,59 procenta lidí. Čtvrtou příčku si zajistili komunisté s podporou 11 procent voličů a pátou Věci veřejné s 10,72 procenta hlasů.

Střední Čechy jsou největším krajem nejen počtem voličů, ale také živnostníků – ihned po Praze.Ve středních Čechách bylo k prvnímu lednu registrováno 323 tisíc subjektů, drtivou většinu z toho tvoří podnikající fyzické osoby. Množství podnikatelů ovšem ne vždy závisí na velikosti či lidnatosti kraje. Například Moravskoslezský region je až čtvrtý, zaostává zhruba o 50 tisíc za Jihomoravským krajem. A na podnikatele bohaté Liberecko zase předstihuje Pardubicko i Vysočinu.

Přijmout euro? Jaké budou daně?

Podle hnutí ANO a její středočeské zástupkyně Jaroslavy Jermanové je ale euro podmíněno třemi kroky: celkovým snížením daní, jejich následné stabilitě a také podporou exportu ze strany vlády. Pokud bude ekonomika schopná toto přijmout, určitě budme na euro připraveni.

S trpělivým postojem k přijetí evropské měny souhlasí i lídr středočeské ČSSD Jan Hamáček. Upozorňuje ale také na nevýhody, které z dlouhého čekání vyplývají. Má tím na mysli hlavně přímý dopad na investice. "Protože zahraniční investoři, zejména ze Západu, když vyhodnocují Česko jako potenciální cíl investic, zvažují, zda má, či alespoň plánuje přijmout euro. Chtějí mít nějakou jistotu stability té země i z měnového hlediska," tvrdí jednička kandidátky ČSSD.

Kritika z mnoha stran kvůli nestabilnímu prostředí míří zejména k minulým vládním představitelům. Podle Miroslava Kalouska z TOP 09 má ale tento problém řešit zákon o jednotném inkasním místu, který vstoupí v platnost v roce 2015. "Je to jakousi vlajkovou lodí, která sjednotí jak odvodovou povinnost, tak i základ pro všechny přímé odvody. Daňový poplatník už nebude posílat tři různé platby vypočtené z různých tří základů," upozorňuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Dřívějšímu schválení podle něho bránil složitý legislativní proces, řekl v předvolební debatě ČT.

Strana práv občanů – Zemanovci, kterou v debatě zastupoval František Koníček, by daňový systém také ráda stabilizovala. Ještě předtím si ale dle plánů SPOZ zaslouží změnu sazeb. Další problém je podle Koníčka korupce.

Lídr ODS Petr Bendl se v otázce řešení podnikatelského prostředí odkazoval na neschválenou normu. V jeho případě šlo o speciální zákon, který navrhoval jako ministr zemědělství po spolupráci s nevládními organizacemi. Dokument stačil pouze poslat do Poslanecké sněmovny.

Kritikou nešetřil lídr hnutí Úsvit Tomio Okamura, který zmiňoval zejména nelichotivé výsledky Česka v mezinárodních žebříčcích. "Protože u nás na to potřebujete devět úředních procedur, zatímco na Novém Zélandě se stačí registrovat online. Toto jsou nástroje na zaměstnanost – usnadnit lidem začátek podnikání, dále navrhujeme snížit okamžitě sazbu DPH, a to obě dvě sazby o jedno procento," řekl.

Největší problém podle Lidovců je neschopnost státu důsledně daně vybírat. Česku podle Ivana Gabala chybí přísnější hlídání odvodů a také dlouhodobě diskutovaný nástroj – registrační pokladny.

Za registrační pokladny se staví také Stanislav Grospič z KSČM – i když poslanci na to podle něho neměli dostatek vůle a vzali toto opatření za „zástupné téma". Komunisté ale kladou v podpoře konkurenceschopnosti důraz hlavně na investice do vzdělání a infrastruktury.