Praha - Dva týdny před volbami byly hlavními důvody volby určité strany pro třicet procent voličů program a politika strany a pro téměř stejně velkou část šance provést potřebné změny, kterou podle nich tato strana má. Tuto šanci viděli hlavně stoupenci hnutí ANO. Početné stoupence ANO a TOP 09 oslovili také volební lídři těchto stran. Průzkum potvrdil, že ODS zbyli hlavně ti, kteří stranu volili vždy i v minulosti. Informuje průzkum STEM.
Zhruba dva týdny před předčasnými volbami do poslanecké sněmovny zjišťovali tazatelé STEM mezi lidmi, kteří deklarovali, že budou volit nějakou konkrétní stranu, také to, co je hlavním důvodem, proč se právě tuto stranu chystají volit. Respondenti vybírali jednu ze sedmi možností. Téměř třetina dotázaných odpověděla, že hlavním důvodem je politika, kterou tato strana provádí, její program. Téměř stejný podíl lidí uvedl, že jimi volená strana má největší šanci prosadit potřebné změny v naší zemi. Pro přibližně desetinu lidí je hlavním důvodem politická orientace strany, pro další desetinu vůdce strany anebo jiné její kandidující osobnosti. Pouze 12 % lidí uvedlo, že jsou pravidelnými voliči strany. A jen 4 % respondentů připustila, že je k volbě přesvědčila volební kampaň. Příznivce ANO vedla k volbě především víra, že toto politické hnutí má největší šanci provést potřebné změny ve státě – téměř každý druhý ze stoupenců to uvádí jako hlavní důvod. Významnou roli sehrál i volební program a osobnosti – zřejmě především osoba předsedy. V porovnání se stranami, které byly ve sněmovně už v minulém období, u příznivců ANO zabrala i volební kampaň. Zcela bezvýznamná byla pro ně naopak politická orientace hnutí.Šance provést potřebné změny byla i důležitou motivací volby ČSSD – uvedla ji jako hlavní důvod třetina a téměř stejně velký podíl ji volil kvůli konkrétní politice a programu. Méně často byla motivem volby sociální demokracie její levicová orientace nebo tradice volby, stoupence ČSSD nepřivedl k volbám protest ani osobnosti lídrů nebo volební kampaň.V případě KSČM hrála rozhodující roli její konkrétní politika a také tradiční volba příznivců. V druhé řadě její příznivci akcentovali šanci na změny a politickou orientaci strany. Podobně jako v případě ČSSD, jen minimální vliv na volbu komunistické strany měly motivy protestu proti jiné straně, kampaň nebo osobnosti. Tradiční volba byla vůbec nejčastějším důvodem hlasu pro ODS – uvedly ji dvě pětiny příznivců. Na dalších místech jsou šance na provedení změn, konkrétní politika a politická orientace, ovšem tyto motivy jsou u ODS slabší než u většiny ostatních stran.Důvody volby TOP 09 jsou poměrně vyrovnané. Podobně jako v případě ČSSD nebo KSČM, významnou úlohu hrála konkrétní politika a program (uvedla téměř třetina sympatizantů strany), podstatně častěji než u jmenovaných stran však lidé volili TOP 09 kvůli osobnostem, resp. kvůli předsedovi (uvedla skoro čtvrtina). Význam pro potenciální voliče měla i šance provést změny a politická orientace strany. Tradiční volba logicky vzhledem ke krátké historii strany roli příliš nehrála.Naopak u stoupenců KDU-ČSL byla tradice volby strany jako hlavní důvod poměrně častá (uvedl každý čtvrtý), ve stejné míře byla uváděna i konkrétní politika a program, o něco méně pak šance provést potřebné změny. Další důvody – personální, protestní, obecná orientace nebo kampaň – byly zřetelně slabší.Úsvit přímé demokracie T. Okamury dostal hlasy jednoznačně hlavně díky popularitě svého předsedy. Na druhém místě byla šance na provedení změn, na třetím program, na čtvrtém kampaň. Stejně jako u hnutí ANO roli samozřejmě nehrála tradice volby ani pravolevá orientace.
Související
Prezidentské volby ovlivňují ruští agenti, udělají to znovu, varuje ruský zpravodaj
To nejlepší z volebních videí na jednom místě + VIDEO
Aktuálně se děje
před 5 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 5 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák