Politici si zvýší odměny: Máme moc práce, říkají na obhajobu

Praha - Odměny zastupitelům se podle nařízení vlády od ledna zvýší o zhruba pět procent na úroveň roku 2010. Nárok na vyšší odměnu budou mít i starostové malých obcí, kteří se této funkci věnují vedle svého zaměstnání. Měli by brát měsíčně až 60 procent odměny pro starosty na plný úvazek. Nyní mají nárok jen na dvě pětiny této odměny, uvedlo ministerstvo vnitra v metodickém doporučení na svém webu.

Platy politiků působících v zastupitelstvech obcí a krajů se dělí do dvou skupin. Do první skupiny spadají tzv. uvolnění členové zastupitelstev, kteří mají výkon své politické funkce jako řádné zaměstnání. Druhá skupina, neuvolnění, jsou ostatní politici, kteří vykonávají svou činnost při zaměstnání. Uvolnění mají vyšší plat než jejich neuvolnění kolegové.

Odměna se odvozuje od zákonem stanovené částky pro uvolněné starosty ve výši 27.425 korun měsíčně a je zvýšena podle počtu obyvatel obce. Například neuvolněný starosta vesnice se 180 obyvateli by tak měl mít podle doporučení nárok na 18.020 korun. Starosta obce s 1800 obyvateli by pak mohl mít 25.214 korun.Vládním nařízením se mění rovněž odměny krajským zastupitelům včetně hejtmanů a radních. Hejtmani budou dostávat podle počtu obyvatel regionu od 81.110 do 93.480 korun měsíčně, uvolnění členové rady od 59.190 do 78.660 korun měsíčně.

Zvýšení odměn v roce, kdy se budou konat komunální volby, si prosadili zástupci samospráv. Zdůvodnili to zvýšenými nároky na činnost zastupitelů s ohledem na administrativní náročnost úřadů včetně čerpání dotací. Snížení odměn před třemi lety stanovila bývalá vláda Petra Nečase (ODS).

Nejlépe se mají europoslanci

Výše a stanovení výpočtu platů pro jednotlivé politické úrovně je největším kamenem úrazu. K platům je potřeba ještě připočítat funkční požitky, které jsou pro každou politickou úroveň odlišné. Jestli se chcete angažovat v politice, máte na výběr z celkem pěti úrovní: zastupitelstva obcí a krajů, parlamentní úroveň – poslanec a senátor. Pátou úrovní, kde se můžete realizovat, je být poslancem v evropském parlamentu.

Platová hladina poslanců Evropského parlamentu v současné době je o několik desítek procent vyšší než plat českého zákonodárce. 

Plat europoslanců je od voleb v červenci 2009 pro všechny stejný a odvíjí se od výše základního platu soudce Evropského soudního dvora, tvoří 38,5 procenta jeho mzdy. Zastupitelé ve Štrasburku nyní tudíž pobírají hrubý měsíční plat 7 957 eur (v přepočtu asi 206 tisíc). Tyto zákonodárce ovšem nevyplácí národní státy, plat jde z rozpočtu EU, kam poslanci také odvádějí daň z příjmu a příspěvek na úrazové pojištění.

Ještě do roku 2009 přitom byli europoslanci placeni stejně jako poslanci národních parlamentů z rozpočtů svých států. První čeští zástupci, kteří vzešli s voleb v roce 2004, tak brali 86 500 korun (tehdy asi 3 250 eur) měsíčně, ale například plat italského poslance EP byl téměř čtyřnásobný (asi 12 tisíc eur). Italové byli v té době suverénně nejštědřejší – brali i dvakrát více než třeba Britové (5 850 eur) a třikrát více než Portugalové. Naopak maďarští europoslanci si přišli na "pouhých" 800 eur (tehdy 24 tisíc korun), uvedl web CT24.

Evropská unie dále vyplácí europoslancům paušální příspěvek ve výši 304 eur (více než 7 800 Kč) za každý den účasti na oficiálních schůzích orgánů EP, která se konají v úterý, středu a čtvrtek ve Štrasburku a v pátek v Bruselu. Parlament příspěvek vyplatí pouze tehdy, pokud poslanec podepsal oficiální prezenční listinu. Tyto diety se sníží na polovinu těm zákonodárcům, kteří se nezúčastnili poloviny hlasování.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Nový termín komunálních voleb. V obcích půjdou lidé k urnám v září

V 11 obcích dnes odpoledne skončila lhůta pro předložení kandidátních listin pro nové komunální volby, které se tam uskuteční 16. září. Ve Všesulově na Rakovnicku, kde žije přes 100 obyvatel, nebyla ale do dneška podána žádná kandidátka. Šanci kandidovat tak budou mít obyvatelé této obce zase v příštím termínu mimořádných voleb. 

Více souvisejících

obce Ministerstvo vnitra mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 3 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

včera

včera

včera

Pachatel útoku v Berlíně by se neměl skrývat v Česku, uvedla policie

Policie nemá informace, které by nasvědčovaly tomu, že by se pachatel sobotního útoku na Pride v německém Berlíně, po němž se pátrá, nacházel v Česku. Mladík s vazbami na vjel s dodávkou do lidí. Jedna žena zemřela, další lidé utrpěli zranění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy