Zeman přijal Okamuru, šéf Úsvitu je ze schůzky nadšený

"Ze schůzky odcházím pozitivně naladěn," uvedl Okamura, který z jednání nabyl dojmu, že je Úsvit chápán jako standardní síla v Parlamentu a není nijak ostrakizován.

S prezidentem prý Okamura hovořil taky o přímé volbě starostů a hejtmanů, šéf Úsvitu prosazuje tento výběr i u poslanců. "Celkem široce" prý mluvili oba politici o zákonu o obecném referendu, který Úsvit prosazuje bez výjimek. "Získal jsem dojem, že pan prezident prvky přímé demokracie podporuje. To je, samozřejmě, dobré zjištění," dodal Okamura.

Samotná demokracie v sobě skrývá velké nebezpečí, na které upozornil již vynikající starověký řecký filozof Aristoteles. Spočívá v tom, že dva hlupáci mají větší pravdu než jeden mudrc, protože jsou dva. To si uvědomoval již jeho učitel a žák SokratůvPlaton. Ten se děsil myšlenky, že demokracie se může snadno zvrhnout v ochlokracii – vládu lůzy a tyranii. Zároveň však odsuzoval i tzv. oligarchii - tedy vládu bohatých. Proto přišel s myšlenkou na tzv. "ideální stát", kde vládne aristokracie, čili elita složená znejschopnějších občanů. Tvořit ji měli filozofové, kteří po ukončení školy v 35 letech měli dvacet let pracovat ve prospěch státu a teprve pak se mohli stát pravými filozofy.

Historie skutečně dokazuje, že bezbřehá demokracie je nebezpečná a může sklouznout ve vládu spodiny. Koneckonců i Adolf Hitler se dostal v Německu k moci po vyhraných volbách.

Lidové hlasování může také způsobit miliardové škody. To tehdy, kdy lidé mají rozhodovat o ryze odborných záležitostech, kterým nerozumí, píše Jan Ziegler na webu bez-cenzury.com.

Zastánci přímé demokracie rádi prohlašují, že fungovala už ve starém Řecku. Jenže ona měla poměrně dost nedostatků, ačkoli zní hezky, že byla založena na stejných právech všech svobodných občanů státu. Například účast na ní měl jen ten, jehož oba rodiče se narodili v Attice (region, jehož středem byly Atény), takže se vlastně týkala jen malé části společnosti. A mluvíme samozřejmě pouze o mužích. Žena tehdy nebyla "občan".