V ODS jde do tuhého, Kožušník představil plán "osm hladových let"

Praha - V novém vedení ODS, které vzejde příští týden z kongresu v Olomouci, by neměl být nikdo ze současného vedení. Novinářům to dnes řekl kandidát na předsedu, europoslanec Edvard Kožušník. Pokud by byl do vedení zvolen například úřadující šéf Martina Kuba, Kožušník by rezignoval. Svého protikandidáta, poslance Petra Fialu si dokáže představit jako místopředsedu strany.

Podle Kožušníkových představ by ve vedení strany měli být ekonom, ideolog a žena. O konkrétních lidech, které by v případě svého zvolení chtěl mít v týmu, nechtěl mluvit. 

Kožušník (42) se o funkci předsedy utká s exministrem školství Petrem Fialou, který do ODS vstoupil loni na podzim. Fiala už v úterý řekl, že Kožušníkovu kandidaturu vnímá jako oživení. Poukázal na to, že Kožušník dříve spolupracoval s expředsedou ODS a někdejším premiérem Mirkem Topolánkem. Kožušník dnes řekl, že je za tuto zkušenost rád. Uvedl, že si Fialy, kterého by spíše viděl ve funkci místopředsedy ODS, váží. "Je dobře, že vstoupil do ODS," řekl novinářům.

O předsednickou funkci se bude zřejmě ucházet také dosavadní místopředsedkyně Miroslava Němcová.

Kožušník si myslí, že umí reagovat na nové politické výzvy a mohl by stranu sjednotit. ODS podle něj není pro voliče důvěryhodná a potřebuje krizové řízení. Svůj plán na obnovu strany nazval plánem osmi hladových let. Rychleji podle něj nebude obnova možná.

Kuba: Umetáme cestičku levici a populistům

Lednový kongres Občanské demokratické strany se bude konat na stejném místě, kde byla ODS před téměř 23 lety založena. Nedávné zasedání výkonné rady potvrdilo návrh grémia na přesun původně schváleného pražského kongresu do Olomouce, a to do zrenovovaných prostor bývalého hotelu Sigma. Termín 24. kongresu zůstává nezměněn, tedy 18. a 19. ledna; kongres bude zároveň nejúspornější obdobnou akcí ODS v posledních letech.

„Těší mě, že přesunem do Olomouce získává 24. kongres ODS velkou symbolickou hodnotu tím, že se vrací přímo tam, kde o vzniku Občanské demokratické strany rozhodli její první zástupci," zdůrazňuje Martin Kuba, úřadující předseda ODS.

"ODS si musí na nadcházejícím kongresu zvolit nové vedení, které musí následně zformulovat jasný pravicový program naší strany, trpělivě ho v opoziční roli vysvětlovat a prosazovat a samozřejmě využívat chyb, které nově vzniklá koalice ČSSD, ANO a KDU­-ČSL bude dělat. Jiné cesty není. ODS přestala hájit zájmy svých voličů, neměla ukotvené programové teze. Bez toho prostě nemůže politická strana obstát. Já osobně i jihočeská ODS podporujeme na post předsedy Petra Fialu, který má určitě schopnosti i zkušenosti vrátit ODS na pozice, které tradičně zastávala," řekl Martin Kuba pro Českobudějovický deník.

"Dlouhodobě prosazuji názor, že pokud chce být ODS velkou stranou, musí se naučit žít s různými názorovými platformami uvnitř strany. Stejně jako to umí velké strany v Evropě. Bohužel, v ODS to dosud fungovalo spíše tak, že ti, kdo se v ODS dostali do názorové menšiny, volili místo prosazování svých názorů uvnitř ODS odchod ze strany, kritiku ODS a zakládání různých vlastních "nezávislých" projektů. To je smrtící pro celou pravici, která se tím rozdrobila na spoustu malých subjektů, které spolu často ani nedokáží normálně komunikovat a spolupracovat. Tím samozřejmě umetáme cestičku jak levici, tak různým populistickým hnutím," míní Kuba.

Související

Roman Kraus (ODS)

Náhle zemřel senátor Roman Kraus

Ve středu 30. října 2024 ve věku 69 let náhle zemřel Roman Kraus, dlouholetý člen Občanské demokratické strany, bývalý senátor, lékař a někdejší ředitel brněnských fakultních nemocnic. Příčinou úmrtí byla plicní embolie, jak informovala strana.

Více souvisejících

ODS Edvard Kožušník Martin Kuba

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy