Služební zákon se mění v chaos, komplexní změnu žádají i lidovci

Bělobrádek také předpokládá, že u služebního zákona bude ve Sněmovně zřejmě překročena 60denní lhůta pro projednání normy ve výborech. "Předpokládám, že nebude stoprocentně využit ani vládní ani poslanecký návrh. Zřejmě bude překročena lhůta 60 dní. Takto důležitou normu je totiž třeba připravit velmi obezřetně. Zítra (ve středu) budeme moudřejší, jak se jednotlivé strany k tomu staví," uvedl.

Novelu služebního zákona ČSSD začnou poslanci projednávat na mimořádné schůzi příští úterý. Předlohu, jejíž propuštění do druhého čtení si prezident Miloš Zeman stanovil jako podmínku pro jmenování nové vlády, hodlá koalice měnit.

Také hnutí ANO připustilo, že mezi prvním a druhým čtením služebního zákona chystá navrhnout jisté změny. "My bereme námitky vlády velmi vážně a zabýváme se jimi i v rámci expertní skupiny, která pracuje na komplexním pozměňovacím zákonu, který by měl být prezentován ve druhém čtení," uvedla místopředsedkyně strany Věra Jourová. Zákon má podle ní zajistit "plnou profesionalizaci a odbornost veřejné správy, stabilitu a kvalitu výkonu, se kterou souvisí i motivace kvalitních lidí pracovat pro stát."

Poslanci za hnutí ANO nebudou mít příští týden závazné hlasování, každý tak může zvednout ruku podle svého, uvedl to šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

Tzv. Tejcova novela služebního zákona, kterou do sněmovny v prosinci vyslala skupina sociálnědemokratických poslanců, vychází z normy, již Česko přijalo už v roce 2002, ale která nikdy nevstoupila v platnost. Zákon si klade za cíl odpolitizovat státní správu a zavádí funkci "superúředníka" - generálního ředitele státní služby fungujícího pod Úřadem vlády. Jmenován bude na šest let a vybírat ho bude vláda ze zaměstnanců, kteří ve státní správě odsloužili minimálně stejně dlouhé období. Zákon počítá s tím, že jeho případné předčasné odvolání musí potvrdit hlava státu, informuje CT24.

Generálnímu řediteli bude podléhat také zcela nová úřednická struktura; služební zákon totiž na jednotlivá ministerstva zavádí státní tajemníky, kteří povedou jejich odborný aparát. Jejich pozice má garantovat, že na úřadech nedojde s každou novou vládou k personálnímu zemětřesení, neboť tajemníky může odvolat pouze výše zmíněný generální ředitel – dohodne-li se na tom se šéfem příslušného resortu. Tato politická vazba je ale trnem v oku některým právním iniciativám; politický vliv tak podle nich ve státní správě zůstane i nadále.

Kromě toho služební zákon zpřísňuje obsazování úřednických míst – každý zájemce o pozici ve státní správě bude muset projít veřejným výběrovým řízením a jeho součástí bude i pohovor v cizím jazyce.