Praha – Plány vládní koalice jsou finančně náročné. Nejen prezident, ale i opoziční strany se ptají, kde vláda vezme na plnění slibů finance. Bohuslav Sobotka má ale plán, jak státní kasu naplnit.
Inspiraci hledala vládní koalice v zahraničí. „V návrhu koaliční smlouvy programové části je jasně řečeno, co chceme udělat pro zlepšení výběru daní. Je tam například opatření, od kterého si slibuji výrazné zlepšení výběru daně z přidané hodnoty a to je elektronická evidence tržeb. Jakási nová generace registračních pokladen, kterou bychom chtěli zavést po vzoru Chorvatska, doplnit ji po vzoru Slovenska účtenkovou loterií," nastínil plány vlády Sobotka v Impulsech Václava Moravce.
Rozhodně odmítl, že by peníze brali tam, kde vláda Petra Nečase. „To znamená, že je nebudeme brát rodinám s dětmi, nebudeme je brát seniorům, nebudeme je brát středním vrstvám tím, že bychom neustále zvyšovali daň z přidané hodnoty," rýpnul si do bývalé vlády Sobotka.
Kolik peněz do státního rozpočtu změny přinesou, ale zatím jisté není. „My se můžeme opírat pouze o ty výsledky reálné, které mělo zavedení toho nového progresivního systému v Chorvatsku. Tam to zvýšilo výběr daně z přidané hodnoty o 20 procent, což si myslím, že je velmi slušný výsledek, kdyby se něco podobného povedlo u nás. I kdyby to bylo o 10 procent, tak jsou to velmi výrazné zisky," popsal možný vývoj budoucí ministerský předseda.
Zákony vztahující se k evidenci tržeb a účtenkové loterii by mohly platit už od ledna 2015, změny by se ale podle Sobotky projevili až o rok později. „Pokud se nám podaří zvládnout ambiciózní harmonogram, se kterým zatím v koalici počítáme, pak by ta povinnost mít registrační pokladnu mohla být počínaje 1. lednem roku 2016. Pokud se podaří vše dobře z hlediska Ministerstva financí zrealizovat," nastínil časový plán Sobotka.
Související
Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti
ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš
Bohuslav Sobotka , rozpočet , finance
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák