Poslanci plánují zahraniční cesty. Mermomocí chtějí do Bhútánu, říká Schwarzenberg

Do Nepálu, Bhútánu a Barmy chce vycestovat zahraniční výbor. "To byl návrh mých kolegů, kteří se tam chtěli mermomocí dopravit," řekl ČTK předseda výboru Karel Schwarzenberg (TOP 09). Šlo prý o přání většiny výboru. Bhútán loni navštívil pracovně například ministr zahraničí v demisi Jan Kohout.

Kromě toho by zahraniční výbor chtěl vycestovat do Nigérie a Senegalu nebo Německa a Polska.

Do Brazílie chce vycestovat hospodářský výbor. Cestu do této země plánoval už na loňský rok, ale sešlo z ní. "Já osobně to za prioritu nepovažuji, ale zatím jsem nezkoumal příliš ty zásadní důvody, které k té cestě vedly," řekl ČTK předseda výboru Ivan Pilný (ANO). "Pokud chceme diverzifikovat nějak geograficky ekonomiku, tak nemůžeme být orientováni jenom na EU a v podstatě ani Německo, ale musíme se podívat jinam," soudí. 

Poukázal i na to, že Brazílii loni navštívil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) s delegací podnikatelů. Pilný dodal, že od členů výboru bude chtít slyšet zásadní argumenty pro návštěvu Brazílie, a pokud by plánovaná cesta výboru neměla smysl, nasměroval by ji jinam. 

Kontrolní výbor chce navštívit Moldavsko, Portugalsko, Slovensko a Rakousko. Výbor pro bezpečnost navrhuje například cestu do Izraele a výbor pro obranu do Koreje.

Proč Bhútán?

Dosud téměř nulová obchodní výměna s Bhútánem skýtá potenciál pro budoucí spolupráci, na druhé straně je však třeba počítat s tím, že bhútánský trh je velice malý (700 tis. obyv.) a z velké míry je uspokojován dodávkami z okolních zemí. Mezi perspektivní položky českého exportu by mohlo patřit:

- hydroenergetika: větší hydroenergetické projekty jsou sice v současné době realizovány výhradně na bázi spolupráce vlád Bhútánu a Indie, příležitosti se však otvírají ve spolupráci se soukromým sektorem v oblasti malých vodních elektráren s výkonem od 1MW.

- infrastruktura: stavba železničních tratí (měly by spojit Bhútán s Indií a dalšími sousedními zeměmi, cementárny, stavba mostů a ražení tunelů,

- dodávky zemědělské techniky a strojů společně s technologiemi na zpracování potravin, secí stroje

- civilní letectví: letištní zařízení, modernizace letišť, radarové systémy, dodávky malých letadel, vybudování systému záchranářské pomoci v rámci správy letišť (v souvislosti s plánem vlády do budoucna zřídit vnitrostátní letecká spojení),

- environmentální zařízení (zajištění dodávek a distribuce pitné vody, odpadové hospodářství, zařízení na zpracování biomasy, výrobu solární energie apod.),

- vodohospodářství: protipovodňové systémy, mobilní čističky,

- potravinářský průmysl: balící stroje,

- mikropivovary,

- cestovní ruch: investice do stavby a provozování hotelů a zřízení hotelového typu včetně služeb (wellness, atp.).

Na některé z výše uvedených projektů má Bhútán finanční prostředky z vlastních zdrojů, případně z mezinárodních fondů. Jedním z významných poskytovatelů úvěrů Bhútánu je například Asijská rozvojová banka. Česká republika však jejím členem není, což možnost účasti na bankou financovaných projektech výrazně limituje, informuje web mzv.cz.

A Senegal?

Kromě tradičních bavlněných a papírových výrobků má české zboží perspektivní prostor na senegalském trhu i v dalších oblastech, neboť senegalský trh je nenasycený. Slabší výkonnost senegalského zpracovatelského průmyslu otevírá prostor pro dovoz českého zboží - zejména strojů, zařízení, (např. pro zemědělsko-potravinářský sektor či těžební sektor) nářadí, vozidel, ale i potravin. Příležitosti se také nalézají v energetice, i v souvislosti s prioritizací tohoto odvětví pro senegalský stát, či při řešení dopravní infrastruktury. 

Další rozvoj českého vývozu se může opřít o dobré bilaterální styky, zaštítěné i návštěvou Václava Klause v Senegalu. Na podporu českých zájmů v teritoriu se rovněž připravuje česko-senegalská dohoda o ochraně investic a v roce 2012 bylo rozhodnuto o otevření diplomatického zastoupení ČR přímo v Dakaru.