Staronovým předsedou Strany zelených se stal Liška

Praha - Předsedou Strany zelených (SZ) zůstává Ondřej Liška. Na volebním sjezdu strany v pražském hotelu Olympik Artemis mu dnes vyjádřilo důvěru 125 ze 198 přítomných delegátů. Liška tak porazil svého vyzyvatele Petra Štěpánka, předsedu pražské organizace SZ. Za jednu z hlavních priorit pro následující období označil staronový předseda úspěch v jarních volbách do Evropského parlamentu.

Liška, který byl v letech 2007 až 2009 ministrem školství ve vládě Mirka Topolánka (ODS), stojí v čele strany od prosince 2009. Tehdy nahradil Martina Bursíka. Jeho protikandidát Štěpánek, který dnes od delegátů obdržel 66 hlasů, byl za pražského primátora Pavla Béma (ODS) radním pro životní prostředí. Sedm delegátů odevzdalo prázdné volební lístky.

V dnešním volebním projevu Liška jmenoval mezi svými cíli pro příští dva roky úspěch v jarních evropských volbách, který podle něj může ve prospěch SZ ovlivnit podzimní volby komunální, či sestavení týmu stínových ministrů strany pro klíčové oblasti. Tradičně varoval před snahou o prolomení těžebních limitů, zelení by podle něj také měli "demaskovat Temelín jako největší tunel v dějinách této země". Vedle ochrany životního prostředí akcentoval prosazování rovných šancí pro muže a ženy nebo vzdělání pro každé dítě.

Liškův vyzyvatel Štěpánek kritizoval SZ za nejednotnost. "Nedokázali jsme vytvořit jednu střechu, pod kterou bychom se všichni cítili dobře," prohlásil. Připomněl například odchod někdejšího libereckého primátora Jana Korytáře či bývalého předsedy Zelených Martina Bursíka, který si krátce po vystoupení ze SZ založil Liberálně ekologickou stranu.

Zelení, ačkoli nejsou parlamentní stranou, dál bedlivě sledují politické dění a poměrně ostře se vyjadřují k aktuálním událostem. Naposledy k aktivitám Tomia Okamury či prezidenta Miloše Zemana.

„Podpora soudem odsouzeného vraha, ikony českých neonacistů, kteří na jeho podporu každoročně pořádají pochod, ukazuje, jakým směrem se zřejmě bude ubírat další politické působené Tomia Okamury. Jeho populismus začíná přerůstat v otevřenou podporu neonacismu a ryzí xenofobie," uvedl Ondřej Liška na webu zeleni.cz.

"Vývoj posledních dní potvrzuje, že ukrajinský režim je připraven učinit pro vlastní přežití vše, včetně systematického porušování občanských práv. Pozvání k návštěvě, které prezidentu Janukovyčovi adresoval minulý týden Miloš Zeman, tak nabývá stále absurdnější podoby. Zelení jsou přesvědčeni, že státy Evropské unie mají povinnost na svévoli ukrajinských vládců reagovat tvrdými sankcemi," myslí se SZ.

„Kroky Viktora Janukovyče nejenže dostávají Ukrajinu v rozporu s vůlí občanů dále do područí Ruska, ale také odporují všem zásadám demokratického právního státu. Miloš Zeman by si měl konečně uvědomit, že za těchto podmínek je jeho oficiální pozvání plivancem do obličeje občanům Ukrajiny, který poškozuje pověst České republiky v zahraničí. Zelení požadují tvrdší sankce pro členy ukrajinské vlády. Sankce pro Miloše Zemana, který se chová v podstatě stejně jako oni, bohužel uplatnit nelze," uvedl Liška.

Související

Magdalena Davis

Vedení Zelených po debaklu ve volbách rezignovalo

Po neúspěchu v krajských volbách, které proběhly v pátek a sobotu, vedení strany Zelených rezignovalo. Straně se podařilo obhájit pouze jeden z původních sedmi mandátů, které dosud její členové zastávali v krajských zastupitelstvech po celé České republice. Informovala o tom spolupředsedkyně Magdalena Davis v tiskové zprávě. Nové vedení strany bude zvoleno v listopadu.

Více souvisejících

Strana zelených Ondřej Liška Petr Štěpánek (herec)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

před 57 minutami

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

před 2 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

před 3 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

před 4 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

před 5 hodinami

Donald Trump

Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident

Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.

před 6 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána

Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.

před 8 hodinami

Kamala Harrisová

Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028

Bývalá viceprezidentka Kamala Harris poprvé otevřeně promluvila o své politické budoucnosti a potvrdila, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta v roce 2028. Učinila tak během pátečního vystoupení na sjezdu National Action Network v New Yorku, kde se jí revizor Al Sharpton přímo zeptal na její plány. „Přemýšlím o tom, přemýšlím o tom,“ odpověděla Harris za bouřlivého potlesku a skandování davu, který ji vyzýval k návratu do boje o Bílý dům.

před 9 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den

Maďarsko se nachází na prahu historického přelomu. Před rozhodujícími volbami, které mohou ukončit šestnáctiletou nepřetržitou vládu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, vrcholí kampaň v extrémně napjaté atmosféře. Hlavní vyzyvatel Péter Magyar, bývalý insider vládního tábora, který se proti systému vzbouřil, cítí šanci na vítězství a v průzkumech si udržuje průměrný náskok deseti procentních bodů.

před 10 hodinami

Mise Artemis II byla návratem astronautů úspěšně završena

Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi

Čtyři astronauti mise Artemis II se v pátek večer úspěšně vrátili na Zemi, když jejich vesmírná kapsle Orion dosedla do hladiny Tichého oceánu u pobřeží San Diega. Posádka ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen je v dobrém zdravotním stavu. Tímto historickým okamžikem skončila desetidenní výprava, která lidstvo po více než půl století opět přiblížila k Měsíci.

před 12 hodinami

včera

StarDance představila letošní porotu. Prohlédněte si galerii

Návrat Chlopčíka a jedna novicka. StarDance odhalila složení poroty

Hvězdné účastníky letošní řady StarDance už známe, ale představování důležitých lidí pokračuje. Česká televize konkrétně odhalila nové složení poroty. Televizní diváci očekávali, že bude tříčlenná. Nakonec je to ale jinak. Mezi porotci se objeví jeden nováček. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla

Evropská letiště čelí hrozbě, která by mohla ochromit nadcházející letní prázdninovou sezónu. Pokud se v příštích třech týdnech nepodaří obnovit stabilní dodávky ropy přes Hormuzský průliv, hrozí podle odborníků systémový nedostatek leteckého paliva v celé Evropské unii. Varování přichází v době, kdy jsou globální energetické trhy otřeseny válečným konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy