Poslanci se "poprali" kvůli lustracím, Schwarzenberg zmínil Gestapo

Praha - Poslanci se dnes přeli kvůli návrhu KSČM na zrušení lustračních zákonů. Normy podle komunistů ztratily efekt, pravice je obhajovala s odkazem na ochranu demokratického řádu. Předloha KSČM bude čelit návrhu na zamítnutí už v úvodním kole, jak žádají ODS a TOP 09 a Starostové.

Sněmovna dnes debatu o lustračních zákonech nedokončila. Občanští demokraté si vzali dvouhodinovou přestávku na jednání klubu, a schůze komory tím pro dnešek skončila.

Zrušení lustračních zákonů hájili hlavně komunisté. Normy z porevolučních let kritizoval i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Jeho stranický kolega Vítězslav Jandák ale jasně avizoval, že bude hlasovat pro zamítnutí komunistické předlohy.

"Zákon je v rozporu s evropskými normami, které se týkají diskriminace," uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle zástupkyně předkladatelů Zuzky Bebarové-Rujbrové (KSČM) lustrační zákony vylučují z veřejného života skupinu lidí nikoli za to, že něco provedli, ale kvůli tomu, že byli někde zaznamenáni.

Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura ale upozornil na to, že se normy nevztahují jen na spolupracovníky někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB), ale taky třeba na důstojníky této tajné policie, funkcionáře KSČ a členy Lidových milicí. 

Motivem přijetí těchto zákonů nebyl podle předsedy klubu TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek postih nebo trest, ale ochrana demokratické společnosti. "Rozhodně není čas na to tuto normu rušit," řekl. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg poznamenal, že je nepředstavitelné, že by se v Německu ucházel o funkce agent někdejší nacistické tajné policie Gestapo. Připustil ale, že lustrační zákony nejsou dokonalé a vyslovil se pro jejich opravu.

A názor těch nejvyšších?

Zeman se k lustracím vyjádřil, když byl poslancem Federálního shromáždění a zákon se v roce 1991 schvaloval. Tehdy Zeman lustrace ostře a promyšleně kritizoval. Představil se jako bytostný liberál a mimo jiné v rozpravě o tomto předpisu prohlásil: „Uchází-li se libovolný kandidát o libovolnou veřejnou funkci, má jeho potenciální volič plné právo znát o tomto kandidátovi vše podstatné a za podstatnou pokládám i informaci, zda byl či nebyl spolupracovníkem StB...

Na druhé straně se ovšem domnívám, že je svobodnou vůlí voliče, jestliže tohoto kandidáta zvolí, že by toto jeho právo nemělo být omezováno. Koneckonců, jestliže zvolí spolupracovníka StB, vypovídá to více o stavu našeho voličstva než o kandidátech samých.

To je, domnívám se, skutečně liberální pojetí, které bych doporučil rozšířit i na druhou projednávanou kategorii, to znamená funkce obsazované jmenováním, neboť nikoli pouze ve státní správě, ale i v libovolných dalších organizacích má zaměstnavatel plné právo vědět o svém zaměstnanci vše podstatné a svobodně se rozhodnout, aniž by mu v tom kdokoli bránil, zda tohoto zaměstnance přijme, nebo ne."

Zemanovu dichotomii – politik versus intelektuál – je možno nalézt i u Václava Klause. Ten se pro server českápozice.cz k lustracím vyjádřil takto: „Na počátku devadesátých let jsem nepatřil k největším bojovníkům za lustrační zákon především proto, že jsem měl pochybnosti, zda se tento mechanismus nezaměřuje spíše na ,malé ryby', zatímco ty velké v pozadí zůstanou nedotčeny. Zákon ale byl potřebný, protože bylo jasné, že bez nějaké formy ochrany státní správy před strukturami komunistické moci se neobejdeme.

Lepší zákon tehdy nikdo nevymyslel. A nevymyslel je ostatně nikdo ani dodnes. Proto zůstal zákon v platnosti a jeho účinnost byla několikrát prodloužena. Je zřejmé, že jeho důležitost v čase klesá a že obava z oněch struktur v čase slábne. Nemyslím ale, že by lustrace měly být kvůli tomu rušeny a už vůbec ne, že bychom měli tolerovat porušování platného lustračního zákona."

Související

Více souvisejících

Lustrační zákon Poslanecká sněmovna Karel Schwarzenberg

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy