Poslanci se "poprali" kvůli lustracím, Schwarzenberg zmínil Gestapo

Praha - Poslanci se dnes přeli kvůli návrhu KSČM na zrušení lustračních zákonů. Normy podle komunistů ztratily efekt, pravice je obhajovala s odkazem na ochranu demokratického řádu. Předloha KSČM bude čelit návrhu na zamítnutí už v úvodním kole, jak žádají ODS a TOP 09 a Starostové.

Sněmovna dnes debatu o lustračních zákonech nedokončila. Občanští demokraté si vzali dvouhodinovou přestávku na jednání klubu, a schůze komory tím pro dnešek skončila.

Zrušení lustračních zákonů hájili hlavně komunisté. Normy z porevolučních let kritizoval i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Jeho stranický kolega Vítězslav Jandák ale jasně avizoval, že bude hlasovat pro zamítnutí komunistické předlohy.

"Zákon je v rozporu s evropskými normami, které se týkají diskriminace," uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle zástupkyně předkladatelů Zuzky Bebarové-Rujbrové (KSČM) lustrační zákony vylučují z veřejného života skupinu lidí nikoli za to, že něco provedli, ale kvůli tomu, že byli někde zaznamenáni.

Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura ale upozornil na to, že se normy nevztahují jen na spolupracovníky někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB), ale taky třeba na důstojníky této tajné policie, funkcionáře KSČ a členy Lidových milicí. 

Motivem přijetí těchto zákonů nebyl podle předsedy klubu TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek postih nebo trest, ale ochrana demokratické společnosti. "Rozhodně není čas na to tuto normu rušit," řekl. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg poznamenal, že je nepředstavitelné, že by se v Německu ucházel o funkce agent někdejší nacistické tajné policie Gestapo. Připustil ale, že lustrační zákony nejsou dokonalé a vyslovil se pro jejich opravu.

A názor těch nejvyšších?

Zeman se k lustracím vyjádřil, když byl poslancem Federálního shromáždění a zákon se v roce 1991 schvaloval. Tehdy Zeman lustrace ostře a promyšleně kritizoval. Představil se jako bytostný liberál a mimo jiné v rozpravě o tomto předpisu prohlásil: „Uchází-li se libovolný kandidát o libovolnou veřejnou funkci, má jeho potenciální volič plné právo znát o tomto kandidátovi vše podstatné a za podstatnou pokládám i informaci, zda byl či nebyl spolupracovníkem StB...

Na druhé straně se ovšem domnívám, že je svobodnou vůlí voliče, jestliže tohoto kandidáta zvolí, že by toto jeho právo nemělo být omezováno. Koneckonců, jestliže zvolí spolupracovníka StB, vypovídá to více o stavu našeho voličstva než o kandidátech samých.

To je, domnívám se, skutečně liberální pojetí, které bych doporučil rozšířit i na druhou projednávanou kategorii, to znamená funkce obsazované jmenováním, neboť nikoli pouze ve státní správě, ale i v libovolných dalších organizacích má zaměstnavatel plné právo vědět o svém zaměstnanci vše podstatné a svobodně se rozhodnout, aniž by mu v tom kdokoli bránil, zda tohoto zaměstnance přijme, nebo ne."

Zemanovu dichotomii – politik versus intelektuál – je možno nalézt i u Václava Klause. Ten se pro server českápozice.cz k lustracím vyjádřil takto: „Na počátku devadesátých let jsem nepatřil k největším bojovníkům za lustrační zákon především proto, že jsem měl pochybnosti, zda se tento mechanismus nezaměřuje spíše na ,malé ryby', zatímco ty velké v pozadí zůstanou nedotčeny. Zákon ale byl potřebný, protože bylo jasné, že bez nějaké formy ochrany státní správy před strukturami komunistické moci se neobejdeme.

Lepší zákon tehdy nikdo nevymyslel. A nevymyslel je ostatně nikdo ani dodnes. Proto zůstal zákon v platnosti a jeho účinnost byla několikrát prodloužena. Je zřejmé, že jeho důležitost v čase klesá a že obava z oněch struktur v čase slábne. Nemyslím ale, že by lustrace měly být kvůli tomu rušeny a už vůbec ne, že bychom měli tolerovat porušování platného lustračního zákona."

Související

Více souvisejících

Lustrační zákon Poslanecká sněmovna Karel Schwarzenberg

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 7 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy