Mučení elektrický proudem, brutální bití, ponižování, výhrůžky, tresty smrti. Jak fungovala StB?

Praha - Premiér v demisi a předseda hnutí ANO Andrej Babiš po letech sporu prohrál soudní bitvu o to, že byl oprávněně veden jako agent StB. Bratislavský krajský soud zamítl jeho stížnost a Andrej Babiš se už nemůže odvolat. Není od věci si připomenout, co vůbec Státní bezpečnost byla zač.

Státní bezpečnost vznikla v roce 1945. Tehdy byla součástí nově vznikajícího policejního orgánu Sboru národní bezpečnosti (SNB). Postupně ji ovládla Komunistická strana Československa a od komunistického převratu v únoru 1948 nad ní převzala kontrolu. Orgán používala k ochraně a upevňování komunistického režimu až do jeho konce.

StB byla však tajná, proto byla definována v zákoně o Sboru národní bezpečnosti pouze jako její součást. Co bylo jejím posláním nikdo nevěděl, protože to nebylo nikde psáno. Řídila se rozkazy a nařízeními od ministra vnitra. StB se dělila na tři základní složky: rozvědku, kontrarozvědku a vojenskou kontrarozvědku. 

Rozvědka se soustředila na špionáže, sabotáže, diskreditační a dezinformační činnosti v zahraničí zejména na Západě. Kontrarozvědka se snažila bránit proti takovýmto zahraničním útokům na území Československa. Soustředila se i na nepohodlné občany, kteří byli proti komunistickému režimu. Vojenská kontrarozvědka působila v ozbrojených silách a snažila se bojovat proti zahraničním rozvědkám. Pod StB se tato složka zařadila až v roce 1951. Mezi další útvary spadající pod StB patřily například vyšetřovací útvary, ochrana státních a stranických činitelů nebo útvary pasů a víz. Státní bezpečnost úřadovala v každém kraji a okrese, kde měla své pobočky.

Počet příslušníků StB se od postupně navyšoval. Například v roce 1947 nastoupilo 116 nováčků. Za dva roky se řady navýšily o více jak 2 700 členů. V polovině padesátých let měla StB více jak osm tisíc příslušníků. Mezi základní pracovní metody Státní bezpečnost patřily zejména únosy, vydírání, zastrašování, provokace nebo atentáty. Příslušníci byli umisťováni do zahraničních zastupitelských úřadů. 

Největší hrůzu s StB však lidé zažili v padesátých letech, kdy StB byla pod výrazným sovětským vlivem. Doslova vyráběla nepřátele systému a zbavovala se jich ve vykonstruovaných soudních procesech. Nemluvě o tom, že při vyslýchání používala kruté metody fyzického násilí od mučením elektrickým proudem po brutální bití. Nesoustředila se však jen na fyzické ubližování, nýbrž také také na psychické týrání nespolupracujících, kdy příslušníci StB vyhrožovali zatčením rodinných příslušníků nebo fingované popravy. 

Až do Stalinovy a Gottwaldovy smrti v roce 1953 si prakticky dělala, co se jí zlíbilo. Od šedesátých let se víceméně soustředila jen na vnitřní zpravodajství. Docházelo k vyslýchání a vyzvídání, díky čemuž získávali čelní představitelé komunistické strany přehled o tom, co se v zemi děje. Kontrolovala například činnost disentu, kdy se členové museli hlásit na SNB někdy i dvakrát za den. Ke zrušení StB došlo 31. ledna 1990, kdy rozkaz vydal tehdejší ministr vnitra Richard Sachr.  

Související

Andrej Babiš

Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů

Poslanci ve středu přerušili až do pátku mimořádnou schůzi, na které jde do finále schvalování důchodové reformy. Slovo si během jednání vzal Andrej Babiš (ANO). Podle expremiéra o žádnou reformu nejde. Babiš také kritizoval výši lednové valorizace. ANO by podle jeho slov přidávalo důchodcům více peněz a zastropovalo by důchodový věk. 

Více souvisejících

Andrej Babiš StB KSČ Lustrační zákon

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 34 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy