Grebeníček vrací úder: Reakce poslanců byla nechutně ideologickou perverzí

Praha - Sněmovna v posledních dnech opět vřela, a postarala se o to komunistická strana s návrhem na změnu názvu svátku 17. listopadu. Ten sice v hlasování neprošel, za to však mezi poslanci vyvolal řadu obvinění a ideologických diskuzí.

Poslanci s návrhem Miroslava Grospiče, Kateřiny Konečné, Miroslava Grebeníčka, který požadoval doplnění názvu svátku o "Mezinárodní den studentsva", ve valné většině nesouhlasili, a dávali to dosti důrazně najevo.

Obhajovatelé návrhu ve sněmovně připomněli, že Mezinárodní den studenstva se kdysi slavil díky své připomínce k tragickým událostem mezi 28. říjnem a 17. listopadem 1939. Grebeníček dále zmínil vznik svátku v roce 1941 v Londýně na zasedání Mezinárodní studentské rady, kterého se zúčastnilo 26 zemí.

S tímto názorem souhlasila i Marta Semelová, která vyzdvihla význam 17. listopadu v řadě jiných zemí s tím, že ani my bychom se za něj neměli stydět.

Návrh se však nelíbil zejména poslancům z TOP 09, ANO i ODS. Poslanci Ivan Pilný a Zdeněk Bezecný připomněli zacházení s lidmi v 50. letech a Simeon Karamazov dokonce obvinil KSČM ze snahy o vylepšení historie.

Jak se k těmto vyjádřením staví po prohraném boji komunisté? Podle Miroslava Grebeníčka se jedná o hloupé invektivy: "Reakce některých poslanců ODS, TOP 09, ANO a lidovců byla až nechutně ideologickou perverzí, což jsem jako profesionální historik nemohl akceptovat," sdělil poslanec serveru EuroZprávy.cz.

Za svým podpisem na návrhu si však i přes odmítavé postoje ve sněmovně nadále stojí. "Smrt Jana Opletala není věc jednoho medika, není to ani věc jen všeho studentstva. Je to věc celého národa, a to byl hlavní důvod proč jsem připojil svůj podpis nejen k petici Českého svazu bojovníků za svobodu, ale i k návrhu zákona, kterým by se Mezinárodní den studentstva opět vrátil do našeho kalendáře," dodal Grebeníček.

Související

Vojtěch Filip

KSČM změní tváře. Z vedení odejde Filip, ze Sněmovny Grebeníček

Bez ohledu na výsledek říjnových voleb čeká KSČM změna, po šestnácti letech skončí v jejím vedení předseda Vojtěch Filip, mandát poslance nebude obhajovat jeho předchůdce Miroslav Grebeníček, na kandidátku se nedostal předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik. Záměr nekandidovat na mimořádném sjezdu potvrdil Filip spolustraníkům na pátečním zasedání výkonného výboru, řekl ČTK první místopředseda komunistů Petr Šimůnek.
Miroslav Grebneníček /KSČM/

Rodeo ve Sněmovně kvůli církvím: Grebeníček útočil na Senát a Nečasovu vládu

Sněmovna ani dnes nedokončila debatu o návrhu KSČM na takzvané zdanění církevních restitucí, který vetovali senátoři. Poslanci projednávání přerušili kvůli jinému pevně zařazenému bodu o elektronických neschopenkách a už se k němu nevrátili. Marek Benda (ODS) tak nestačil dočíst brožuru, kterou o zdanění státních náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků.

Více souvisejících

Miroslav Grebeníček 17. listopad 1989 KSČM

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 28 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 5 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy