Je Česko v ohrožení? Americký radar zpět ve hře

Praha - Prezident Miloš Zeman považuje výstavbu součástí amerického protiraketového systému v České republice a Polsku za neefektivní. ČTK to dnes vzkázal prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Ovčáčka. Prezident tak reagoval na pondělní slova amerického senátora a neúspěšného prezidentského kandidáta Johna McCaina, podle kterého by USA měly reagovat na ruskou invazi na Krym obnovením projektu.

"Pan prezident byl odpůrcem tohoto projektu, pokládal ho za neefektivní. A na tomto stanovisku se nic nezměnilo," řekl dnes ČTK Ovčáček.

Plán výstavby protiraketového deštníku ve střední Evropě byl intenzivně řešen českou a americkou diplomacií v době vlády administrativy prezidenta George Bushe mladšího. Nynější vláda prezidenta Baracka Obamy od něj ale v roce 2009 upustila. "Restartujte systém protiraketové obrany v České republice a Polsku, který Obama zrušil, abyste zklidnili (ruského prezidenta Vladimira) Putina," vyzval v pondělí arizonský senátor v pořadu americké zpravodajské televize Fox News.Zeman dnes v rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že se právníci přou o legitimitu odvolání ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. "Já uznávám, že ukrajinská ústava má instituci takzvaného impeachmentu, podobně jako Spojené státy, a že o odvolání prezidenta musí rozhodnout dvoutřetinová většina, což v tomto případě zřejmě nebylo," řekl Parlamentním listům Zeman.

"Na druhé straně politik, který opustí svoji vlastní zemi, se sám dobrovolně vzdává vlivu na tuto zemi. Viktor Janukovyč mohl odjet na východ Ukrajiny a mohl tedy zůstat na území vlastní země. To, že odjel do Ruské federace, svědčí o určité slabosti jeho pozice," dodal prezident.

Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) ale situace na Krymu představuje "úplně jinou rovinu hrozby", než na kterou se měl zaměřovat dříve plánovaný radar v Česku. "Takový systém nic na současné situaci nezmění. Naše bezpečnost dnes navíc ohrožena není," sdělil v pondělí ČTK šéf.

Naopak podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka je pro Českou republiku jedinou zahraničněpolitickou cestou být součástí kolektivní obrany v rámci Severoatlantické aliance. 

Radar je málo efektivní

Server WikiLeaks publikoval v roce 2011 americký diplomatický telegram, který ukazuje, že generál Patrick O'Reilly, ředitel americké Agentury pro protiraketovou obranu (MDA), varoval koncem roku 2007, že radarová stanice, kterou Spojené státy zamýšlely umístit na českém území, nemá kapacitu na zachycení střel s dlouhým doletem ve fázi odpálení — což bylo hlavní odůvodnění její existence.

Dosah radaru kmitočtového pásma X byl přibližně 2000 kilometrů, ale „vidět" mohl jen po přímce — a nikoli za horizont —, uvádělo se v telegramu, který obsahoval stručný přehled O'Reillyho brífinku a názorů dalších vedoucích činitelů resortu obrany USA a expertů na otázky obrany. Kromě toho byla velikost paprsku radaru „0,155 stupně a nemohl vyhledávat a lokalizovat sám o sobě", uvedla Českápozice.cz.

I přes silné námitky z Moskvy Condoleeza Riceová, americká ministryně zahraniční za prezidenta George W. Bushe, 8. července 2008 finalizovala dohodu, aby byl protiraketový radar umístěn v České republice. Pravostředová vláda tehdejšího českého premiéra Mirka Topolánka (ODS) s tímto plánem souhlasila navzdory rozsáhlému odporu veřejnosti. Průzkumy ukázaly, že proti umístění americké radarové stanice jsou dvě třetiny Čechů — stejně jako byla proti Demokratická strana USA, která v lednu 2009 získala Bílý dům.

Související

Ilustrační foto

Jak mohl Írán sestřelit dopravní letadlo omylem? 176 lidí popravil za 10 sekund

Sestřelení dopravního letadla společnosti Ukraine International Airlines třídy Boeing 737-800 i po necelém týdnu šokuje celý svět. Dodnes se řada lidí ptá, jak je možné, že se íránské protivzdušné síly spletly a omylem sestřelili let se 176 nevinnými civilisty na palubě. Odpověď přináší rekonstrukce, která minutu po minutě mapuje celý incident.
Policie ČR, ilustrační fotografie

Razie ve Varnsdorfu: Policie obvinila pět lidí, mezi zadrženými je i starosta

Policie dnes obvinila pět lidí v souvislosti s pronájmem radarů na měření rychlosti ve Varnsdorfu, jež pro město provozuje soukromá společnost Water Solar technology (WST). ČTK to řekla krajská policejní mluvčí Alena Bartošová. Ráno policie tři lidi zadržela, podle ČT je mezi zadrženými starosta města Stanislav Horáček. Policie ČTK zadržení tří lidí potvrdila. Kvůli zakázce policisté už začátkem října zasahovali v městském úřadu, v domě starosty a u majitele WST.

Více souvisejících

Radar Miloš Zeman USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 20 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 1 hodinou

Donald Trump

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

před 3 hodinami

Česko pokryla ledovka

Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

včera

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

včera

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

včera

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

včera

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

včera

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

včera

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

včera

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

včera

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy