Praha - Prezident Miloš Zeman považuje výstavbu součástí amerického protiraketového systému v České republice a Polsku za neefektivní. ČTK to dnes vzkázal prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Ovčáčka. Prezident tak reagoval na pondělní slova amerického senátora a neúspěšného prezidentského kandidáta Johna McCaina, podle kterého by USA měly reagovat na ruskou invazi na Krym obnovením projektu.
"Pan prezident byl odpůrcem tohoto projektu, pokládal ho za neefektivní. A na tomto stanovisku se nic nezměnilo," řekl dnes ČTK Ovčáček.
Plán výstavby protiraketového deštníku ve střední Evropě byl intenzivně řešen českou a americkou diplomacií v době vlády administrativy prezidenta George Bushe mladšího. Nynější vláda prezidenta Baracka Obamy od něj ale v roce 2009 upustila. "Restartujte systém protiraketové obrany v České republice a Polsku, který Obama zrušil, abyste zklidnili (ruského prezidenta Vladimira) Putina," vyzval v pondělí arizonský senátor v pořadu americké zpravodajské televize Fox News.Zeman dnes v rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že se právníci přou o legitimitu odvolání ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. "Já uznávám, že ukrajinská ústava má instituci takzvaného impeachmentu, podobně jako Spojené státy, a že o odvolání prezidenta musí rozhodnout dvoutřetinová většina, což v tomto případě zřejmě nebylo," řekl Parlamentním listům Zeman.
"Na druhé straně politik, který opustí svoji vlastní zemi, se sám dobrovolně vzdává vlivu na tuto zemi. Viktor Janukovyč mohl odjet na východ Ukrajiny a mohl tedy zůstat na území vlastní země. To, že odjel do Ruské federace, svědčí o určité slabosti jeho pozice," dodal prezident.
Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) ale situace na Krymu představuje "úplně jinou rovinu hrozby", než na kterou se měl zaměřovat dříve plánovaný radar v Česku. "Takový systém nic na současné situaci nezmění. Naše bezpečnost dnes navíc ohrožena není," sdělil v pondělí ČTK šéf.
Naopak podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka je pro Českou republiku jedinou zahraničněpolitickou cestou být součástí kolektivní obrany v rámci Severoatlantické aliance.
Radar je málo efektivní
Server WikiLeaks publikoval v roce 2011 americký diplomatický telegram, který ukazuje, že generál Patrick O'Reilly, ředitel americké Agentury pro protiraketovou obranu (MDA), varoval koncem roku 2007, že radarová stanice, kterou Spojené státy zamýšlely umístit na českém území, nemá kapacitu na zachycení střel s dlouhým doletem ve fázi odpálení — což bylo hlavní odůvodnění její existence.
Dosah radaru kmitočtového pásma X byl přibližně 2000 kilometrů, ale „vidět" mohl jen po přímce — a nikoli za horizont —, uvádělo se v telegramu, který obsahoval stručný přehled O'Reillyho brífinku a názorů dalších vedoucích činitelů resortu obrany USA a expertů na otázky obrany. Kromě toho byla velikost paprsku radaru „0,155 stupně a nemohl vyhledávat a lokalizovat sám o sobě", uvedla Českápozice.cz.
I přes silné námitky z Moskvy Condoleeza Riceová, americká ministryně zahraniční za prezidenta George W. Bushe, 8. července 2008 finalizovala dohodu, aby byl protiraketový radar umístěn v České republice. Pravostředová vláda tehdejšího českého premiéra Mirka Topolánka (ODS) s tímto plánem souhlasila navzdory rozsáhlému odporu veřejnosti. Průzkumy ukázaly, že proti umístění americké radarové stanice jsou dvě třetiny Čechů — stejně jako byla proti Demokratická strana USA, která v lednu 2009 získala Bílý dům.
Související
Jak mohl Írán sestřelit dopravní letadlo omylem? 176 lidí popravil za 10 sekund
Razie ve Varnsdorfu: Policie obvinila pět lidí, mezi zadrženými je i starosta
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
před 1 hodinou
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
před 2 hodinami
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 3 hodinami
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 4 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 5 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 5 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 6 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 7 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 7 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 8 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 9 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
včera
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
včera
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
včera
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.
Zdroj: Libor Novák