Praha - Prezident Miloš Zeman považuje výstavbu součástí amerického protiraketového systému v České republice a Polsku za neefektivní. ČTK to dnes vzkázal prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Ovčáčka. Prezident tak reagoval na pondělní slova amerického senátora a neúspěšného prezidentského kandidáta Johna McCaina, podle kterého by USA měly reagovat na ruskou invazi na Krym obnovením projektu.
"Pan prezident byl odpůrcem tohoto projektu, pokládal ho za neefektivní. A na tomto stanovisku se nic nezměnilo," řekl dnes ČTK Ovčáček.
Plán výstavby protiraketového deštníku ve střední Evropě byl intenzivně řešen českou a americkou diplomacií v době vlády administrativy prezidenta George Bushe mladšího. Nynější vláda prezidenta Baracka Obamy od něj ale v roce 2009 upustila. "Restartujte systém protiraketové obrany v České republice a Polsku, který Obama zrušil, abyste zklidnili (ruského prezidenta Vladimira) Putina," vyzval v pondělí arizonský senátor v pořadu americké zpravodajské televize Fox News.Zeman dnes v rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že se právníci přou o legitimitu odvolání ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. "Já uznávám, že ukrajinská ústava má instituci takzvaného impeachmentu, podobně jako Spojené státy, a že o odvolání prezidenta musí rozhodnout dvoutřetinová většina, což v tomto případě zřejmě nebylo," řekl Parlamentním listům Zeman.
"Na druhé straně politik, který opustí svoji vlastní zemi, se sám dobrovolně vzdává vlivu na tuto zemi. Viktor Janukovyč mohl odjet na východ Ukrajiny a mohl tedy zůstat na území vlastní země. To, že odjel do Ruské federace, svědčí o určité slabosti jeho pozice," dodal prezident.
Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) ale situace na Krymu představuje "úplně jinou rovinu hrozby", než na kterou se měl zaměřovat dříve plánovaný radar v Česku. "Takový systém nic na současné situaci nezmění. Naše bezpečnost dnes navíc ohrožena není," sdělil v pondělí ČTK šéf.
Naopak podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka je pro Českou republiku jedinou zahraničněpolitickou cestou být součástí kolektivní obrany v rámci Severoatlantické aliance.
Radar je málo efektivní
Server WikiLeaks publikoval v roce 2011 americký diplomatický telegram, který ukazuje, že generál Patrick O'Reilly, ředitel americké Agentury pro protiraketovou obranu (MDA), varoval koncem roku 2007, že radarová stanice, kterou Spojené státy zamýšlely umístit na českém území, nemá kapacitu na zachycení střel s dlouhým doletem ve fázi odpálení — což bylo hlavní odůvodnění její existence.
Dosah radaru kmitočtového pásma X byl přibližně 2000 kilometrů, ale „vidět" mohl jen po přímce — a nikoli za horizont —, uvádělo se v telegramu, který obsahoval stručný přehled O'Reillyho brífinku a názorů dalších vedoucích činitelů resortu obrany USA a expertů na otázky obrany. Kromě toho byla velikost paprsku radaru „0,155 stupně a nemohl vyhledávat a lokalizovat sám o sobě", uvedla Českápozice.cz.
I přes silné námitky z Moskvy Condoleeza Riceová, americká ministryně zahraniční za prezidenta George W. Bushe, 8. července 2008 finalizovala dohodu, aby byl protiraketový radar umístěn v České republice. Pravostředová vláda tehdejšího českého premiéra Mirka Topolánka (ODS) s tímto plánem souhlasila navzdory rozsáhlému odporu veřejnosti. Průzkumy ukázaly, že proti umístění americké radarové stanice jsou dvě třetiny Čechů — stejně jako byla proti Demokratická strana USA, která v lednu 2009 získala Bílý dům.
Související
Jak mohl Írán sestřelit dopravní letadlo omylem? 176 lidí popravil za 10 sekund
Razie ve Varnsdorfu: Policie obvinila pět lidí, mezi zadrženými je i starosta
Radar , Miloš Zeman , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 1 hodinou
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 1 hodinou
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 2 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 4 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 5 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 6 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 8 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
Před rokem touto dobou byl prezidentem Joe Biden a v katarském Dauhá se vyjednávalo příměří v Gaze. Dnes se zdá, že tyto události dělí celé desetiletí, protože rok 2025 přinesl zásadní proměny. Spojené státy nyní shromažďují v Karibiku největší vojenskou sílu od dob kubánské krize a v Miami se jedná o osudu Ukrajiny. Rok 2026 se tak rýsuje jako zlomový okamžik, který prověří stabilitu světového řádu v mnoha ohledech.
Zdroj: Libor Novák