Zemřel Štěpán, politici spíš mlčí: Tento pán mi nestojí za žádný komentář

Štěpán stanul v čele pražských komunistů v dubnu 1988, kdy se zároveň stal jedním ze členů Ústředního výboru KSČ. Patřil k zastáncům tvrdšího přístupu k sílícím opozičním skupinám, což dával najevo i veřejně. "Republiku si rozvracet nedáme," vyslovil například v říjnu 1988 při oficiálních oslavách 80. výročí vzniku Československa varování lidem, kteří se chystali na režimem nepovolené demonstrace. Během nich tehdejší Veřejná bezpečnost zasáhla v Praze velmi brutálně.

Při listopadové revoluci v roce 1989 se nechvalně proslavil svým vystoupením v pražské továrně ČKD, kde označil demonstranty za děti a po pobouření dělníků musel projev předčasně ukončit. Slogan "Na Štěpána bez Štěpána" se stal jedním z nejznámějších hesel listopadové revoluce.

Komunistické myšlenky Miroslav Štěpán nikdy neopustil, přestože jej "rodná strana" dvakrát vyloučila, připomínají Lidovky.cz. Poprvé musel opustit řady KSČ 7. prosince 1989, v září 1992 se nicméně stal členem následovnické Komunistické strany Čech a Moravy. Vydržel v ní ovšem pouze necelý rok. Ve straně vedl konzervativní platformu "Za socialismus v KSČM", kvůli údajnému porušování stanov jej ale v březnu 1993 vyloučili, exkomunikaci potvrdil i sjezd KSČM v červnu 1993.

Oslovení politici se ke Štěpánovu úmrtí nevyjadřovali, někteří pak na dotaz ani nereagovali. "Já se nebudu vyjadřovat," řekla poslankyně KSČM Marta Semelová, která patří ve své straně k tvrdšímu jádru. "Tento pán mi nestojí za žádný komentář," sdělil ČTK bývalý disident, diplomat a člen někdejší vlády Alexandr Vondra (ODS).

"Omezím se pouze na to, že o mrtvých jen dobře," řekl lobbista Miroslav Šlouf, jenž byl před listopadem 1989 funkcionářem Socialistického svazu mládeže stejně jako Štěpán.