Telička se zlobí na Česko: V EU máme pozici kverulanta

"Očekával bych hlubší a pozitivnější změny, kdybychom lépe využili ten potenciál, který členství v EU představuje. A já se obávám, že jsme ho využili nedostatečně," uvedl Telička. "Bohužel i vlastními chybami, negativistickým přístupem nemalé části politické reprezentace jsme se dostali do pozice kverulanta. Vyčlenili jsme se z celé řady i neformálních diskusí a jednání. V tom vidím problém," poznamenal první český eurokomisař, který nyní z pozice lídra kandiduje za vládní hnutí ANO do Evropského parlamentu. Svým euroskeptickým přístupem proslul především exprezident Václav Klaus, zdrženlivě vůči EU dlouhodobě vystupuje také bývalá vládní strana ODS.

Díky EU se ale podle Teličky český stát může podílet na zásadních rozhodnutích, koncepcích a normách, které mají vliv na ČR i celou Evropu. Výhodu členství vidí Telička také v "geopolitickém ukotvení" Česka ve stabilním a bezpečném prostředí mezi Německem a Ruskem.

Kritici unie často zmiňují větší regulaci, kterou Česku vstup do EU přinesl, či nutnost přejmenovat některé tradiční české výrobky, jako je pomazánkové máslo a tuzemský rum. "Je to něco za něco. Chceme-li být součástí vnitřního trhu, musíme respektovat pravidla," uvedl ke kritice Telička. "Regulace tu jistě je a určitá část přináší i nadbytečnou zátěž, ale můžeme ji ovlivňovat," doplnil Telička, který po působení na postu eurokomisaře založil lobbistickou firmu. Tu si na prosazování svých zájmů najala v minulosti například brněnská a pražská radnice či čeští zemědělci.

Euroskepse roste

V roce 2003, kdy se uskutečnilo referendum o vstupu České republiky do EU, se 77 % hlasujících vyslovilo pro vstup do Evropské unie. K hlasování se tehdy dostavilo 55 % registrovaných voličů.

Centrum pro výzkum veřejného mínění, patřící pod Akademii věd, každoročně zveřejňuje zprávy, zkoumající smýšlení Čechů o Evropské unii. Z trendů lze vyčíst (ne)měnící se vztah obyvatel k EU. Každý čtvrtý Čech, tedy 40 %, bylo v roce 2008 „spokojený se členstvím ČR v EU". Jen o jedno procento méně občanů se nedokázalo přiklonit ani k jedné straně názorového spektra a nespokojenost vyjádřilo pouze 15 % lidí.

Podíl respondentů, kteří vyjádřili v roce 2010 „spokojenost s EU" klesl jen mírně, tedy k 36%. Přestože počet nespokojených naopak mírně vzrostl, na 21 %, názorové rozložení bylo podobné předchozím rokům, kdy spokojení - někdy nazývaní eurooptimisté - převažovali v absolutních hodnotách nad nespokojenými - euroskeptiky. Je třeba zdůraznit, že množství lidí, kteří nemají vyhraněný, kladný ani záporný názor, se konstantně pohybuje, s rozpětím menším, než je statistická odchylka, okolo 38 %, uvedl Euroskop.cz.

Rozvoj euroskepticismu v české společnosti je navázán na neschopnost EU efektivně řešit vzniklé problémy. Takové závěry potvrzuje i šetření agentury STEM z dubna 2012. Nespokojených s členstvím ČR je je podle agentury celých 59 % obyvatel. 48 % lidí se pak nikdy necítí být občanem EU, jen o procento méně dotázaných se tak cítí alespoň někdy.

Pokud jde o ohledy vůči zájmům obyvatel a prioritám České republiky, 66 procent Čechů se v rposinci 2013 domnívalo, že EU odvádí špatnou práci. A co se týče vybraných institucí Evropské unie, 47 procent Čechů hodnotí práci Evropského parlamentu jako špatnou a 41 procent Čechů takto hodnotí i Evropskou komisi.