Zeman bude hostit summit Východního partnerství, šéfové EU nedorazí. Proč?

Praha - Šéf Evropské komise José Barroso ani prezident Evropské unie Herman van Rompuy se navzdory pozvání Hradu nezúčastní summitu Východního partnerství, který bude 24. a 25. dubna hostit v Praze český prezident Miloš Zeman. Informovaly o tom dnešní Lidové noviny, kterým tuto skutečnost potvrdil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Vedle Barrosa a Van Rompuye nepřijede ani šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je neúčast vrcholných představitelů EU pochopitelná, protože unie neustále zasedá kvůli překotnému vývoji událostí na Ukrajině.

Na schůzku by do Prahy měli dorazit zástupci šesti postsovětských zemí, které jsou zapojeny do projektu Východního partnerství, tedy Arménie, Ázerbájdžánu, Moldavska, Gruzie, Ukrajiny a Běloruska. Nad účastí ukrajinského představitele se však vzhledem k situaci v zemi vznáší otazník.

Zástupci postsovětských republik budou diskutovat především s partnery z východní části EU. Vedle hostitele Zemana je z konkrétních jmen potvrzena účast polského prezidenta Bronislawa Komorowského, uvedly LN.

Cílem východního rozměru v rámci Evropské politiky sousedství (jež zahrnuje jižní i východní dimenzi) je dosáhnout významného prohloubení vztahů těchto zemí s Unií. Východní partnerství je odpovědí na zájem výše uvedených šesti států vybudovat užší vztahy s EU.

Hlavním cílem Východního partnerství je vytvoření podmínek pro politické sblížení a další hospodářskou integraci mezi EU a jejími šesti partnerskými zeměmi. Základem kamenem Východního partnerství je „společné vlastnictví" této politiky – snaha maximálně zapojit partnery do přípravy a realizace unijní politiky vůči nim.

Východní partnerství se skládá ze dvou dimenzí – bilaterální a multilaterální. V rámci bilaterálního rozměru Evropská unie jedná s některými zeměmi Východního partnerství o Asociačních dohodách (dohodách o přidružení) a též o prohloubených a komplexních dohodách o volném obchodu mezi EU a danými zeměmi. Asociační dohody přinesou kromě prohloubení politického a sektorového dialogu s EU právní závazek dané země pracovat na reformách a přiblížení národní a evropské legislativy. Posílena bude též spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Dohody o zónách volného obchodu (DCFTA) odstraní většinu stávajících omezení vzájemného obchodu, informuje mzv.cz.

Související

Ministerstvo zahraničí

ČR bude hostit summit Východního partnerství? Projekt slouží jako bariéra proti Rusku

Česká republika by během svého předsednictví Radě Evropské unie v roce 2022 mohla hostit summit se zeměmi Východního partnerství. Na dnešním Dni Východního partnerství v Černínském paláci to řekl Jaroslav Kurfürst, zvláštní pověřenec ministerstva zahraničních věcí pro Východní partnerství. Na konferenci diskutují zástupci zemí zapojených do tohoto společenství o uplynulých deseti letech i budoucnosti spolku.

Více souvisejících

východní partnerství ,  Miloš Zeman ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 1 hodinou

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

včera

Donald Tusk

Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence

Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi. 

včera

včera

včera

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 nasadí v pilotním projektu 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie. Palubní počítač těchto aut přijímá data z meteostanic, zpřesní a zautomatizuje tak to, kolik a kde posypu použít. O sjízdnost se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. 

včera

Papež Lev XIV. se zapsal do dějin. Stačilo odevzdat hlas ve volbách

Papež Lev XIV. se stal prvním papežem, který odevzdal hlas v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Potvrdil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy