Zeman ve stopách Klause? Skepsi Čechů vůči EU chápu, říká prezident

V květnu uplyne deset let od vstupu Česka do EU a průzkumy veřejného mínění ukazují pokračující pokles důvěry Čechů k osmadvacetičlennému bloku a jeho fungování. "Skepse je zdravá a já ji podporuji, protože o všem je potřeba pochybovat," komentoval prezident postoj českých občanů k unii.

Za jednu z příčin této skepse označil demokratický deficit EU. "Ten nepochybně existuje a je právem euroskeptiky kritizován," prohlásil Zeman. Jako jeho příklad uvedl fungování Evropského parlamentu, který podle něj není plnohodnotným zákonodárným sborem, neboť nemá právo iniciovat zákony.

"Já jsem pro odstranění tohoto demokratického deficitu tím, že Evropský parlament bude plnohodnotný parlament a že tady bude rozumná evropská vláda," uvedl prezident.

Psali jsme: Referendum o vstupu Česka do EU dnes? Podívejte se na výsledky Euro v Česku? Kategorických odpůrců ubývá, zjistil průzkum  

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro německý deník připustil zavedení eura v České republice do pěti let. Zároveň se vyjádřil proti přijetí Turecka za člena EU. To je významný posun ve srovnání s jeho předchůdcem Václavem Klausem. Ten si zavedení eura nepřál, ale byl pro přijetí Turecka. 

Zeman o sobě tvrdí, že je eurofederalista, a i proto se nelze divit ani jeho názorům na brzké přijetí eura u nás, ani jeho odporu vůči přijetí Turecka. Jakkoliv jeho nesouhlas s členstvím Turecka nejspíš souvisí i s jeho poněkud jednostranně kritickým pohledem na islám, zároveň je zřejmé, že má-li se EU v brzké době více politicky integrovat, další rozšíření, zejména o tak velkou zemi, by proces politické integrace zbrzdilo, napsal politolog Jiří Pehe.

Prezident Zeman dlouhodobě podporuje zavedení eura, ale podle jeho názoru k tomu může nejdříve dojít kolem roku 2017, protože Česká republika zatím nesplňuje nutná kritéria pro vstup do eurozóny. K paktu o rozpočtové zodpovědnosti, u nás známého jako fiskální pakt, který vláda Petra Nečase odmítla, bychom se měli připojit až po přijetí eura. Podle Miloše Zemana je fiskální pakt záležitostí eurozóny, a nikoliv Evropské unie jako celku. Dříve se však vyjádřil, že nepodepsání fiskálního paktu považuje za chybu, protože naše nepřistoupení ke smlouvě odsouvá Českou republiku na periferii Evropy. Současná Sobotkova vláda jej však hodlá podepsat.

„Chceme-li přijmout fiskální pakt už teď, určitě ho nebudu vetovat. Jenom zdvořile upozorňuji některé politiky, aby byli tak laskaví a před podepsáním fiskálního paktu, si jej důkladně přečetli," vyjádřil se prezident v Hyde parku České televize dne 12.2.2014.

Miloš Zeman vidí význam podepsání fiskálního paktu v tom, že by se v České republice „pod nátlakem" více šetřilo, píše server evropskehodnoty.cz. Dalším kladným bodem by byla „možnost účastnit se některých jednání, ke kterým by nás jinak nepustili". Fiskální pakt bez výhrad přijímá Dánsko, ale i Bulharsko a Rumunsko. Státy jako Polsko, Maďarsko, Švédsko a Litva využily možnost připojit se k fiskálnímu paktu s vyloučením části III, tedy části rozpočtových pravidel, ve které se země zavazují, že národní rozpočet bude buď přebytkový, nebo alespoň vyrovnaný. Vzhledem ke stomiliardovému deficitu České republiky prezident doporučuje přijetí paktu s vyloučením již zmíněné III. části.