Jak překopat Ústavu: Sobotka chce lhůty pro Hrad, lidovci by změnili Senát

"Budeme chtít , aby tam byla jasná lhůta pro prezidenta republiky, kdy musí jmenovat předsedu vlády. Navrhujeme lhůtu 30 dnů po konání ustavující schůze Poslanecké sněmovny," řekl premiér k návrhu, který chce příští týden probrat s koaličními partnery. "Nám jde primárně o to, aby po volbách nevznikalo období, kdy tady ještě zůstává stará vláda, která nemá důvěru Sněmovny," dodal.

Sobotka ale počítá s tím, že první dva pokusy jmenování premiéra by nadále zůstaly prezidentovi. To podle něj není potřeba měnit. "To, co bychom uvítali, je pevná lhůta, možná více pevných lhůt u jednotlivých pokusů o jmenování," řekl premiér.

Prezident Miloš Zeman v březnu pro server Aktuálně.cz řekl, že návrhy na omezení prezidentských pravomocí považuje za nelogické. Podle něj zvažované úpravy odporují roli hlavy státu jako "krizové pojistky".

Místopředsedkyně ANO a ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová zatím nemá k návrhu jasný postoj. "Budeme to teprve projednávat. Je třeba vždy posoudit, co změny udělají s vyvážeností Ústavy jako celku," sdělila ČTK.

Šéf lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek je ke změnám opatrný. Podle něj by neměly být účelové. "Uvítal bych, kdyby se ve Sněmovně vedla debata o celkové rekonstrukci našeho ústavního pořádku," řekl ČTK. Dodal, že v KDU-ČSL se nyní například diskutuje o tom, jestli by ze Senátu nemohla být jakási komora regionů, jako je tomu například v Německu.

Česká ústava je vágní, pokud jde o proces jmenování nové vlády a ponechává tak poměrně velký prostor pro interpretaci. Celý komplexní proces je v podstatě zhuštěn do článku 68, podle kterého „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů". Ústava nijak nepopisuje samotný proces výběru premiéra a nestanoví pro takový výběr žádné lhůty, vysvětluje politolog Jiří Pehe.

Ústava neukládá prezidentovi, dokdy musí být proces sestavování vlády hotov. Lze si teoreticky představit, že padne vláda, prezident jí pověří řízením země a pak několik měsíců nijak nespěchá s hledáním nového předsedy vlády. Nebo vystřídá v procesu skládání vlády několik politiků „pověřených sestavením vlády".

Jediná lhůta stanovená ústavou začne běžet v okamžiku, kdy je oficiálně prezidentem nová vláda jmenována. Ta má pak třicet dní na to, aby předstoupila před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o důvěru. Jenom na okraj: ústava vůbec neříká, že vláda musí předložit nějaké programové prohlášení.

"To, že ústava nespecifikuje jiné lhůty, by mohlo být za určitých okolností i hrozbou demokracii. Představme si, že nějaký prezident jmenuje vládu sestávající kompletně z „jeho" lidí a to zcela bez ohledu na výsledky voleb. Tato vláda předstoupí do třiceti dnů před PS a je jí samozřejmě vyslovena nedůvěra. Prezident vzápětí pověří tuto vládu řízením země až do jmenování vlády nové. S jmenováním takové vlády ovšem nijak nespěchá, protože se nemusí řídit časovými lhůtami. Nemusí ji teoreticky jmenovat nikdy," napsal Pehe pro Hospodářské noviny už v roce 2004. Že nebyl daleko od pravdy, jsme nedávno zažili.