Česko plánuje "dobýt" čínský trh. Tibet je tabu, rozhodla vláda

Česko chce podle premiéra dohnat skluz oproti jiným zemím EU, který ve vztazích s Čínou v minulosti nabralo. Chce se proto řídit společným unijním přístupem k Pekingu. "Tato společná evropská politika vůči Číně mimo jiné zahrnuje akceptování politiky jedné Číny, otázky neoddělitelnosti Tibetu a podle Charty OSN také princip nevměšování se do vnitřních záležitostí Číny," řekl Sobotka.

V rámci politiky jednotné Číny Peking odsuzuje separatistické tendence některých svých částí. Oficiální politiku čínských představitelů podpořil v roce 2009 i současný americký prezident Barack Obama. "A také platí, že jestliže Česká republika dlouhodobě respektuje územní celistvost Číny, logicky nemůžeme uznávat tibetskou exilovou vládu," řekl dnes Sobotka.

Čínská armáda vtrhla na území nezávislého Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 tam byl nastolen systém vojenských kontrolních výborů. Od roku 1965 je Tibet čínskou autonomní oblastí.

Zaorálek do Pekingu odletí v neděli, v Číně bude zhruba do poloviny příštího týdne. Jeho cesta má otevřít dveře podobným cestám dalších českých politiků, včetně prezidenta Miloše Zemana. "Na té cestě je zajímavý fakt, že se poprvé po 15 letech uskutečňuje oficiální cesta ministra zahraničí do Číny," řekl Sobotka. Podle něj mají významné evropské země, jako Německo, Francie a Velká Británie, strategické smlouvy s Pekingem. Česko tak musí diplomatický handicap dohnat, řekl premiér.

"Jsme exportně orientovaná ekonomika. Jsme země, která závisí na vývozu našeho zboží a služeb. A je strašně důležité, abychom byli schopni pro náš export a pro naše produkty zajišťovat další nové trhy," řekl novinářům Sobotka.

Kde může Česko uspět?

Čína je čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR a dokonce druhým největším dovozcem. 

Specifickým typem spotřebního zboží, které má v Číně potenciál uspět, jsou nepochybně tradiční evropské potraviny a potraviny vysokých jakostních standardů. Například konzumace vína stoupla v roce 2011 meziročně o 33,4 procenta a podle průzkumu trhu společnosti Vinexpo měla spotřeba vína v Číně dosáhnout v roce 2012 jedné miliardy lahví. V roce 2008 překonala Čína ve spotřebě piva dosavadní jedničku USA (ačkoli Číňané v minulosti pivo téměř nepili). Obavy čínských konzumentů z bezpečnosti domácích potravinových produktů (jako důsledek melaminových afér a skandálu s přidávanými hormony do mléčných výrobků) představují další příležitost pro importované – byť dražší – substituty. Na stravu padne v městských rodinách celých 38 procent, na vesnici až 50 procent výdajů.

V čínské tradiční kultuře má navíc téměř každé jídlo velmi detailně definovaný účinek na tělesné a duševní zdraví člověka. Tento potenciál si dobře uvědomují výrobci potravinových doplňků (vitamíny, energetické a funkční nápoje atd.), jejichž trh se v posledních letech raketovou rychlostí zvětšuje, informuje mzv.cz.

Demografické rozložení čínské populace hovoří jasně - mezi lety 2011 a 2015 má počet čínských důchodců vzrůst ze 178 na 221 miliónů. To znamená, že do spotřebitelské skupiny, která má jasně definované a velmi specifické potřeby, přibude každý rok téměř 8,6 milionů lidí – tedy populace jednoho Rakouska. Do roku 2030 by se měl počet čínských důchodců ve srovnání s dneškem zdvojnásobit. Čína zároveň bohatne, což se týká také lidí v post-produktivním věku. Podle průzkumu China Research Centre on Aging má 42,8 procent obyvatel městských oblastí v důchodovém věku individuální úspory.

Čína dokázala bezesporu učinit obdivuhodný pokrok v ekonomické oblasti, ovšem za cenu masivního poškození vlastního životního prostředí, proto její zájem o pokrok také v oblasti kvality života svých obyvatel. Pro Čínu se problematika vodních zdrojů, resp. kvalita životního prostředí postupně stává „nefalšovanou prioritou". V příští dekádě plánuje (dle veřejných zdrojů) zainvestovat 636 mld. USD jen do konsolidace vodního sektoru. Říše středu si je vědoma kritického stavu svých vodních zdrojů, díky čemuž země trpí nedostatkem užitné i pitné vody a přístup k vodě je napříč čínskou populací extrémně nerovnoměrný.