Aktivita českých europoslanců? Podívejte se, co zjistila studie

Potvrdily se tak v podstatě závěry předchozí analýzy, kterou sdružení zveřejnilo loni v září. Studie tuto analýzu podle Jakuba Jandy ze sdružení rozšířila zejména o porovnání s prací europoslanců dalších unijních států a o délku hodnoceného období. 

Nadprůměrní byli čeští zástupci v předkládání menšinových, tedy takzvaných stínových stanovisek a zpráv. Předložili jich v průměru téměř dvakrát tolik, co všichni europoslanci dohromady. Zasloužili se o to zejména zástupci ODS a KSČM.

Nejslabší byli čeští europoslanci v pokládání dotazů zástupcům Evropské komise při schůzích europarlamentu. Položili jich v průměru více než pětkrát méně v porovnání s evropským průměrem. 

Roithová se podle studie podílela nejčastěji na vypracování zpráv (9), písemných prohlášení (5) a návrhů usnesení (113). Naopak Dušek nepodepsal ani jeden návrh usnesení. Vlasák zpracoval nejvíce řádných stanovisek (12), stínových stanovisek (71) a úprav (116) k návrhům evropských předpisů.

Docházka českých europoslanců odpovídala evropskému průměru. Nejlepší - 99,58 procenta - měl z europoslanců Pavel Poc (ČSSD), nejhorší naopak Miroslav Ouzký (ODS) - 71,85 procenta. 

Od července 2009 mají europoslanci ze všech členských zemí stejně vysoký plat, který činí 7.957 eur hrubého čili necelých 215.000 korun. Tyto peníze jdou přímo z evropského rozpočtu, kam poslanci odvádějí daň a příspěvek na úrazové pojištění.

Do roku 2009 byli europoslanci placeni z rozpočtu svých států. Čeští zástupci zvolení v roce 2004 pobírali 86.500 korun měsíčně. Například plat italského europoslance, který byl v té době suverénně nejvyšší, dosahoval skoro čtyřnásobku této částky. Naopak maďarští zástupci brali méně než čtvrtinu české částky, informuje EurActiv.cz.

Europoslanci dále získávají příspěvek 304 eur (8.200 korun) za každý den účasti na oficiálních schůzích orgánů Evropského parlamentu. Tyto peníze slouží na zaplacení ubytování a výdajů spojených s prezencí poslanců v Parlamentu. Částka je snížena na polovinu, pokud se europoslanec nezúčastní alespoň poloviny hlasování.

Europoslanec dále získává měsíčně 4.299 eur (116.000 korun) na pokrytí nákladů za kancelář, tedy například telefonu či počítače. Europoslanec se však musí zúčastnit minimálně poloviny plenárního zasedání, jinak je tato částka poloviční.

Europoslancům je také vypláceno cestovné – tedy proplacení cesty do Bruselu či Štrasburku. Dále si mohou nárokovat pevný roční příspěvek na dopravu a ubytování při cestách mimo domovský stát, tedy například pracovní návštěvy či konference. Ten je zastropen maximální výškou 4.243 eur (114.500 korun).

Poslední položka se týká platů asistentů. Europoslanec může zaměstnávat z těchto peněz maximálně tři asistenty, kteří nesmí být jeho rodinnými příslušníky. Maximální částka na tyto náklady je 21.209 eur (572.000 korun).