Drsně do eurovoleb: ČSSD nasadila chladného robocopa

Například ČSSD má podle mluvčí Evy Gregorové šest televizních a šest rozhlasových spotů, do jejichž výroby investovala necelých 200.000 korun. "Letošní kampaň je specifická tím, že více využíváme sociální sítě, kde jsme v posledních týdnech na Facebooku vyhráli třikrát vítěze týdne v politickém marketingu," uvedla Gregorová.

O investici naopak pouze v řádu desítek tisíc korun mluví ODS. "Hlavním těžištěm naší kampaně je kontakt s voliči prostřednictvím sběru podpisů pod 'Petici pro korunu', která má už kolem padesáti tisíc podporovatelů," upřesnila mluvčí strany Jana Havelková.

Větší náklady na výrobu volebních klipů naopak hlásí TOP 09. "Náklady na předvolební spoty činily celkem 300.000 korun (včetně DPH), celkové náklady na kampaň před volbami do EP odhadujeme zhruba na 10 milionů korun," sdělila mluvčí TOP 09 Martina Týblová.

Podle odborníků je práce s volebními spoty složitější, než by se na první pohled zdálo. "Podle mého názoru nejde skutečně dobře 'prodat' voličům kandidáta - byť třeba kvalitního - kterého veřejnost nezná. Spontánní znalost je tedy základní premisou případného úspěchu," uvedl prezident Asociace českých reklamních agentur a marketingové asociace Pavel Brabec.

Psali jsme: Získá Babiš v eurovolbách 30%? Podívejte se na nový průzkum  

Výhodu podle něj mají především mediálně známé tváře jako Tomio Okamura nebo Karel Schwarzenberg. "TOP 09 má na své straně ve volebním spotu ještě jednu silnou kartu: komunikují s vtipem a nadhledem. Okamura nepřekročil svůj stín mentorujícího nacionalistického samuraje, ČSSD prezentuje Jana Kellera působícího spíše jako chladný robocop, za KDU nabízí ve volebním spotu 'hájení českých zájmů' opět veřejnosti málo známý Pavel Svoboda," poznamenal mediální expert.

Předvolební bloky obecně patří spíše k podprůměrně sledovaným pořadům. Při posledních volbách do Evropského parlamentu je sledovalo od sedmi do jedenácti procent dospělých diváků u televize. V číselném vyjádření to bylo od zhruba 45.000 do 120.000 lidí, tedy méně než před pěti lety, kdy to bylo i v průměru téměř 200.000 diváků.

Především ODS by ráda zastavila svůj propad něčím, co by šlo prezentovat alespoň trochu jako úspěch. Na devět mandátů z posledních voleb sice může rovnou zapomenout, ale počítat se bude každý poslanec a poslankyně. O potvrzení své pozice stojí i hnutí ANO 2011, o roli hegemona na pravici TOP 09, ráda by se zviditelnila i Strana zelených a řada dalších.

Najít nosné téma však není snadné, píše iHned.cz. A to přesto, že významná část v Česku platné legislativy má svůj původ právě v Bruselu, na nějž se tak často s gustem nadává. Jenže směrnice, nařízení a paragrafy komplikovaných právních přepisů (jež si často sami ještě více komplikujeme) nejsou sexy téma na billboardy. Snad jen jako heslo o tom, že se "zasadíme o omezení byrokracie". Ne že by to snad nebylo zapotřebí, ale podobná hesla slýcháme pravidelně - a bez následného efektu - i v českých volbách.

Roste nacionalismus, populismus a xenofobie i v těch nejliberálnějších zemích Evropy, jako jsou Nizozemsko, Švýcarsko nebo Dánsko. Ve francouzských obecních volbách výrazně uspěla antievropská strana Národní fronta Marine Le Penové. Pokud by se později dostala k moci i v celostátní politice - a není to vyloučené - idea Evropy táhnoucí za jeden provaz bude mít velký problém.

Úvahy o takzvaném "neuru", novém či severním euru, jímž by se platilo v Německu a několika dalších zemích typu Rakousko, Nizozemsko, Dánsko (a časem případně i Česko), by pak dostaly možná jasnější kontury, myslí si Robert Břešťan, šéfkomentátor týdeníku Ekonom.