Zemětřesení v české politice? Experti hodnotí eurovolby, čtěte

"Neočekávám rekonstrukci vlády. Ani vítěz voleb (ANO) nevyhrál přesvědčivě," uvedl politolog Petr Just. Problémy na domácí scéně podle něj mohou nastat až při výběru eurokomisaře. Jelikož ANO nezvítězilo přesvědčivě, bude pro něj boj o eurokomisaře hodně těžký. "Patrně to bude velmi těžko se rodící kompromis, ze kterého může nakonec vyjít až ten třetí vzadu (KDU-ČSL)," odhaduje Just.

Rozkol ve vládní koalici neočekává ani politoložka Vladimíra Dvořáková. Při tak nízké volební účasti není podle ní rozdíl mezi ČSSD a hnutím ANO dramatický. "Je jen psychologicky nepříjemné být třetí," dodala.

Volební účast, která dosáhla historického minima 18,2 procenta, podle politologů znemožňuje učinit závěry o náladě voličů. Podle Dvořákové navíc tak nízká účast není dobrým signálem vyslaným Evropské unii. "Výsledek neposílí ambice České republiky. Jak můžeme chtít v Evropě významnější resort?," ptá se Dvořáková. Účast podle ní také odpovídá o vývoji české společnosti.

S politologem Justem se pak shoduje, že hlavním důvodem nízké účasti je to, jak se v tuzemsku vede diskuse o Evropské unii. "Nevede se vůbec. A když, tak nesouvisí s Evropským parlamentem," kritizoval Just. Zmínil také, že čeští voliči se mohou cítit půl roku po sněmovních volbách politikou unaveni. V této souvislosti připomněl, že Slovensko po březnových prezidentských volbách dosáhlo nyní účasti jen 13,05 procenta, což byla nejnižší účast v EU.

Politologové si povšimli i výsledku Strany svobodných občanů, která po pěti letech své existence získala ve volbách první poslanecké křeslo. Pro některé jsou Svobodní nejúspěšnější stranou těchto voleb. Velkou roli u nich sehrál propad ODS a nízká volební účast. Politolog Jan Outlý však právě kvůli nízké volební účasti výsledek Svobodných nepřeceňuje. "Při sněmovních volbách by pro ně voliči v takové míře nehlasovali," míní Outlý. Just pak vyzdvihl i kampaň této strany před volbami, která podle něj byla nejviditelnější.

Naopak neúspěch zaznamenala levice, poukazují politologové. Sociální demokracie přišla proti volbám v roce 2009 o tři mandáty, KSČM mandát neztratila, ani nezískala.

Politolog Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity vyzdvihl, že v Česku neuspěla ani extrémní pravice. V posledních volbách do Evropského parlamentu přitom Dělnické straně dalo hlas 1,07 procenta voličů, a strana tak dosáhla na třičtvrtěmilionový příspěvek od státu. V Evropské unii naproti tomu letos nacionalisté slavili velký úspěch, nárůst popularity zaznamenali převážně ve starých unijních zemích.