Senátorka Wagnerová chce překopat volební zákon. Padne hranice 5% hlasů?

Praha - Senátoři v čele s někdejší ústavní soudkyní Eliškou Wagnerovou (za SZ) připravili novelu zákona, jejímž cílem je zrušení podmínky získání pěti procent hlasů pro vstup do Evropského parlamentu a také obecních zastupitelstev. Tato vstupní hranice by měla zůstat jen u sněmovních voleb, v případě krajských voleb by měla být snížena na tři procenta. Novelu volebních zákonů předloží Senátu oficiálně ve středu, řekla dnes ČTK Wagnerová.

Senátorka uvedla, že důvodem jejího návrhu nebyl výsledek některých stran v letošních volbách, ale že proti pětiprocentní klauzuli vystupovala už jako ústavní soudkyně. "Ve mně to zrálo už roky," uvedla Wagnerová. Podnětem pro předložení novely bylo pro ni únorové rozhodnutí německého ústavního soudu, který zrušil povinnost německých stran získat alespoň tři procenta voličských hlasů k dosažení míst europoslanců.

Právě díky tomuto verdiktu si senátorka slibuje, že by v parlamentu mohla mít její novela více šancí, nežli podobné předchozí návrhy, které ztroskotaly zejména na nesouhlasu zástupců velkých stran. V případě Sněmovny chce Wagnerová prozatím zachovat stávající limit, který má zabránit rozmělnění dolní komory. Jeho úplné zrušení nepokládá za možné.

Piráti získali v eurovolbách 4,78 procenta hlasů a zastoupení v Evropském parlamennu jim tak uniklo jen těsně. Boj o křeslo europoslance nevzdávají. Nesouhlasí s uzavírací klauzulí 5 %, která brání, aby mohli zastupovat voliče v Evropském parlamentu. Protože Ústavní soud v Německu uzavírací klauzuli ve výši 3 % kvůli porušení poměrného zastoupení zrušil, hodlají Piráti napadnout výsledek voleb stížností k Ústavnímu soudu a domáhat se jejího zrušení.

Ivan Bartoš, předseda Pirátů a leader kandidátky do Evropského parlamentu říká: „Oproti ostatním stranám, které daly do volební kampaně miliony, jsme dokázali, že je možné získat relevantní podporu s minimálními náklady, naše podpora navíc překročila 1/21 hlasů voličů, kteří k volbám přišli, což znamená, že bychom měli získat jeden mandát."

„Uzavírací klauzule omezuje poměrné zastoupení názorů v Evropě a ve volbách v Evropském parlamentu je zcela nesmyslná, protože vláda se v EU nesestavuje," uvádí na webu Pirati.cz právník Jakub Michálek, člen Pirátů a jeden ze spoluautorů stížnosti.

Související

Nejvyšší soud České republiky

Politizace Nejvyššího soudu? Jmenování Angyalossyho vyvolává kontroverze

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová považuje za politováníhodné, že soud nepovede první místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) Robert Fremr. Prezident Miloš Zeman do funkce dnes jmenoval Petra Angyalossyho. Brožová České televizi řekla, že Fremr byl evidentně nejlepším kandidátem a jakákoliv jiná volba působí jako politizace funkce. Angyalossy se proti obavám své předchůdkyně ohradil.
Eliška Wagnerová

Wagnerová vystoupila v ČT. Vyzvala lidi, aby vyšli do ulic

Okolnostmi zastavení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo se zabýval nedělní pořad ČT Otázky Václava Moravce. Na téma diskutovali předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš, prezident Unie státních zástupců Jan Lata a bývalá soudkyně Ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová.

Více souvisejících

Eliška Wagnerová Piráti Volby

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy