Bude kultura v Česku živořit? Vláda slibuje hory doly, realita je zcela jiná

MK by mělo v příštím roce ušetřit miliardu. Po organizacích, které zřizuje, požaduje omezit provozní náklady včetně mzdových. V případě Národní galerie by to znamenalo, že se průměrný plat jejích zaměstnanců sníží z 18.500 korun na 16.000 korun. Současně ale vláda slibuje, že porostou platy státním zaměstnancům. Průměrná mzda v zemi loni překročila 25.000 korun.

Pro NG by desetiprocentní snížení nákladů na mzdy znamenalo o přibližně šest milionů korun méně. "To by si vyžádalo propuštění více než deseti procent zaměstnanců organizace. Druhá možnost, tedy drastické plošné snížení platů, nepřichází v úvahu," sdělil ČTK Vít Vlnas pověřený řízením NG.

Vysokoškolsky vzdělaní a mezinárodně uznávaní odborníci nemohou podle něj živořit na úrovni minimální mzdy. Podle statistik jsou pracovníci v kultuře dlouhodobě druhou nejhůře odměňovanou skupinou zaměstnanců ve sféře veřejných služeb a správy. Hůře jsou na tom už jen lidé v sociálních službách - kde je ovšem podstatně nižší kvalifikační a vzdělanostní struktura zaměstnanců.

Výrazné snížení počtu odborných pracovníků by podle Vlnase znamenalo redukci výstavního programu, aktivit pro veřejnost i objemu vědecké práce. Snižované státní dotace navíc neumožní příspěvkovým organizacím z vlastních zdrojů dofinancování grantových projektů, včetně takových, které jsou subvencovány ze zahraničí. "V praxi to znamená trestání úspěšných. A také to, že v krajním případě budou muset příjemci již schválené dotace vrátit," říká Vlnas, který sám je garantem jedním z rozpracovaného mezinárodního výstavního projektu financovaného z grantu.

Také Národní knihovna již dostala z ekonomického odboru MK dopis s návrhem na snížení příspěvku na provoz včetně snížení mzdových prostředků. "V současné době prověřujeme, jaké dopady by aplikace tohoto rozpočtu měla na Národní knihovnu, zda by to například nevedlo k tomu, že bychom museli omezit vykonávání některých statutárních činností," řekla ČTK mluvčí knihovny Irena Maňáková. I Národní filmový archiv dostal z ministerstva dopis, jak by měl příští rok ušetřit. Koncem minulého týdne následoval další s ubezpečením, že se ministerstvo pokusí ještě rozpočet zvýšit.

Toto vláda slíbila v prohlášení

Vláda se chce přiblížit jednoprocentnímu podílu výdajů státního rozpočtu na oblast kultury jako veřejné služby, zajistit přímou vazbu mezi příjmy z turistiky a výdaji na záchranu a údržbu památkového fondu a důsledně využít fondů Evropské unie a norského finančního mechanismu na opravy památek.

Vláda přijme zákon o kultuře, zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který odstraní nedostatky dnešních příspěvkových organizací, odpolitizuje je a zajistí jejich stabilní financování, dále nový památkový zákon, novelu zákona autorského a zákonů mediálních.

Vláda prosadí nový model prezentace České republiky v zahraničí, založený mj. na vývozu českého umění a české kultury.

Vláda usnadní dostupnost veřejných kulturních institucí, např. zavedením jednoho dne s volným vstupem a rodinných slev, a prosadí účinnější model rozvoje kreativity dětí prostřednictvím uměleckých aktivit a kulturních zážitků.

Vláda bude podporovat amatérské umělecké aktivity, regionální kulturu a veřejné kulturní služby poskytované neziskovými organizacemi.

Jak to chodí v Evropě

Většina evropských zemí prošla po druhé světové válce etapou přímého financování kultury ze strany státu. V posledních dvaceti letech ale začal převládat princip vícezdrojového financování prostřednictvím grantových systémů na různých úrovních (od státu až po obec). Tento model je doplněn opatřeními, která pomáhají propojovat finance soukromého sektoru s kulturní sférou (vedle daňových úlev i daňové povinnosti, například daň z turismu), včetně podmínek zavazujících investory k podpoře veřejných kulturních projektů.

Vzhledem k počtu obyvatel a velikosti území patříme množstvím divadelních budov, souborů, diváků, počtem premiér a představení k evropskému standardu - s jedinou nadstandardní výjimkou, kterou je deset operních scén, z nichž osm působí mimo hlavní město. Pět milionů diváků, kteří přijdou ročně do divadla, představuje na deset milionů obyvatel velmi slušný evropský průměr.

Princip vícezdrojového financování znamená nejen kooperaci veřejných rozpočtů, ale především skutečnost, že veřejný kulturní rozpočet (zvláště státní) má i své mimorozpočtové zdroje. V řadě zemí (Velká Británie, Finsko, Irsko, Lucembursko) jsou jimi podpory z úrovně národní loterie. Ve Finsku už od dvacátých let minulého století.

V jiných zemích (například v Holandsku) jsou zdrojem vysokých subvencí do umění až z padesáti procent výnosy z rozhlasových a televizních licencí. Je to logické a legitimní, protože masmédia používají kulturu a umění jako své přirozené a laciné zdroje. Anglosaské země pro financování kultury používají agentury či fondy nezávislé na státní exekutivě. Typickými příklady jsou British Council či Art Council, včetně svých regionálních poboček. Náš Státní fond pro kulturu je oproti nim v pozici chromé kachny, uvedla revuepolitika.cz.