Sotva vyjdou z dětského domova, už po nich jde exekutor. Proč?

Praha - Skupina poslanců napříč stranami předložila ve Sněmovně novelu zákona, která má za cíl osvobodit děti z dětských domovů a obdobných zařízení od placení poplatků za odpad. Navrhují současně, aby nedoplatky za nezletilé platili jejich zákonní zástupci. Současný stav zákona označují předkladatelé za protiústavní a chtějí ho napravit. Pod návrhem novely zákona o místních poplatních jsou podepsáni poslanci z klubů ANO, ČSSD, Úsvit, KSČM a TOP 09 a Starostů.

Poslanci uvádějí, že podle zákona můžou obce vyměřovat a následně exekučně vymáhat místní poplatky i po dětech. Poukazují na to, že existují děti, které na tomto poplatku dluží obcí několikatisícové částky a tento dluh jim může každoročně narůstat, aniž by o tom tušily. Dítě se podle nich o existenci svého dluhu většinou dozví až po dosažení zletilosti, kdy ho po něm začne vymáhat exekutor včetně nákladů na exekuci. "Tato praxe nejtíživěji dopadá na děti ze sociálně slabých rodin a děti zanedbávané, ať již jsou umístěné v dětských domovech či nikoli," stojí v důvodové zprávě.

V případě dětí z dětských domovů a podobných zařízení předkladatelé uvádějí, že náklady spojené s likvidací odpadu hradí tyto ústavy. Pokud by tedy tyto osoby nebyly od místního poplatku osvobozeny, hradily by náklady spojené s likvidací odpadu fakticky dvakrát, stojí v návrhu.

20 000 dětí v ústavech?

Tento mýtus lze vyvrátit objasněním terminologie, neboť pobyt v ústavu není totožný s ústavní výchovou.

Z těchto 20 000 dětí v ústavech je zhruba polovina v ústavech sociální péče – (domovy pro hendikepované). Z toho je zhruba 400 dětí v těchto ústavech z rozhodnutí soudu. Zbylá část – tj. 9600 dětí – na přání rodičů. Tyto děti mají milující rodiče, kteří by se o své potomky rádi starali, ale péče o ně je tak složitá, že se nejde obejít bez odborné pomoci, krom toho mají rodiče právo na budování své kariéry.

Tyto děti se mezi děti s ústavní výchovou nedají počítat. Dále musíme počítat asi 2000 dětí v domovech do tří let, v dětských centrech a kojeneckých ústavech. Tyto děti se zpravidla ze 2/3 vrací do vlastní rodiny.

Takže zbývajících 8000 dětí je rozděleno do dětských domovů, do dětských domovů se školou a výchovných ústavů, podle míry jejich problémů (trestná činnost, záškoláctví, drogy), a zejména problémů v rodině, píšou ucitelskenoviny.cz.

"Jedním z problémů je otázka, zda ústavní výchova „produkuje" delikventy. Ze zkušenosti ředitele DD vím, že děti s ústavní výchovou se dopouštěly přestupků a trestných činů před příchodem do DD, v průběhu i po odchodu z DD. Mohu konstatovat, že se snažíme s dětmi pracovat, přesto je nutné přihlédnout k tomu, v jakém prostředí vyrůstaly a zda by se trestné činnosti nedopouštěly dříve a závažnější než při pobytu a po odchodu z DD. Výzkum sledoval trestnou činnost za 10 let po odchodu z DD. Domnívám se, že je sporné rozhodnout, do jaké míry může ústavní výchova za to, že daný jedinec se dopustí trestného činu v osmém, devátém či desátém roce po odchodu z DD. V prvním roce po odchodu z DD se trestné činnosti dopouští jen malé procento," říká Milan Opravil, ředitel DD Telč.

Související

Romové

Romské děti tvoří téměř polovinu populace v kojeneckých ústavech. Příští rok se mají zrušit

Romské děti tvoří téměř polovinu populace v tzv. kojeneckých ústavech. Letos na jaře bylo ve zdejších domovech pro děti do tří let umístěno celkem 410 chlapců a děvčat, z nichž 189 bylo romského původu. Sociální důvody převažovaly jako hlavní faktor pro umístění těchto dětí do těchto zařízení. Vliv na tuto situaci má také nastavení systému péče, nedostatečná prevence ohledně odebrání dětí z rodin a předsudky. 
Jana Maláčová (ČSSD)

Klokánky a azylové domy pro děti dostanou na doplacení provozu 62 milionů

Klokánky a podobné azylové domy pro děti dostanou i letos mimořádné dotace na doplacení provozu. Rozdělit si budou moci až 62 milionů korun. Na plně obsazené místo budou moci měsíčně dostat 13.200 korun. Schválila to dnes vláda. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V Česku funguje 52 zařízení pro okamžitou pomoc dětem (ZDVOP) s 734 místy.

Více souvisejících

dětské domovy Exekuce dluhy

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 10 minutami

před 35 minutami

před 59 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy