Kavan a Švihlíková kritizují ČSSD. Pomáhá prý pravici

Praha - Sociální situace schytala kritiku zleva. Pustila se do ní iniciativa Spojenectví práce a solidarity v čele s ekonomkou Švihlíkovou a exministrem Kavanem. Vadí jim snaha vlády prosadit finanční ústavu.

Když se vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska pokoušela prosadit finanční ústavu, byla sociální demokracie zásadně proti. Té vadilo, že by každou vládu velmi svazovala ve výdajích. Nyní ale nová vláda, kterou vede sociální demokrat Sobotka, plánuje takovouto ústavu prosadit.

A to vadí Spojenectví práce a solidarity, která vydala zprávu (ZDE), v níž se ostře ohrazuje proti snaze vlády. "Dá se odvodit, že návrh finanční ústavy – předložený nikoliv náhodou pravicí bývalé koalice vedené de facto M. Kalouskem – v mysli představitelů ČSSD navazuje na Fiskální kompakt, který je silně neoliberálním materiálem. Vyplývá z toho i to neštěstí, že ČSSD je schopna odsouhlasit cokoliv, co z EU vzejde, jelikož je „proevropská". Tímto způsobem nejenže popírá vlastní sociální kořeny, ale sama se staví do nesmírně nebezpečné, sebedestruktivní pozice," píše se v textu, pod kterým je podepsána Ilona Švihlíková, Jan Kavan a Milan Neubert jako mluvčí SPaS.

Podle nich by si levice schválením finanční ústavy značně zmenšila manévrovací prostor. "Uvědomuje si ČSSD, že tímto krokem ještě dále posiluje již samu o sobě nesmírně silnou funkci ministra financí, kterého nemá pod kontrolou? Pokud bude přijata finanční ústava, stane ministr financí nejsilnější politickou figurou a podpořen ústavním zákonem se nebude ohlížet vlevo, vpravo. Získá tím nadvládu nad Českou republikou v míře, o které se nesnilo ani Miroslavu Kalouskovi," míní. Tuto moc by tak v současné vládě získal Andrej Babiš /ANO/.

Pokud sociální demokracie opravdu prosadí ústavní zákon omezující výdaje, pak to podle autorů textu bude znamenat politickou sebevraždu. Kvůli škrtům totiž nebude prostor na prosazení priorit strany.

Související

Ekonomika, ilustrační fotografie

Současný stav většině lidí neprospívá. Něco se musí změnit, varuje ekonomka

Praha – Nejen v Evropě zažívají boom strany, které lze označit za populistické. V Německu roste vliv Alternativy pro Německo, v rakouských prezidentských volbách kandiduje Norbert Hofer, Britové si za podpory UKIP odhlasovali odchod z Evropské unie. A ve Spojených státech bude v příštích letech vládnout Donald Trump. Vrací se snad Evropa k národním státům?

Více souvisejících

Ilona Švihlíková Jan Kavan

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 24 minutami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 1 hodinou

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy