Ekonomové tvrdí, že by se kurzarbeitový program Antivirus měl ukončit dříve

Kurzarbeitový program Antivirus by se měl ukončit spíše dříve než později, shodli se dnes v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News ekonomové Mojmír Hampl a Ilona Švihlíková.

Podle Švihlíkové, která je i členkou Národní ekonomické rady vlády, je však třeba mít připravený záchranný sociální systém, což zatím realitou není. Hampl ale zdůraznil, že podpora, která stála na příspěvcích za první tři měsíce zhruba 15 miliard korun, nemůže trvat dlouhodobě.

Podle Švihlíkové by bylo lepší "říznout" do toho na konci srpna, stát ale podle ní musí být připraven na nárůst nezaměstnanosti. Stát podle ní musí jasně ukázat, že nedovolí, aby se statisíce lidí propadly do chudoby. "Bojím se, že se sociální systém na to není úplně připraven," dodala.

Hampl, který byl do roku 2018 desetiletí viceguvernérem České národní banky, dodal, že je třeba, aby soukromý sektor měl více důvěry v budoucnost, nebál se investic a utrácení. V současnosti je však podle něj znejistěný. Podle něj je držená část pracovních míst uměle, peníze dostávají i zaměstnanci, kteří nepracují. "Bude to veliká otázka pro vládu, zda bude mít odvahu ten Antivirus vypnout," uvedl.

Ekonomové také připomněli, že na podzim čekají Českou republiku volby. Politická vůle pro ukončení podobných programů před rozhodováním o obsazením krajských zastupitelstev a obměně třetiny Senátu nemusí být silná, míní.

Program nyní pokrývá období od 12. března do konce srpna, zaměstnavatelé a odbory požadují jeho prodloužení. Mohl by tak trvat do konce roku, navázat by na něj mohl regulérní kurzarbeit. Na jeho podobě ale shoda není. Nová pravidla kurzarbeitu, který by se využíval při případných krizích, epidemiích či přírodních pohromách, by mohla podle plánu začít v Česku platit od ledna příštího roku. Kurzarbeit představuje zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas.

Program Antivirus má bránit propouštění. Vedle odpuštění odvodů, které se označuje podpora C, zahrnuje i dva druhy příspěvků na mzdy. Příspěvek A činí 80 procent náhrady v karanténě či výdělku v zavřených provozech do 39.000 korun superhrubé mzdy, B 60 procent náhrady při výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29.000 superhrubé mzdy.

Podle dřívějších propočtů resortu práce by tříměsíční odpuštění pojistného mělo činit asi 13,5 miliardy korun. Na příspěvcích A a B stát k 19. červenci vyplatil 14,99 miliardy korun. Rozdělilo si je 57.099 firem. Celkem dostaly kolem 1,6 milionu příspěvků na 731.233 zaměstnanců. O jejich pozicích ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) mluví jako o "zachráněných pracovních místech".

Související

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jurečka se domnívá, že vláda může schválit kurzarbeit do dvou či tří týdnů

Vláda by mohla v příštích dvou či třech týdnech schvalovat nařízení, které by umožnilo při nedostatku plynu spustit kurzarbeit. ČTK to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle návrhu by se zkrácená práce s příspěvkem státu na mzdy mohla zavést při omezení či zrušení dodávek plynu a ohrožení ekonomiky, a to do konce června. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Co bude, pokud dojde plyn? Ministerstvo připravuje kurzarbeit

Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do zkráceného připomínkového řízení návrh nařízení vlády, které by pro firmy spustilo možnost v případě nedostatku plynu čerpat státní příspěvek na zaměstnance. O takzvaném kurzarbeitu budou dnes zástupci odborů a zaměstnavatelů jednat s ministry na zasedání tripartity. 

Více souvisejících

kurzarbeit Ekonomika Česká republika Ilona Švihlíková

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy