Lidi trápí nízké mzdy a tvrdé exekuce, finanční ústava je tak nepálí

EZ: Vláda Bohuslava Sobotky se zabývá otázkou finanční ústavy a vypadá to, že ji nakonec prosadí. Považujete finanční ústavu za nutný zákon? Opravdu se díky ní povede zastavit zadlužování státu?

Myšlenka finanční ústavy není nová a existuje dnes už v řadě zemí. Snaha po pevnějším rámci pro hospodaření s veřejnými prostředky je logická a nedávná dluhová krize a selhání Paktu stability EU ji jen podtrhla. Však také v roce 2012 EU ratifikovala společnou dohodu, tzv. Fiskální kompakt, k níž se vláda ČR nyní rozhodla také zapojit. Tyto nástroje ovšem sami o sobě ovšem hospodářskou krizi ani zdraví veřejných financí nevyřeší a velmi také záleží na tom, v jaké podobě by byla přijata. Rozhodování o státním rozpočtu je významné politikum a nelze ji nechat na jakémsi technokratickém automatismu. Ani fiskální suverenita země by neměla být neústavně snížena (to pokud jde o úvahy o fiskální unii).

EZ: Jak by KSČM chtěla řešit narůstající zadlužení státu?

Nejsme proti definování nominálních pravidel rozpočtové obezřetnosti, ovšem je třeba připomenout že málo zemí v EU má podíl dluhu na té úrovni jako my. Většinou překračují maastrichtské kriterium, jež činí 60% podílu dluhu na HDP. To neznamená, že se k nim chceme přiřadit, pouze vnímáme potřebu omezit dluh nejen škrty, ale také umořováním dluhu z budoucích výnosů, tedy rozpočtovou podporou růstu v situaci, kdy je to makroekonomicky zapotřebí. A tady se dostáváme k podstatě výhrad vůči konstrukci dluhových brzd. Ty jsme vyslovili při projednávání návrhu vlády Petra Nečase či opozičního návrhu Miroslava Kalouska.

EZ: Spojenectví práce a solidarity v čele s Ilonou Švihlíkovou kritizovala finanční ústavu jako nástroj pravice, jak omezit manévrovací prostor levice. Také to tak vidíte?

Platforma SPaS je sdružení, s kterým komunikujeme, ale prohlášení jejích mluvčí jsou jejich prohlášení. KSČM zpracovává stanoviska vlastní. A v těch zdůrazňujeme nastavení tohoto nástroje (aby zahrnoval nejen brzdu ale i „plyn") bez ohledu na to, která vláda či politický směr zrovna odpovídá za hospodářskou politiku státu. Logika použití fiskální restrikce i expanze vychází z určitého pohledu na dlouhodobou rozvojovou strategii. V praxi hospodářské politiky státu pak jde o to zvládnout v případě potřeby jak chytré škrty (smart cuts), tak i růstové impulsy s potřebnými multiplikačními účinky na ekonomiku (tzv. dluhy „neprožrat" ale investovat).

EZ: Výbor pro veřejnou správu nepodpořil návrh zákona o registru smluv. Nepodpořili ho ani poslanci KSČM. Co vám na návrhu nejvíce vadí?

KSČM je za princip transparentnosti u kontraktů, objednávek a faktur za veřejné peníze. Tedy za myšlenku povinné registrace smluv. Kouzlo ovšem, jak už to bývá, tkví v detailech a o ty se vede spor. To, co je nyní v běhu ve sněmovně, je poslanecký návrh. Tudíž neprošel připomínkovým řízením jako v případě vládního návrhu, který se připravuje také. Co o tom vím od kolegů z dotčených výborů, kde projednávání zákona probíhá, tak se tam diskutují různé podstatné detaily jako např. limity na rozsah zveřejňovaných kontrakty, režim registrace, výjimky pro malé obce, problém kontraktů týkající se bezpečnosti státu atp. Takže buď bude zpracován nějaký komplexní pozměňovací návrh a nebo se potřebná shoda na řešení utvoří nad návrhem vládním. Ukáže čas, věřím ale, že se legislativní proces stihne tak, aby nedošlo k odkladu o další rok.

EZ: Vy sám byste nějakou formu uveřejňování smluv uvítal?

Jako řada mých kolegů i já to před volbami slíbil, podepsal jsem i výzvu iniciativy Rekonstrukce státu. To, že se projednávání tohoto zákona možná protáhne, nevidím jako klíčový problém, podstatný je výsledek. Věřím, že se nakonec podaří předložit výsledek jednání o konkrétních problémech a že budu moci svůj hlas připojit.

EZ: Nyní k nedávným volbám. V nich KSČM získala jen tři mandáty, přestože se očekávalo, že disciplinovaní voliči vaší strany dorazí ve velkém počtu a vyděláte tak na nízké účasti. Co je podle vás důvodem, že ani vaši voliči nepovažovali evropské volby za důležité?

Myslím, že problém přesvědčit naše občany o významu evropských voleb je obecný – v tomto volič KSČM není výjimkou a my o tom samozřejmě víme. V české společnosti je rozšířená nedůvěra k mechanismům a institucím evropské integrace. Pokud tuto nedůvěru nechcete populisticky přetavit v destruktivní negativismus, ale vaším cílem je vysvětlit voličům, jak EU změnit a učinit důvěryhodnější (aby lépe sloužila lidem a nesloužila jen elitám), je to složitější, ale perspektivnější cesta. Na tom myslím odvedli kandidáti kus práce, na kterém je možné i s využitím evropského programu KSČM stavět. Do budoucna tedy musíme ještě lépe propagovat pozitivní řešení pro Evropu, ale určitě nechceme ustupovat krátkozraké negativní eurofobii.

EZ: Levice ve volbách při sečtení hlasů KSČM a ČSSD propadla. Proč nedokáže levice v Česku v posledních letech oslovit potřebný počet voličů? Ztrácí levice dech?

Nemyslím, že dochází k trendovému poklesu levice. Evropské volby jsou v tomto specifické a i v minulosti se zejména ČSSD opakovaně nedařilo (např. v Itálii či Řecku levice evropské volby vyhrála). Co pravdou je - evropská levice jako celek více nevyužila krize ke svému nástupu a tak se sem vklínila krajní a nacionální pravice. V ČR ale k nástupu krajní pravice nedošlo, spíš je tu specifický problém vzniku nových a programově nevyhraněných subjektů, které dočasně upoutaly pozornost obdobně nevyhraněných voličů (v minulosti to byly Věci veřejné, nyní hnutí ANO2011). Pravdou ale je že se buď tyto subjekty ideově zařadí anebo je vnitřní rozpory zlikvidují. Nakonec je voliči opět opouštějí. Na tyto diferenciační procesy se musí levice lépe připravit. Ale dech určitě neztrácí – ostatně v nadcházejících komunálních volbách je to hodně o konkrétně odvedené práci v obcích a tady máme na čem stavět.

EZ: Jsou témata, na která jsem se vás ptal na začátku (registr smluv, finanční ústava), tím, co lidi opravdu trápí?

Jde nepochybně o vážná a systémová témata, ale z kontaktu s voliči vím, že je trápí často jiné, daleko bezprostřednější problémy. Hrozba nezaměstnanosti, nízké mzdy a růst cen, zadlužení domácností a následně tvrdé exekuce.

EZ: Mnozí pozorovatelé říkali, že lídr ČSSD Jan Keller by se mnohem více hodil na kandidátku Vaší strany. Nelitujete, že jste ho nezískali do čela vy? Byl by výsledek KSČM pak lepší?

Jak pana profesora znám, tak je především nezávislý levicový intelektuál s akcentem na sociální a ekologické problémy. To, že komunikuje jak s námi, tak se sociálními demokraty, tak podtrhuje jeho bytostně demokratický a pluralitní přístup. To, že se rozhodl kandidovat za ČSSD je jeho volba, ale věřím že bude u řady témat schopen věcně komunikovat i s našimi zvolenými europoslanci. Ostatně, řešili podobná témata jako on a získali také významný počet preferencí, které byly hlasy pro levici. Zastupovat ČR v Bruselu a usilovat o lepší Evropu vyžaduje takovouto bezbariérovou komunikaci.

Děkujeme za rozhovor.