KSČM přišla s návrhem o majetkových přiznáních. Co řekne vláda?

Lidé by museli podle návrhu přiznat majetek v hodnotě nad deset milionů korun, firmy nad 30 milionů korun. Majetek pořízený z nezdaněných peněz by úřady zdanily sto procenty a podaly by podnět policii.

Kabinet se pozastaví mimo jiné nad stoprocentní daní, podle něj by se ve skutečnosti jednalo o zvláštní formu trestu propadnutí majetku. Částka by prý mohla být vyšší, než jeho hodnota v případě prodeje. Vláda navíc poukáže na nárůst administrativní zátěže. Předloha předpokládá, že lidé a firmy by museli přiznávat vedle nemovitostí například vozidla, lodě a letadla, přičemž úřady mohou čerpat údaje z katastru nemovitostí, registru silničních vozidel, leteckého rejstříku a plavebního rejstříku, vypočítává dokument pro vládu.

Bohatší lidé a firmy by museli podle normy podávat přiznání pravidelně. Pokud by předloha platila, poprvé by to bylo příští rok. V případě, že by tak neučinili, hrozila by jim podle návrhu až milionová pokuta.

O předloze rozhodnou po posouzení vládou zákonodárci. Kabinet se zavázal podat vlastní verzi majetkových přiznání.

"V koalici panuje spor už o to, zda postihovat spíše osoby, které původ majetku nemohou prokázat, nebo přímo neprokázaný majetek.Není také jasné, zda takový majetek pouze zdanit nebo přímo zabavovat. Navíc už dnes je možné zabavovat majetek získaný z prokázané trestné činnosti," zamýšlí se politolog Jiří Pehe.

"Speciální daň uvalená na neprokázaný majetek by v podstatě zlegalizovala to, co by vlastníkovi z neprokázaného majetku zůstalo. Zabavování neprokázaného majetku by zase zcela jistě narazilo na ústavní úskalí. Problematické mohou být zejména návrhy přenést důkazní břemeno na nařčené osoby - a to dokonce a i za předpokladu, že obvinění by vzešlo od finančního úřadu, jak předpokládá jeden ze zvažovaných návrhů," tvrdí Pehe.

"Je tedy třeba najít řešení, na němž bude nejen široká shoda odborníků i politiků, ale které nebude vystaveno riziku, že ho zruší Ústavní soud. Problematických bodů je přitom mnoho: od nepřípustných zásahů do soukromí, po možné porušení vlastnických práv, až k porušení presumpce nevinny či nepřípustnosti retroaktivity," říká politolog.

Politici tvrdí, že nějaký zákon postihují lidi s podezřele nabytými majetky chtějí přijmout už kvůli silné společenské objednávce. Jenže až hlavy politiků po důkladných debatách poněkud vychladnou, dá se spíše předpokládat, že raději než riskovat blamáž v podobě ústavně napadnutelného řešení, budeme se muset smířit s tím, že podezřelé majetky získané před lety jejich vlastníkům už nikdo nesebere. I proto, že už si většina z nich opatřila pro takové majetky „rodokmen" nebo je převedla do zahraničí.

"Je dost pravděpodobné, že v nejlepším případě bude platit zákon postihující nějakým způsobem rozdíly mezi deklarovanými příjmy a majetkem za nějaké nepříliš dlouhé uplynulé období, k čemuž by možná stačila novela daňových zákonů," uzavřel Pehe pro deník Právo.