Grebeníček: Pravici k vítězství ve volbách pomohla ČSSD

Praha - Výsledek letošních voleb ukázal výrazné posílení vlivu stran pravice, myslí si poslanec KSČM Miroslav Grebeníček.

Oproti roku 2006 se letos rozdíl hlasů ve prospěch čistě pravicových stran, které se dostaly do parlamentu, v porovnání se součtem hlasů pro středové sociální demokraty a levici, tedy KSČM, zvětšil z tehdejších 201 tisíc na nynější rozdíl 755 tisíc. To nelze vysvětlit jen tím, že přes 226 tisíc hlasů levice a středu propadlo se stranou Miloše Zemana a přes 190 tisíc se Suverenitou Jany Bobošíkové. Pravici totiž letos ubylo skoro 230 tisíc hlasů s lidovci a dalších 128 tisíc s propadem pravicí ovládané Strany zelených.

Strany pravice, které jsou nyní ve sněmovně, volilo v těchto volbách jen o zhruba 115 tisíc voličů méně, než kolik voličů volilo strany pravice vstupující do sněmovny v roce 2006. Zato parlamentní ČSSD a KSČM v součtu dostaly letos o zhruba 670 tisíc hlasů méně než před čtyřmi lety.

Z těchto počtů je zřejmé, že z podmínek současné společenské krize a z letošní volební kampaně těžila pravice, zatímco ČSSD fatálně a KSČM citelně ztrácely. Zatímco volební fiasko ODS, propad lidovců a zelených pravice kompenzovala především přelivem hlasů z ODS, od zelených a lidovců, ale i sociálních demokratů do TOP 09 a Věcí veřejných, sociálnědemokratická a komunistická opozice oslabily bez náhrady.

Ukazuje se, že ani zdánlivá finanční převaha ČSSD nad ODS v nákladech na volební kampaň, ani ohromné výdaje těchto dvou stran v součtu jim nezajistily cestu k volebnímu úspěchu. Obě strany vstupovaly do kampaně se značnou zátěží odpovědnosti za korupční styl vládnutí a za krizový stav společnosti a ekonomiky. V očích veřejnosti jak občanští, tak i sociální demokraté spolu s lidovci a zelenými byli spojováni s klientelismem a zneužíváním moci k soukromým a stranickým zájmům. Stylem volební kampaně, agresivitou, arogancí a sprostotou vzájemného napadání i nečistými útoky na volební soupeře obě strany posílily ve veřejnosti nedůvěru a potvrzovaly, že nejsou schopny sebereflexe. V důsledku své nedůvěryhodnosti ohromný počet voličů ztratily. Strategie reklamních agentur i amerických poradců kampaně ODS a ČSSD viditelně selhaly a odpor voličů k ODS a ČSSD často ještě posílily. Šlo o to, kdo ztracené hlasy získá.

Předpoklady uspět, jak je zřejmé, měla pravice a také jich využila. Extrémně silná pravicová orientace a zainteresovanost většiny médií, které působí v České republice, včetně médií veřejnoprávních, umožnily pravici i při neúspěchu mediálních her na dvě velké strany převést voliče z diskreditovaných stran do zdánlivě nových politických subjektů. Média, sponzoři, lobby a vlivové agentury včetně stranickopolitických mediátorů typu Člověka v tísni účinně dokázali vytvářet virtuální realitu »nových pravicových stran« a »nových politických osobností«, které vyvedou českou společnost z krize. V této specifické kampani sáhla pravice i k vyvolávání mezigenerační nesnášenlivosti a nenávisti s cílem postavit pod tlak, znechutit a zastrašit starší voliče.

Společensky i politicky neúnosná arogance špiček ČSSD a jejich neochota docenit a respektovat politické soupeře vpravo i vlevo se pak stala klíčovým faktorem, jakýmsi katalyzátorem sílícího odporu podstatné části voličů středu i levé části politického spektra k politické angažovanosti a aktivitě ve prospěch politických subjektů levého středu a levice. Sociální demokraté svým ohlašováním jistého vítězství a deklaracemi, že si nejlépe chtějí při vládnutí vystačit sami, se fakticky vlastním přičiněním dostali do izolace. Svými útoky na KSČM, okázalým odmítáním jakékoli spolupráce nalevo a vulgárním antikomunismem nesporně poškodili v očích veřejnosti a voličsky oslabili i KSČM. Především ale tímto podivným a v očích voličů levice a části středu nesympatickým a nepochopitelným postojem ztratili sami. Racionálně uvažující volič jim nemohl uvěřit, že takový koncept může být úspěšný. Mnozí emocionálně se rozhodující začali podléhat antipatiím k postupu ČSSD. Ti, kdož silně vnímají hodnoty mezilidské solidarity, spolupráce a vyznávají obecně demokratické jednání a pravidla fér hry, nutně byli mnohokrát v průběhu předvolební kampaně rozčarováni a znechuceni. Sociální demokracie pro ně přestávala být přijatelnou.

Je bezesporu úspěchem pravice, pokud posuzujeme výsledek letošních voleb, že své voliče přivedla k volebním urnám a že dokázala přetáhnout, byť i za cenu řady triků, ne nepodstatnou část těch, kdož dříve volili ČSSD. Volební kampaň KSČM totéž na levici nedokázala. Jedno ale kampani KSČM nelze upřít - byla nesrovnatelně kulturnější než to, co předváděly ČSSD a ODS. Proto KSČM podstatná část jejích tradičních voličů podpořila a ztráta hlasů, byť citelná, nebyla oproti dvěma nejsilnějším stranám tak velká. Je ale nade vší pochybnost, že vedle tlaku pravice a médií to byl právě Lidový dům, nepřijatelný politický styl sociálnědemokratických špiček, podivně vrchnostenský, hokynářský a vypočítavý, který pro část voličů středu a levice byl nedůvěryhodný a natolik málo přijatelný, že volit nechtěli, rezignovali a zůstali doma.

Související

Vojtěch Filip

KSČM změní tváře. Z vedení odejde Filip, ze Sněmovny Grebeníček

Bez ohledu na výsledek říjnových voleb čeká KSČM změna, po šestnácti letech skončí v jejím vedení předseda Vojtěch Filip, mandát poslance nebude obhajovat jeho předchůdce Miroslav Grebeníček, na kandidátku se nedostal předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik. Záměr nekandidovat na mimořádném sjezdu potvrdil Filip spolustraníkům na pátečním zasedání výkonného výboru, řekl ČTK první místopředseda komunistů Petr Šimůnek.
Miroslav Grebneníček /KSČM/

Rodeo ve Sněmovně kvůli církvím: Grebeníček útočil na Senát a Nečasovu vládu

Sněmovna ani dnes nedokončila debatu o návrhu KSČM na takzvané zdanění církevních restitucí, který vetovali senátoři. Poslanci projednávání přerušili kvůli jinému pevně zařazenému bodu o elektronických neschopenkách a už se k němu nevrátili. Marek Benda (ODS) tak nestačil dočíst brožuru, kterou o zdanění státních náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků.

Více souvisejících

Miroslav Grebeníček

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy