Grebeníček: Pravici k vítězství ve volbách pomohla ČSSD

Praha - Výsledek letošních voleb ukázal výrazné posílení vlivu stran pravice, myslí si poslanec KSČM Miroslav Grebeníček.

Oproti roku 2006 se letos rozdíl hlasů ve prospěch čistě pravicových stran, které se dostaly do parlamentu, v porovnání se součtem hlasů pro středové sociální demokraty a levici, tedy KSČM, zvětšil z tehdejších 201 tisíc na nynější rozdíl 755 tisíc. To nelze vysvětlit jen tím, že přes 226 tisíc hlasů levice a středu propadlo se stranou Miloše Zemana a přes 190 tisíc se Suverenitou Jany Bobošíkové. Pravici totiž letos ubylo skoro 230 tisíc hlasů s lidovci a dalších 128 tisíc s propadem pravicí ovládané Strany zelených.

Strany pravice, které jsou nyní ve sněmovně, volilo v těchto volbách jen o zhruba 115 tisíc voličů méně, než kolik voličů volilo strany pravice vstupující do sněmovny v roce 2006. Zato parlamentní ČSSD a KSČM v součtu dostaly letos o zhruba 670 tisíc hlasů méně než před čtyřmi lety.

Z těchto počtů je zřejmé, že z podmínek současné společenské krize a z letošní volební kampaně těžila pravice, zatímco ČSSD fatálně a KSČM citelně ztrácely. Zatímco volební fiasko ODS, propad lidovců a zelených pravice kompenzovala především přelivem hlasů z ODS, od zelených a lidovců, ale i sociálních demokratů do TOP 09 a Věcí veřejných, sociálnědemokratická a komunistická opozice oslabily bez náhrady.

Ukazuje se, že ani zdánlivá finanční převaha ČSSD nad ODS v nákladech na volební kampaň, ani ohromné výdaje těchto dvou stran v součtu jim nezajistily cestu k volebnímu úspěchu. Obě strany vstupovaly do kampaně se značnou zátěží odpovědnosti za korupční styl vládnutí a za krizový stav společnosti a ekonomiky. V očích veřejnosti jak občanští, tak i sociální demokraté spolu s lidovci a zelenými byli spojováni s klientelismem a zneužíváním moci k soukromým a stranickým zájmům. Stylem volební kampaně, agresivitou, arogancí a sprostotou vzájemného napadání i nečistými útoky na volební soupeře obě strany posílily ve veřejnosti nedůvěru a potvrzovaly, že nejsou schopny sebereflexe. V důsledku své nedůvěryhodnosti ohromný počet voličů ztratily. Strategie reklamních agentur i amerických poradců kampaně ODS a ČSSD viditelně selhaly a odpor voličů k ODS a ČSSD často ještě posílily. Šlo o to, kdo ztracené hlasy získá.

Předpoklady uspět, jak je zřejmé, měla pravice a také jich využila. Extrémně silná pravicová orientace a zainteresovanost většiny médií, které působí v České republice, včetně médií veřejnoprávních, umožnily pravici i při neúspěchu mediálních her na dvě velké strany převést voliče z diskreditovaných stran do zdánlivě nových politických subjektů. Média, sponzoři, lobby a vlivové agentury včetně stranickopolitických mediátorů typu Člověka v tísni účinně dokázali vytvářet virtuální realitu »nových pravicových stran« a »nových politických osobností«, které vyvedou českou společnost z krize. V této specifické kampani sáhla pravice i k vyvolávání mezigenerační nesnášenlivosti a nenávisti s cílem postavit pod tlak, znechutit a zastrašit starší voliče.

Společensky i politicky neúnosná arogance špiček ČSSD a jejich neochota docenit a respektovat politické soupeře vpravo i vlevo se pak stala klíčovým faktorem, jakýmsi katalyzátorem sílícího odporu podstatné části voličů středu i levé části politického spektra k politické angažovanosti a aktivitě ve prospěch politických subjektů levého středu a levice. Sociální demokraté svým ohlašováním jistého vítězství a deklaracemi, že si nejlépe chtějí při vládnutí vystačit sami, se fakticky vlastním přičiněním dostali do izolace. Svými útoky na KSČM, okázalým odmítáním jakékoli spolupráce nalevo a vulgárním antikomunismem nesporně poškodili v očích veřejnosti a voličsky oslabili i KSČM. Především ale tímto podivným a v očích voličů levice a části středu nesympatickým a nepochopitelným postojem ztratili sami. Racionálně uvažující volič jim nemohl uvěřit, že takový koncept může být úspěšný. Mnozí emocionálně se rozhodující začali podléhat antipatiím k postupu ČSSD. Ti, kdož silně vnímají hodnoty mezilidské solidarity, spolupráce a vyznávají obecně demokratické jednání a pravidla fér hry, nutně byli mnohokrát v průběhu předvolební kampaně rozčarováni a znechuceni. Sociální demokracie pro ně přestávala být přijatelnou.

Je bezesporu úspěchem pravice, pokud posuzujeme výsledek letošních voleb, že své voliče přivedla k volebním urnám a že dokázala přetáhnout, byť i za cenu řady triků, ne nepodstatnou část těch, kdož dříve volili ČSSD. Volební kampaň KSČM totéž na levici nedokázala. Jedno ale kampani KSČM nelze upřít - byla nesrovnatelně kulturnější než to, co předváděly ČSSD a ODS. Proto KSČM podstatná část jejích tradičních voličů podpořila a ztráta hlasů, byť citelná, nebyla oproti dvěma nejsilnějším stranám tak velká. Je ale nade vší pochybnost, že vedle tlaku pravice a médií to byl právě Lidový dům, nepřijatelný politický styl sociálnědemokratických špiček, podivně vrchnostenský, hokynářský a vypočítavý, který pro část voličů středu a levice byl nedůvěryhodný a natolik málo přijatelný, že volit nechtěli, rezignovali a zůstali doma.

Související

Vojtěch Filip

KSČM změní tváře. Z vedení odejde Filip, ze Sněmovny Grebeníček

Bez ohledu na výsledek říjnových voleb čeká KSČM změna, po šestnácti letech skončí v jejím vedení předseda Vojtěch Filip, mandát poslance nebude obhajovat jeho předchůdce Miroslav Grebeníček, na kandidátku se nedostal předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik. Záměr nekandidovat na mimořádném sjezdu potvrdil Filip spolustraníkům na pátečním zasedání výkonného výboru, řekl ČTK první místopředseda komunistů Petr Šimůnek.
Miroslav Grebneníček /KSČM/

Rodeo ve Sněmovně kvůli církvím: Grebeníček útočil na Senát a Nečasovu vládu

Sněmovna ani dnes nedokončila debatu o návrhu KSČM na takzvané zdanění církevních restitucí, který vetovali senátoři. Poslanci projednávání přerušili kvůli jinému pevně zařazenému bodu o elektronických neschopenkách a už se k němu nevrátili. Marek Benda (ODS) tak nestačil dočíst brožuru, kterou o zdanění státních náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků.

Více souvisejících

Miroslav Grebeníček

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy