Armáda by měla mít větší jistotu financování, shodli se politici

Rozpočet ministerstva obrany by příští rok měl být 92,02 miliardy korun, v roce 2023 pak 99,9 miliardy korun a v roce 2024 by měl vzrůst na 109,5 miliardy korun, čímž by se výdaje na obranu českého státu dostaly na asi 1,6 procenta HDP. Česko se při tom zavázalo, že v té době již bude vydávat na svou obranu dvě procenta HDP.

Hospodářská komora dnes apelovala, aby Česko svůj dvouprocentní závazek dodrželo. Vyslovila se také pro tzv. víceletý rozpočtový rámec ministerstva obrany, který by umožnil efektivní plánování klíčových projektů. Podle bývalého náměstka ministra obrany Daniela Koštovala je současný jednoletý rozpočtový systém značně nevyhovující, protože obranné projekty jsou často plánované na několik let a armáda tak potřebuje vědět, kolik peněz jaký rok dostane. Právě tyto rozpočtové plány se často mění, kvůli čemuž musí ministerstvo upravovat plánované zakázky.

Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého jsou výdaje na obranu dlouhodobě nízké a postrádají předvídatelnost. "Klíčové projekty ministerstva obrany, mezi které spadá výstavba obranných jednotek, rozvoj vojenských schopností nebo vyzbrojovací projekty, jsou přitom střednědobého až dlouhodobého charakteru," poznamenal.

Pro stabilnější financování armády se během dnešní debaty vyslovila i většina diskutujících. Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) připomněla svůj návrh, aby bylo dosažení dvouprocentních výdajů do roku 2025 uzákoněno. Její kolega z koalice Spolu Jan Bartošek (KDU-ČSL) podobný zákon označil za "naprostou nutnost". Poukázal na dlouhodobou podfinancovanost armády.

Víceletý finanční rámec podpořil také Jan Lipavský (Piráti). Podle poslance Radovana Vícha (SPD) by měla armáda dostávat tolik peněz, kolik odpovídá vysoutěženým velkým projektům, v některých letech by to mohlo být pod dvěma procenty, v jiných naopak nad nimi.

Současný systém by naopak neměnil komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. Zástupce sociální demokracie Jan Birke řekl, že dvouprocentní závazek by znamenal navýšení rozpočtu o asi 60 miliard korun a že tolik peněz v rozpočtu není a pochybuje, že i bude. Zpochybnil také schopnost ministerstva v současné době peníze utratit.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) označil růst rozpočtu a směřování ke dvěma procentům za důležité. Nedosažení dvouprocentního slibu v roce 2024 ho mrzí, označil to ale za současnou realitu.

Hospodářská komora v tiskové zprávě zároveň však kritizuje ministerstvo obrany, že v tendrech nedostatečně využívá kvalitu a schopnosti českého zbrojního průmyslu.