ROZHOVOR | Autorita Babiše se blíží nule. Je k smíchu, když tvrdí, co vyjednal, říká Kalousek

Věci říká tak, jak je vnímá. Spoluzakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek, který už v roce 2021 nebude kandidovat do Poslanecké sněmovny, aby pomohl prosadit takzvaný demokratický blok, hovoří bez frází a zcela jasně. Servítky si nebere ani u nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, jenž podle něj ochránil premiéra Andreje Babiše, aby kvůli konfliktu zájmů, který proti němu původně vedl Městský úřad Černošice, neskončil před justicí.

„Žalobce Zeman vyměknul v přímém přenosu a  jsem přesvědčen, že si to vyhodnotil tak, že by u soudu neměl Andrej Babiš šanci a bál se, že za to ponese zodpovědnost. Nejvyšší státní zástupce  byl jedinou osobou, která mohla zjevně zaujaté rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje posunout k nezávislému soudu. Jiný důvod než zbabělost si tam nedokážu představit, protože to odůvodnění je víceméně směšné. To je moje jediné vysvětlení,“ říká ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéf Poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. První část najdete zde.

Bývalý ministr financí, který zasedal v Topolánkově i Nečasově kabinetu, je přesvědčený, že nedávno schválená kritická rezoluce Evropského parlamentu k možnému střetu zájmů šéfa české vlády, degraduje jeho autoritu v Evropě. „Rezoluce Evropského parlamentu sice nemá žádný právní účinek, ale znamená obrovskou ostudu. A říká-li Babiš, co všechno pro nás v Evropě vyjedná, tak je to k smíchu. Člověk s takovouto pověstí nemůže vyjednat vůbec nic. Ti lídři se s ním vyfotí, protože musí, k tomu stolu si s ním sednou, protože musí, ale že by se mu snažili vyjít vstříc, to v žádném případě. Jeho autorita se blíží k nule.“

Kalousek mimo jiné tvrdí, že státní správa jde Babišovu na ruku. „Pravidla mohou být jakákoli, zákony mohou být jakékoli, ale my, státní správa, to budeme vykládat ve prospěch svého šéfa, tak si trhněte nohou.“ Říká, že toto je obrovský problém a vyřešit ho mohou pouze volby, nic jiného.  

Zkušený ekonom se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřil i ke schodku státního rozpočtu. „Očekávám, že deficit bude až 600 miliard korun, protože vláda nemá nejmenší snahu šetřit, což je dost arogantní vzhledem k firmám, které bojují o přežití a snaží se svoje náklady stlačit na minimum.“ Poslanec poukazuje na to, že za vysokým schodkem nestojí jen koronavirová krize. „Je potřeba si vzpomenout, že v únoru byl deficit před koronavirovou krizí nejhorší od roku 1993 a kdyby nepřišel čínský virus, tak by vláda ani náhodou neudržela schválený deficit 40 miliard.“

Bývalý mluvčí Občanského fóra v Mitasu Praha už rezignoval na to, že kabinet splní svůj slib a udělá nějakou penzijní reformu. „Pokud se ke kraji této jámy doklopýtáme vyčerpaní díky stomiliardovým deficitům, které vláda v podstatě plánuje i na příští léta, tak to bude mimořádně složitá situace. Generace 1980 plus a ročníky 1990 plus se z toho zblázní,“ soudí Kalousek, který si rýpl i do současné ministryně financí Aleny Schillerové. „Vnímám ji jako výkonného praporčíka svého předsedy hnutí ANO,“ konstatuje exšéf lidovců i strany TOP 09, který se na politické scéně pohybuje přes třicet let.

ŽALOBCE ZEMAN VYMĚKL V PŘÍMÉM PŘENOSU

Pane předsedo Kalousku, co si myslíte o kauze Čapí hnízdo? Skončí ministerský předseda před soudem nebo nikoli, jak to vidíte vy?

V okamžiku, kdy trestní stíhání provádí součást exekutivy, státní zástupci i policie jsou její součástí, a premiér je hlava té exekutivy, tak možnost jeho formálních i neformálních ovlivnění životů lidí, kteří rozhodují o trestním stíhání, je tak obrovská, že by museli být ti státní zástupci svatí, a to opravdu nejsou, byť nejsou jeho přímými podřízeními. Aby to dopadlo tak, že skončí Andrej Babiš před soudem, pak se bojím, že k tomu nedojde, že to budou protahovat donekonečna a myslím, že krásný příklad jsme viděli teď při rozhodnutí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana o konfliktu zájmů.

On byl jedinou osobou, která mohla zjevně zaujaté rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, jenž podléhá hejtmance Pokorné - Jermanové, posunout k nezávislému soudu. Ne aby o ni rozhodl, ale aby zajistil, že o ní bude nezávisle rozhodnuto. Jenže žalobce Zeman vyměknul v přímém přenosu a  jsem přesvědčen, že si to vyhodnotil tak, že by u toho soudu neměl Andrej Babiš šanci a bál se, že za to ponese zodpovědnost. To je moje jediné vysvětlení.

Můžeme si to tedy vykládat tak, že se nejvyšší státní zástupce Zeman Babiše bojí?

Jiný důvod než zbabělost si tam nedokážu představit, protože to odůvodnění je víceméně směšné. Že se nejedná o veřejný zájem? Že konflikt předsedy vlády není veřejný zájem? Že rovný přístup správních orgánů ke všem občanům bez rozdílu pohlaví, věku a postavení, že není veřejný zájem? To opravdu někdo může říct vážně? Koneckonců ta situace je taková, že pokud se vláda rozhodne, tak nejvyšší statní zástupce bude odvolán na nejbližším zasedání vlády.

Má potom vůbec smysl nějaké vnitrostátní vyšetřování? Sám jste řekl, že hlavou exekutivy je Andrej Babiš, to znamená, že se nemusí jednat jen o Čapí Hnízdo, ale cokoli, co by se objevilo v takovémto kontextu by vlastně mohlo hned narazit.

Jsme v situaci, kdy je tady implementace evropské finanční směrnice o konfliktu zájmu o majitelích. Týká se svěřenských fondů. Její poslední novelizace je naprosto nemilosrdná. Ovládáte firmy ve svěřenském fondu v situaci, kdy jste buď beneficinetem, zakladatelem, správcem nebo dohlížející osobou nad tím svěřenským fondem. Andrej Babiš je ve dvou těchto pozicích. Je zakladatelem i jediným beneficientem. Ministerstvo spravedlnosti předložilo výjimku, která s tou směrnicí nemá nic společného, ta v té směrnici není.

Místo toho, aby to předložila bez výjimky, tak tam dala výjimku, že se to týká svěřenských fondů, které nevlastní žádné firmy, ale když vlastní ty firmy, tak ten beneficient nebo zakladatel sice ovládá svěřenský fond, ale neovládá ty firmy. To je tak pobuřující, že se pravděpodobně vzepřou i sociální demokraté, takže tu výjimku odstraníme. Načež paní ministryně Marie Benešová řekla, že si to můžeme schválit, jak chceme, že oni to stejně budou vykládat takhle, jak jsem uvedl. Větší důkaz state capture (pohlcení státu – pozn. red.) už neexistuje.  Pravidla mohou být jakákoli, zákony mohou být jakékoli, ale my, státní správa, to budeme vykládat ve prospěch svého šéfa, tak si trhněte nohou. Tohle je obrovský problém a vyřešit ho mohou pouze volby, nic jiného. 

Ale pak tady pořád dochází k tomu, že všechny tyto věci se neustále odkládají či posunují...

Jistě je to boj o čas, protože ono jednou to rozhodnutí padne, ale v okamžiku, kdy to rozhodnutí padne, tak nejde jenom o evropské dotace, jde i o dotace národního rozpočtu, jde o daňové pobídky a především o veřejné zakázky. V okamžiku, kdy se přizná, že ta bílá zeď je bílá, tak prostě žádná z firem Agrofertu se nemůže ucházet o veřejnou zakázku. Takže prostě státní správa ukazuje na tu bílou zeď a říká, že není bílá ale černá. Zastavit to můžou jenom volby, a proto mi záleží na tom, aby ty volby dopadly tak, aby Andrej Babiš nemohl sestavit vládu.

PREMIÉROVA AUTORITA SE V EVROPĚ BLÍŽÍ K NULE

Nedávno vydal Evropský parlament kritickou rezoluci k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Co by to znamenalo, kdyby došla ke stejnému názoru i Evropská komise?

Rezoluce Evropského parlamentu sice nemá žádný právní účinek, ale znamená obrovskou ostudu. A říká-li Babiš, co všechno pro nás v Evropě vyjedná, tak je to k smíchu. Člověk s takovouto pověstí nemůže vyjednat vůbec nic. Ti lídři se s ním vyfotí, protože musí, k tomu stolu si s ním sednou, protože musí, ale že by se mu snažili vyjít vstříc, to v žádném případě. Jeho autorita se blíží nule. Evropská komise musí dříve nebo později rozhodnout o tom, že byl v konfliktu zájmů při čerpání evropských dotací. To rozhodnutí nemá odkladný účinek, to znamená že v takovém okamžiku bude Česká republika muset vrátit, plus od okamžiku schválení té směrnice, od roku 2018 veškeré dotace, Evropská komise žádá všechny české instituce, které fungují jako platební agentury, zejména ministerstvo financí, které žádá o proplacení projektů, ať nepředkládá nic, co se týká Agrofertu.

Česká republika to opravdu nepředkládá a to co od roku 2018 Agrofert čerpá jako dotace je vypláceno z národních zdrojů s tím, že to pak možná bude proplaceno nebo taky ne. Jsem si jist, že to nebude proplaceno, protože ten verdikt nemůže být jiný. To všechno znamená obrovské škody pro české veřejné rozpočty a stát má povinnost to od toho adresáta oněch dotací vymáhat.  Tohle je jedna z věcí, na které musí Sněmovna velmi dohlížet, a to už vidím, že pokud Andrej Babiš v té době bude ještě premiérem, tak se státní správa bude kroutit, a bude to oddalovat a jak to nepůjde. I když v případě malého živnostníka dokáží obstavit účty jedna dva.

Hrozí zde nějaké riziko, že tento náklad ponesou samotní občané?

Bude-li státní správa dodržovat zákony, tak by to riziko teoreticky existovat nemělo, ale když vidíme, že státní správa si ohýbá zákony podle toho, jak se to panu premiérovi hodí, tak to vyloučit nelze.

Česká republika má historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu 500 miliard korun…

No, on bude zřejmě vyšší.

Proč bude tak vysoký?

Těch důvodů je mnoho. Za část toho deficitu vláda letos nemůže. Předpokládal se propad příjmů o 213,4 miliardy oproti schválenému rozpočtu v roce 2019 a podíváme-li se na čísla květnové průmyslové produkce, tak je zřejmé, že ten propad ekonomiky bude mnohem větší než 5,6  procent HDP, ale neřeknu, zda to bude osm nebo devět, možná jenom sedm, když budeme mít štěstí, ale určitě to bude více než 5,6 procent. 

Takže ten propad příjmu bude větší než 213,4 miliardy a nebude-li vláda brzdit ve výdajích, tak logicky bude ten deficit větší než 500 miliard. Obrovský deficit by se sice přihodil každému, ale ne takto veliký. Nelze vládu vinit za propad příjmů souvisejících s virem.  Ale je potřeba si vzpomenout, že v únoru byl deficit před koronavirovou krizí nejhorší od roku 1993 a kdyby nepřišel čínský virus, tak by ani náhodou vláda neudržela schválený deficit 40 miliard. Odhadovalo se to na 80 až 90 miliard korun.

Druhý důvod je, že vláda si troufla letos předložit zvýšení výdajů o 137 miliard, kde u poloviny věcí nikdo netuší, na co budou použity, a netuší to vláda sama. Tady je obrovské riziko, že koronavirová krize a s ní rozpočtový problém bude zneužit k tomu, že vláda bude mít desítky miliard, se kterými si může dělat, co chce. A pravděpodobně o tom budou rozhodovat marketéři hnutí ANO, a tak může být nějaké podplácení určitých segmentů elektorátu podle toho, jak se to bude zrovna hodit. To je jeden z důvodů, proč je ten deficit mnohem vyšší, než by bylo nezbytné, ale i kdyby tam seděl nejšetrnější člověk, tak by to pod 350 miliard stejně nestlačil. A 350 až 400 miliard by byl deficit, který bych pokládal za rozumný. To, co teď bylo schváleno a způsob jakým to bylo schváleno, je skandální.

GENERACE ČTYŘICÁTNÍKŮ SE Z DEFICITŮ ZBLÁZNÍ

Prototyp voliče Andreje Babiše slyší na zvýšené důchody i rostoucí minimální mzdu. Pak ale  nevidí onen zmíněný obrovský deficit ve státním rozpočtu. Jak mu vysvětlit, že by měl přemýšlet více v kontextu?

Ptáte-li se jak, tak vám odpovídám, že špatně. Kdybych na to měl dokonalý recept, nemůže mít hnutí ANO 35 %. Prostě někomu to vysvětlíte,někomu nikoli. Někdo to vůbec nechce poslouchat.

Objevuje se řada názorů ekonomů, že schodek má malé opodstatnění. Samozřejmě jsou tady programy podpory, na druhou stranu se blížíme k  fázi, která je aktuální: v létě se očekává, že budou přibývat nezaměstnaní...

Očekávám, že ten deficit bude až 600 miliard, protože vláda nemá nejmenší snahu šetřit, což je dost arogantní vzhledem k firmám, které bojují o přežití a snaží se svoje náklady stlačit na minimum. My jsme v situaci, kdy si můžeme teoreticky dovolit 500 miliardový deficit. Jiná věc je, jak efektivně ty peníze budou utraceny. Neefektivní utrácení by si neměl dovolit nikdo. Nemůžeme si dovolit sekat stomiliardové deficity v dalších letech, protože z hlediska dlouhodobé udržitelnosti máme jednu z nejhorších pozic v Evropě. Čeká se obrovský demografický zlom po roce 2030. Máme silné ročníky 1970 a mladší, a protože je jich hodně a platí sociální a zdravotní pojištění, tak ten systém dnes utáhnou.

V okamžiku, kdy začnou odcházet do důchodu, pak ty ještě mladší ročníky nebudou mít šanci ten systém ufinancovat. Ty systémy se budou řítit po roce 2030, jak penzijní tak zdravotní pojištění, do obrovských deficitů. Dost jsem už rezignoval na to, že kabinet splní svůj slib a udělá nějakou penzijní reformu, kterou ani nepředložil, přestože to má jako prioritu v prohlášení vlády. Pokud se ke kraji této jámy doklopýtáme vyčerpaní díky stomiliardovým deficitům, které vláda v podstatě plánuje i na příští léta, tak to bude mimořádně složitá situace. Generace 1980 plus, což jsou dnešní čtyřicátníci, a ročníky 1990 plus se z toho zblázní.

Jak vy jako bývalý ministr financí, který v letech 2008 a 2011 obdržel titul Ministr financí roku pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik a v roce 2012 jste dostal ocenění Nejdůvěryhodnější ministr financí Evropské unie, vnímáte práci současné ministryně financí Aleny Schillerové (nestranička za hnutí ANO)?

Jako výkonného praporčíka svého předsedy hnutí ANO.

První část obsáhlého rozhovoru s Miroslavem Kalouskem přinesly EuroZprávy.cz v neděli 19. července. Přečíst si ji můžete zde.

Sledujte Miroslava Kalouska na Twitteru a autory na Facebooku a Twitteru.