Babiš: Je černé na bílém, že bez jádra Česko neutralitu nezvládne

Česká republika se dnes mohla přihlásit k ambici Evropské unie dosáhnout do roku 2050 uhlíkovou neutralitu, protože se do závěrů zasedání Evropské rady podařilo prosadit zmínku o jaderné energii. Uvedl to český premiér Andrej Babiš, podle něhož jednání pro ČR dopadla velice dobře.

Společné prohlášení lídrů EU ale neobsahuje slova o podpoře jádra, pouze formulaci, že některé členské země řadí tento zdroj do svých "energetických mixů". Předseda vlády si kromě toho pochvaloval i celkovou atmosféru na prvním summitu unie, který coby nový šéf Evropské rady vede bývalý belgický premiér Charles Michel.

"Teďka je to konečně černé na bílém, že zkrátka my bez jádra tu uhlíkovou neutralitu nedáme," prohlásil Babiš poté, co se všechny státy EU s výjimkou Polska přihlásily ke zmíněnému ekologickému cíli. Při jeho splnění by v polovině století veškeré emise oxidu uhličitého v evropském bloku neutralizovala ekologická protiopatření.

Na dnešní Evropské radě jsem přesvědčil lídry o tom, že rozvoj jaderné energie je naší cestou ke klimatické neutralitě. Pro občany ČR to znamená dostatek čisté energie na další desetiletí.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) December 13, 2019

Český premiér před odletem do Bruselu hovořil o tom, že Evropská rada by měla uznat jádro jako "čistý" energetický zdroj a požadoval ujištění v tom smyslu, že EU nebude bránit rozvoji jaderné energetiky v ČR. Do závěrů summitu se ale dostala obecná formulace. "Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu", zní pasáž prosazená Babišem.

Po zasedání unijních lídrů premiér uvedl, že takovéto znění mu stačí, ačkoli navrhoval i jiné varianty. "Jasně jsme řekli, že pokud chceme dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050, tak to jádro tam musí být. To se povedlo," řekl novinářům. Dodal, že čelil silnému odporu dalších unijních lídrů a že byl "celý večer sám".

Odlišný pohled na výrobu elektřiny z jádra vyjádřili zejména šéfové vlád Rakouska a Lucemburska, podle nichž by se jaderná energetika neměla podporovat z unijních fondů. Babiš ale odmítl, že by něco takového při aktuální debatě požadoval. "To nikdy nebylo na stole," řekl.

Zároveň vyzdvihl návrh Evropské komise vyčlenit přibližně 100 miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč) na podporu transformace EU v bezuhlíkové společenství. Tuto část "Evropské zelené dohody" představené ve středu šéfkou komise Ursulou von der Leyenovou označil za "de facto" dílo ČR a Polska. Fond je podle Babiše potřebný proto, že například pro Česko budou náklady na dosažení uhlíkové neutrality vyšší než u jiných států EU.

Celkově bylo podle českého premiéra čtvrteční zasedání Evropské rady "o mnoho lepší než v minulosti". "Myslím si, že nová šéfka komise a nový šéf rady, ta spolupráce určitě bude podstatně lepší než v minulosti," uvedl. Vyzdvihl například detailní diskusi o nedávném summitu týkajícím se Ukrajiny.

Při odchodu ze sídla Evropské rady komentoval také vývoj v Británii, kde první odhad volebního výsledku naznačoval velký úspěch vládních konzervativců. "Vypadá to na drtivé vítězství (premiéra Borise) Johnsona. Takže pokud splní to, co říkal, tak brexit nastane koncem ledna příštího roku," uvedl. Takový výsledek by jej prý netěšil, protože Británie "pro nás byla spojenec ve vícero záležitostech".

Související

Více souvisejících

Andrej Babiš klimatická neutralita Summit EU jaderné elektrárny Česká republika Energetika

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 27 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ústav pro studium totalitních režimů.

Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross

Týden před startem světového šampionátu v Praze a Ostravě se český národní tým ukazuje fanouškům v Brně, kde se konají České hokejové hry. Jedná se o závěrečnou přípravu na hokejový vrchol této sezóny v domácím prostředí, a proto není divu, že je o tuto akci mezi hokejisty ohromný zájem a na závěrečnou přípravu tak přijelo ze zámoří až deset hokejistů. Národní tým už ale stihli po úvodním zápase v Brně s Finy (1:4) opustit Filip Zadina ze San Jose a Petr Kodýtek z Ilvesu Tampere. Posilu si pak do realizačního týmu přivedl i ze Sparty, a to trenéra Pražanů Pavla Grosse, jenž bude pomáhat se skautingem. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Anthony Blinken a Yoav Gallant

USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru

Washington nadále odrazuje Izrael od útoku na Rafáh na jihu Pásma Gazy. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena by způsobil nepřijatelné škody, uvedly světové agentury. Izrael podle USA zatím nepředstavil plán ochrany obyvatel, přičemž je známo, že ve městě se tísní až půldruhého milionu lidí, včetně uprchlíků z jiných částí Pásma Gazy. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie.

Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný

Ruské úřady zatočily se soukromou školou Novokolledž v Novosibirsku, která se jako jedna z mála veřejně vyslovila proti válce na Ukrajině. Dočkala se za to prověrek, pokut a neudělení akreditace. Zakladatel zařízení Sergej Černyšov pak byl označen za tzv. zahraničního agenta, informovala ruská mutace BBC. Škola přestane existovat na konci školního roku. 

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody

Schválení vojenské pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů americkým Kongresem po pětiměsíčním čekání možná způsobilo škody, které se budou na frontě cítit ještě několik měsíců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy