ROZHOVOR | Babišovu nekompetentnost odskáčeme všichni, Schillerová mate lidi a Prymula pálí od boku, říká pro EZ Jurečka

ROZHOVOR – Jeho zloba míří na premiéra. Předseda lidovců a kandidát na hejtmana v Olomouckém kraji Marian Jurečka tvrdí, že kvůli PR aktivitě ministerského předsedy Andreje Babiše, který na konci srpna nepřistoupil na restrikční opatření, jež měla zabránit šířící nákaze koronaviru, se občané země mohou potýkat s chudobou. Situace se totiž čím dál více dotýká ekonomiky. „Vláda pořád nechce slyšet na to, aby se systémově zaměřila na skupiny, jež jsou nejvíce ohrožené. Mám strach, že bude narůstat počet lidí bez domova, přibudou lidé, kteří skončí na různých typech závislosti, budou se rozpadat rodiny. Babišovo rozhodnutí, kdy do klíčového kroku nekompetentně vstoupil, nyní všichni odskáčeme,“ říká v exkluzivním obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marian Jurečka.

Vyvolal údiv u kolemjdoucích, kteří se divili, že v muži přeskakujícím zábradlí tam a zpět poznali předsedu KDU-ČSL Mariana Jurečku. Kandidát na hejtmana v Olomouckém kraji se snažil urychlit focení na pražském Malostranském náměstí, a tak aby nemusel překážku obcházet, ji skokem přeletěl. „Focení mně extrémně nevadí, ale raději mám snímky, na nichž jsem s rodinou,“ tvrdí otec pěti synů.

Poté se upravil a za chvíli už usedl ke kávě v blízkém nápojovém řetězci, kde v obsáhlém exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz probíral ožehavá témata současných dní. Nad kouřícím hrnkem s kávou plné pěny tepal do kabinetu Andreje Babiše. Poukázal, že ministryně financí Alena Schillerová mate se zrušením superhrubé mzdy určitou skupinu lidí. „Veřejnosti neřekla a zřejmě neoznámila záměrně, že ti, co mají děti a jsou nízkopříjmoví, pak jim zrušení superhrubé mzdy vůbec nepomůže a na výplatní pásce neobjeví ani jednu korunu navíc. A pak si položme otázku, kdo tento výpadek, který zapříčiní zrušení superhrubé mzdy, zaplatí? Budou se tedy muset zvýšit daně a většinou každé zvýšení daní odnesou střední a nízkopříjmoví,“ rozčiluje se bývalý ministr zemědělství v Sobotkově vládě.

Jurečka není spokojen ani s novým ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou. „Upoutal mě zatím jen tím, že dává rozhovor za rozhovorem, ale v jeho práci mně naprosto chybí systematičnost. Do divadel, kde může sedět až tři sta lidí, diváci mohou, ale na vesnický fotbal, na nějž by přišlo po širým nebem sedmdesát lidí, se nesmí. Pan Prymula prostě pálí od boku. Lidé si pak z opatření dělají legraci a výsledkem je, že je nedodržují,“ netají se hněvem. Zastupitel Olomouckého kraje podrobil kritice i vyhlášení nouzového stavu. „Vyhlásí se až od pondělí, ačkoli se o něm mluví už zkraje týdne. Jedná se tedy skutečně o naléhavost, o stav nouze anebo situaci můžeme řešit jinými prostředky?“ táže se.

Soukromý zemědělec, který od roku 2002 hospodaří na rodinném statku v Rokytnici na Přerovsku, kde jezdí i na traktoru, chápe obavy živnostníků, jako jsou restauratéři či barmani, které současné koronavirová pandemie omezuje, a to tím, že musejí zavírat o plné dvě hodiny dříve. „Je neakceptovatelné, abychom tady i v souvislosti s covidem omezovali jakýkoli typ podnikání a zároveň lidem, kteří jsou z něj živi, nedávali žádnou adekvátní kompenzaci.“ Sám se do jejich problémů umí dokonale vžít. „Jelikož jsem byl třináct let OSVČ , velmi dobře si pamatuji na situace, kdy člověk musel zaplatit hypotéku i výdaje za rodinu, za děti a ty peníze prostě neměl, protože byl třeba v druhotné platební neschopnosti.“

Poslanec v rozhovoru poukazuje na nespravedlnost, která se děje matkám, jež vychovaly děti. Proto pro ně žádá k penzi přilepšení ve výši 500 Kč za každé vychované dítě. „Musíme si uvědomit, že mámy vychovaly daňové poplatníky, kteří přispívají do současného systému. Takové ženy kvůli výchově obětovaly kariéru i kus života a nyní jsou za to trestány tím, že mají nízký důchod, zatímco jiné dělaly kariéru a mají tak vysoký důchodový základ,“ vysvětluje svou motivaci šéf lidovců a kandidát na hejtmana v Olomouckém kraji Marian Jurečka. ČUNKA NEUSMĚRŇUJE, POLITIK MÁ BÝT AUTENTICKÝ

Pane předsedo Jurečko, co v současné době, kdy do voleb zbývají dva dny, nejvíce zaměstnává předsedu lidovců?

V posledních dnech řeším situaci kolem covidu. Přes víkend jsme se Šárkou Jelínkovou (I. místopředsedkyně KDU-ČSL – pozn. red.) chystali nový legislativní návrh na ošetřovné, protože v pondělí se v rámci restrikčních omezení mohou zase daleko více zavírat školy. A pak velká část rodičů bude muset zůstávat doma a není moc vyřešeno ošetřovné. Víme, že běžných šedesát procent z denního vyměřovacího základu je problematické i vzhledem k tomu, že polovina samoživitelek či samoživitelů nemají žádné finanční rezervy, jak se ukázalo v předchozích měsících. Vyřešení ošetřovného mě nyní tedy dost zaměstnává.

Vy sám kandidujete na hejtmana Olomouckého kraje. Víte, jaké starosti trápí obyčejné lidi v krajích?

V celé lidovecké kampani v rámci jednotlivých krajů se snažíme s lidmi řešit věci, které je trápí a naslouchat jim, nikoli je lákat na nereálné věci. Podívejte se, od začátku srpna jsem projel celou republiku a mluvil jsem s občany v desítkách měst i obcí. Nejčastěji jsem na setkáních slyšel třeba témata, že je nutné věnovat pozornost kvalitě silnic, především na silnicích II. a III. třídy, vylepšení rychlostních komunikací či kvalitě veřejné dopravy, například nenavazující spoje či velmi staré soupravy Českých drah, které jezdí po republice. A v mnoha zejména venkovských regionech se debata točila kolem dostupnosti zdravotní péče. Spousta lidí si mně stěžovala, že už nyní jezdí za doktory dost kilometrů daleko anebo mají velkou obavu, že za dva, za tři roky skončí čtyři až pět lékařů, protože se blíží k důchodu, a jejich pacienti nevědí, jestli na jejich místa vůbec někdo přijde. To jsou asi nejčastější starosti obyčejných lidí a pak samozřejmě občané řeší, jak to bude dál s covidem-19, co je čeká. Dobrý hejtman by měl za lidi bojovat a jejich trable nesmí ignorovat.

Nemáte obavy, jak bude probíhat povolební vyjednávání ve Zlínském kraji, kde stávající hejtman Jiří Čunek připustil, že se všichni proti němu mohou spojit? Důvodem má být, že prý až sveřepě prosadil výstavbu krajské nemocnice za osm miliard korun.

Co se týče zmíněné výstavby nemocnice, pak celou kauzu vnímám tak, že se jednalo o demokratické rozhodnutí zastupitelstva. Pro návrh hlasovali jak zastupitelé z ODS, ze STANu i někteří zastupitelé z ČSSD. Lze tedy téměř říci, že jednota panovala napříč celým politickým spektrem. A ať voliči rozhodnou o tom, zda chtějí mít zdravotnické zařízení na úrovni první poloviny dvacátého století anebo odpovídající současnému 21. století. I o tom krajské volby jsou a v nich lidé dávají najevo, za kým stojí.

Zkoušel jste během volební kampaně s ostříleným matadorem, kterým Jiří Čunek nepochybně je, promluvit, aby volil spíše diplomatickou rétoriku a zbytečně na sebe neupozorňoval?

Na téma jeho vystupování jsem s ním nemluvil, protože si myslím, že přetvařovat se v politice účelově, neboť je nyní před volbami, ale i dlouhodobě, není dobrá cesta. Ano, u některých politiků, včetně pana premiéra jsme si bohužel za poslední tři roky zvykli, že více než na upřímnost sázejí na PR. Ale domnívám se, že tento způsob není správný. Politik má být autentický, věrohodný a lidé mají vědět, že to, co si opravdu myslí, říká i na veřejnosti.

V jakém kraji podle vás budete ještě útočit na post hejtmana, kde máte podle vás největší šance?

Jedná se určitě o Jihomoravský (za KDU-ČSL zde kandiduje Jan Grolich – pozn. red.), Olomoucký (zde za uskupení Spojenci - Koalice pro Olomoucký kraj - KDU-ČSL, TOP 09, Zelení a ProOlomouc kandiduje právě Jurečka – pozn. red.) i Pardubický kraj (za Koalici pro Pardubický kraj zde za lidovce kandiduje Roman Línek - KDU-ČSL, SNK ED a Nestraníci – pozn. red.).

Jmenoval jste i Olomoucký kraj, v němž kandidujete na hejtmana. Jaké si dáváte šance na zvolení?

Nebudu mluvit o sobě anebo pocitech. Vycházím z předvolebních průzkumů agentury Kantar CZ, podle níž v krajích, které jsem jmenoval, figurujeme na druhém místě za hnutím ANO.

Lidovci v Senátu obhajují šest křesel. Je reálné, abyste přinejmenším výsledek zopakovali?

My jsme nominovali kvalitní kandidáty do míst, kde jsme přesvědčeni, že mohou uspět. Máme tedy dvanáct kandidátů v senátních obvodech a tipuji, že bychom zmíněných šest mandátů měli obhájit a možná bychom ještě nějakého senátora mohli získat navíc.

Pokud by se vám nepovedlo je obhájit, považoval byste to za osobní prohru?

Jelikož se vedle senátních konají i krajské, tak se nejde zaměřit jen na jedny volby a vyvozovat osobní odpovědnost jen ze senátního hlasování. Osobní úspěch či neúspěch budu hodnotit po celkovém skončení voleb, do nichž patří i kraje.

I PREMIÉROVI OBDIVOVATELÉ SE OD NĚJ ZAČÍNAJÍ ODKLÁNĚT

Krajské a senátní volby jsou vždy jakýmsi testem pro parlamentní volby. Neděsíte se jich, když preference lidovců se v předvolebních modelech pohybují v rozmezí od 3,6 procent do 4 procent, což by na vstup do dolní sněmovny nestačilo?

Odpovím vám protiotázkou. Zažil jste někdy nějaký předvolební průzkum, který by KDU-ČSL nadhodnotil? Já tedy nikdy, a to jsem zažil mraky průzkumů a například v minulosti v krajských volbách nám o deset procent ve srovnání s realitou ubrali. O tom, jaké máme preference směrem k parlamentním volbám, se budu velice rád bavit po nadcházejícím víkendu, protože pak uvidíme, jaká je skutečná podpora KDU-ČSL.

Dobře, ale na lednovém sjezdu, kde jste byl zvolen předsedou, jste řekl, že pod vaším vedením chcete navázat na úspěch lidovců z roku 1998, kdy stranu za Josefa Luxe volilo 600 tisíc občanů. Stále si myslíte, že je to reálné, když se s dovolením i přes vaše výhrady budeme držet předvolebních preferencí?

Budu pro to dělat maximum. Uvidíme, prvním testem budou právě krajské a senátní volby. Pokud se v nich ukáže, že dovedeme zvyšovat naši důvěru oproti volbám před čtyřmi lety, a doufám, že se to podaří, pak si myslím, že reálné to je.

Často se hovoří o vytvoření demokratického bloku s cílem porazit Babišovo hnutí ANO. Vím, že vy nejvíce upozorňujete na právní úskalí volebního zákona jako jsou volební kvóra či přepočítávání hlasů, zatímco KDU-ČSL stačí na mandát 28 tisíc hlasů, u STANu je to už 42 tisíc hlasů. Přesto, není nyní pro vás otázka demokratického bloku mnohem aktuálnější než kdy jindy, a to s ohledem na předvolební výzkumy?

Myslím si, že to není otázka demokratického bloku, ale je to věc debaty některých stran, u nichž možná spolupráce může dávat logiku, Především pro voliče musí být věrohodná. Musí také nabízet programovou i personální změnu, a to takovou, aby případný projekt měl šanci na získání důvěry.

Stejně jako mnozí politici jste se už vyjadřoval ke kroku Mikuláše Mináře, který opustil post předsedy spolku Milion chvilek pro demokracii a oznámil, že hodlá založit politické hnutí. Lze jeho rozhodnutí chápat jako podraz, když předtím vyzývá ke spojení opozičních sil a nyní scénu štěpí?

Jeho rozhodnutí bych podrazem nenazval, osobně jsem spíše v tomto hodnocení zdrženlivější. Uvidíme, zda opravdu nějaké hnutí, stranu či uskupení založí. Hlavně bych byl rád, aby si na tuto kauzu udělal každý občan svůj vlastní názor. Minářovy rozhovory mohli za poslední rok číst a vyjádření v nich byla poměrně jednoznačná.

Nechci nikomu dělat advokáta anebo někomu stranit. Ale na Minářovu obranu je asi nutné říci, že opozici dal čas, ovšem s konkrétními návrhy či nápady stále nepřicházela. Nemyslíte si, že už mu jen došla trpělivost a vzal osud do svých rukou, neboť nechce, aby Babiš další čtyři roky zemi vládl?

Jednak je nutné říci, že v politice je zapotřebí hodně trpělivosti, byť samozřejmě chápu, že i my politici jsme lidé a občas nám rupnou nervy. Ale jak říkám, je potřeba si počkat na výsledky krajských i senátních voleb, což bude první větší test toho, jaké důvěře se u voličů těší vládní strany. A pak bych rád upozornil na vývoj v posledním měsíci, který začíná mít velkou dynamiku. U mnoha lidí, kteří ještě nedávno stáli za Andrejem Babišem a říkali, že všechno dělá správně, najednou pozoruji, jak k němu mění postoj. A to zvláště po jeho srpnovém rozhodnutí na vládě, kdy změnil navrhovaná opatření. Opravdu poté řada lidí k němu za poslední čtyři týdny dramaticky mění názor, často názorovou proměnu slyším i osobně. A i v nadcházejících volbách se zmiňovaný obrat může promítnout. Takže z toho vidíte, že podle současných průzkumů je nesmyslné usuzovat a říkat, jak dopadnou volby za rok. Je jasné, že nás určitý vývoj čeká a nemine. Koneckonců, podívejte se, jaký vývoj potkal Slovensko, ať už v prezidentských anebo sněmovních volbách. Co se týče budoucnosti, tak jsem optimista. Už nyní jsme dokázali pro krajské i senátní volby dát síly dohromady, například pro kraje jsme voličům předložili velmi dobrou nabídku, pak věřím, že se dokážeme spojit i směrem k sněmovním volbám.

STAROSTI ŽIVNOSTNÍKŮ CHÁPE, TAKÉ NEMĚL NA HYPOTÉKU

Jak vy osobně si vysvětlujete, že lidovci nejsou v předvolebních průzkumech v tak dobré kondici, jak byste si asi představoval, byť upozorňujete na určité podhodnocení. Nemůže za tím třeba stát, že společně s hnutím ANO chcete, aby se od příštího roku prodávalo alespoň 55 procent českých potravin a do roku 2027 by jejich podíl měl stoupnout na 85 procent? Mnohým se takový návrh nelíbí. Kdybyste měl laikům vysvětlit, proč ho prosazujete, co byste jim řekl?

Rád bych upozornil, že se jednalo jen o desítky vybraných potravin, které zcela jednoznačně můžeme v České republice pěstovat anebo produkovat za konkurence schopných podmínek. Nejednalo se tedy o těch třicet tisíc položek, které jsou standardně na potravinovém trhu. A mělo jít o to, že by se vše vyhodnocovalo za poslední tříletý průměr. Smyslem návrhu bylo podpořit domácí producenty. A když jsem poslouchal spoustu komentářů o tom, jak je to ve prospěch Agrofertu, pak musím jednoznačně říci, ať mně někdo ukáže, které farmy Agrofertu například produkují ovoce a zeleninu. Já osobně žádnou takovou neznám. A tak si myslím, že má smysl hledat cesty k podpoře domácí produkce a přirozenou, nikoli žádnou umělou, mít potravinovou soběstačnost. Za sebe uznávám, že se nejednalo o šťastný způsob návrhu. Sám jsem řekl, že to byla chyba a už bych ho znovu nepodepsal a nyní v pozměňovacích návrzích, které k tomuto zákonu budu podávat chci, abychom jinými cestami hledali lepší formu podpory domácích, malých i středních producentů.

Současná koronavirová situace ale může zapříčinit, že lidé nebudou mít na jídlo, a když jim něco málo na něj zbude, tak nebudou řešit kvalitu či odkud je. Narážím tím na nedostatečnou podporu podnikatelů v koronavirové době, jako jsou restauratéři, barmani. Nejenže se do hospod lidé bojí chodit kvůli covidové hysterii, ale nyní musejí zavírat už ve 22 hodin. Opatření bylo vyhlášené na 14 dní, ale asi už nyní je jasné, že se restrikce jen tak neuvolní. S vyhlášením nouzového stavu už mohou zavírat dokonce ve 20 hodin. Mnoho hospodských tvrdí, že otázka nezní, zda zbankrotují, ale kdy se tak stane. Jak hodláte živnostníkům pomoci? Zkusíte s vládou dojednat další podpůrné programy, byť pan premiér naznačil, že nikdo je neomezuje, nikdo jim jako na jaře provozovny nezavírá, tak k podpoře není důvod?

Jelikož jsem byl třináct let OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná – pozn. red.), velmi dobře si pamatuji na situace, kdy člověk musel zaplatit hypotéku i výdaje za rodinu, za děti a ty peníze prostě neměl, protože byl třeba v druhotné platební neschopnosti. Takže postiženým podnikatelům velmi dobře rozumím a nejedná se jen o frázi. Proto jako KDU-ČSL opakovaně navrhujeme, že je neakceptovatelné, abychom tady i v souvislosti s koronavirem omezovali jakýkoli typ podnikání a zároveň lidem, kteří jsou z něj živi, nedávali žádnou adekvátní kompenzaci. Takže my se budeme znovu snažit navrhovat formy kompenzace, ať to vychází z formy odpouštění sociálního, zdravotního pojištění nebo přímo i z podpory, která by měla umět vyhodnotit chybějící část příjmů, o které podnikatel přišel jen z důvodů, že musel zavřít. Za lidovce jsme několikrát tyto návrhy v průběhu dubna i května podávali, ale vládní koalice je vždy zamázla. Ale teď se k nim znovu chceme navrátit. V úterý jsem třeba podal návrh na ošetřovné, protože už od začátku září jsou rodiče, kteří museli se svými dětmi zůstat doma a nemají adekvátní kompenzaci a propadají se do dluhových pastí. Vláda to prostě neřeší. Z role opozice budeme za KDU-ČSL neustále zmiňované návrhy předkládat, ale bohužel nemáme většinu, chybějí nám hlasy, abychom mohli garantovat, že je prosadíme.

Naopak na seniorech kabinet Andreje Babiše šetřit nehodlá. Na Vánoce dostanou jednorázově částku 5000 Kč. Lze to nazvat předvolební korupcí, když důchodci patří do skupiny, kteří Babišovo hnutí budou většinou volit, zatímco od podnikatelů s hlasy příliš počítat nemůže, a tak se k nim klidně otočí zády?

Korupcí bych to nazval tehdy, kdyby jakákoli suma mířila ke skupině lidí, kteří podporu vůbec nepotřebují. Ale já jsem si velice dobře vědom faktu, že je velká část seniorů, která má velmi nízký příjem. Jsou to především maminky, které vychovaly děti. Jasně to vidím na příkladu mé maminky. Je vysokoškolačkou, celoživotně pracovala, vychovala pět lidí a před osmi lety jí byl vyměřen důchod necelé čtyři tisíce korun. Ale týká se to i OSVČ, například lidé, kteří pracovali v zemědělství, si nemohli platit vyšší odvody, protože na ně nevydělali, neboť doháněli dluh, který jim i potomkům způsobili bolševici tím, že jim na čtyřicet let sebrali grunty. Proto tedy chápu, že mnoho lidí je ve svízelné situaci, ale nerozumím tomu, proč má jednorázovou pětitisícovou podporu dostat i ten, kdo má penzi přes dvacet tisíc měsíčně. Za lidovce jsme navrhovali parametry upravit tak, aby ti, co mají nadprůměrný důchod, dostali tři tisíce korun a ti, co jsou pod průměrem anebo vdovy, vdovci či maminky, které vychovaly děti, aby měli určité navýšení.

NETRESTEJME MATKY ZA VÝCHOVU DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ

Nikdo nezpochybňuje zásluhy matek na výchově dětí, to v žádném případě. Je ale vhodné, aby v koronavirové době, kdy nikdo neví, jak to s ekonomikou bude dále vypadat, dostávaly matky za každé vychované dítě 500 Kč k důchodu na přilepšenou, jak opakovaně vaše strana navrhuje?

Chtěl bych říci, že navrhovaná částka je jednorázová, ale my usilujeme o to, aby byla trvalá. Je totiž nutné narovnat parametry důchodového systému, k čemuž by posloužilo zmíněných pět set korun. Měsíčně by je dostávaly matky za jedno vychované dítě, ale zdůrazňuji, že aby na bonus měly nárok, musely by si v České republice odpracovat minimálně pětatřicet let, to podtrhuji. Náš návrh prosazujeme proto, že tyto mámy vychovaly generaci, která platí odvody, daně, táhne ten systém. Místo uznání jsou ale potrestány, neboť jedinou dnešní zásluhovostí je, jaký byl jejich výdělek. Nikdo neocení, že tady někdo vychoval budoucího daňového plátce do systému. Díky tomu obětovaly kus své kariéry i života. Proto KDU-ČSL opakovaně zkouší návrh prosadit, protože si myslíme, že je to spravedlivé. Nemůžeme jen tleskat tomu, kdo třeba energii do výchovy dětí nevložil, protože dělal kariéru, měl vysoké příjmy a díky tomu má vysoký důchodový základ. Vedle něj nelze postavit někoho, kdo se zasloužil o výchovu takového plátce, postavil ho do života, čemuž obětoval i kariéru. A co tedy řekneme takové mámě, které každý měsíc chodí nízký důchod? Systémově je to prostě špatně. A rovněž stát má na to pamatovat v souvislosti s dnešní generací, které má vyslat jasný vzkaz: Vážíme si toho, milí rodiče, že dáváte výchově, vzdělání vašich dětí maximum.

Nebojíte se, že díky nečinnosti vlády a chřadnoucí ekonomice budeme čím dál více na ulicích narážet na žebráky?

Řeknu to zcela upřímně, mám strach i obavy, že bude narůstat počet lidí bez domova, přibudou lidé, kteří skončí na různých typech závislosti, budou se rozpadat rodiny, protože vláda pořád nechce slyšet na to, aby se systémově zaměřila na skupiny, jež jsou nejvíce ohrožené. I mnoho seniorů mně v souvislosti s jednorázovým pětitisícovým bonusem, který mají jako takzvané rouškovné dostat od státu, říkali v posledním měsíci na setkáních, dejte peníze těm, jež je opravdu potřebují. Znovu bych musel zmínit rodiny, živnostníky, to jsou také skupiny, kteří nyní řeší finanční problémy, ale pomoc se jim nedostává. Naše strana na všechny zmíněné problémy opakovaně upozorňuje, předkládáme návrhy. Ano, občas uznávám, že se nám po měsíci, měsíci a půl podaří dotlačit vládu k tomu, že nakonec řekne, my to uděláme, ale prezentuje to jako svůj vlastní návrh, který ale vznikl od nás.

Vláda, ale tvrdí, že jí na lidech záleží a argumentuje návrhem na zrušení superhrubé mzdy...

Ale i na jejím příkladu se ukazuje, jak je k obyčejným lidem lhostejná. Protože tento návrh nejenomže obrovsky zatíží státní rozpočet, ale způsobí výpadky v rozpočtech měst, obcí i krajů, což se projeví na tom, že klesnou zakázky pro malé a střední firmy v regionech. Co ale paní ministryně financí Alena Schillerová vůbec veřejnosti neřekla a zřejmě neoznámila záměrně, je skutečnost, že ti, co mají děti a jsou nízkopříjmoví, pak jim zrušení superhrubé mzdy vůbec nepomůže a na výplatní pásce neobjeví ani jednu korunu navíc. A pak si položme otázku, kdo tento výpadek, který zapříčiní zrušení superhrubé mzdy, zaplatí? Budou se tedy muset zvýšit daně, a většinou každé zvýšení daní odnesou střední a nízkopříjmoví.

Je skutečně nutné, aby vláda vyhlašovala nouzový stav? (Rozhovor se uskutečnil ve středu v osm hodin ráno ještě předtím, než vláda vyhlásila nouzový stav – pozn. red.)

Nemám v tento okamžik, bohužel, a říkám to ve středu ráno, žádné relevantní informace a argumenty od premiéra Babiše nebo ministra zdravotnictví Prymuly, o které by opřeli, proč vůbec o nouzovém stavu uvažují a co všechno v něm chtějí omezovat. Na mě to tedy působí velmi podivným dojmem, navíc v situaci, kdy nyní lámeme rekordy v počtu nakažených oproti první vlně, kdy se zavíralo celé Uničovsko, Litovelsko, dvacetitisícová oblast. A dnes je počet nakažených na Olomoucku výrazně vyšší, celorepubliková čísla jsou horší, ale my se dozvíme, že nouzový stav se vyhlásí až od pondělí, ačkoli se o něm mluví už zkraje týdne. Jedná se tedy skutečně o naléhavost, o stav nouze anebo situaci můžeme řešit jinými prostředky? Ano, možná mě uklidní, když pan ministr Prymula řekne, potřebuji na pomoc povolat armádu pro výpomoc v určitých zasažených oblastech, které jsou přetíženy a hygiena tam nestíhá, pak bych vážnosti stavu rozuměl. Ale stávající rozhodnutí vedou k tomu, že lidé na adresu vlády vtipkují. Do divadla, které má třeba kapacitu tři sta lidí, si můžeme jít na představení hry sednout, ale jít na koncert, na vesnický fotbal, to už není možné, i kdyby ti lidé měli roušky, dodržovali dvoumetrové rozestupy a sedělo by jich tam jen sedmdesát. A to jsou ty absurdity, které, když se nevykomunikují a není to přesvědčivé, tak lidé stanoveným opatřením nevěří, smějí se jim a hlavně je nedodržují. A bohužel vláda si z toho nebere poučení, aby věci vydiskutovala s lidmi, kterých se restrikce bezprostředně týkají, mám na mysli učitele, rektory, nebo představitelé sportovních organizací jako je Sokol či Fotbalová asociace České republiky. Pan ministr Prymula prostě pálí od boku. Zatím jen vidím, že po svém jmenování dává rozhovor za rozhovorem, ale nevidím, že by přišel a řekl, že situace je taková, máme taková data, a proto teď uděláme taková opatření, protože z našich nasbíraných dat se nejvíce lidí nakazilo v tomto regionu, tam a tam. Chybí mně u něj systémovost, kterou v jeho práci vůbec nevidím.

Když vás bedlivě poslouchám, pak jste změnu na postu ministra zdravotnictví příliš neuvítal. Je to tak anebo se pletu?

Přiznám se, že jsem žádné zlepšení na postu šéfa ministerstva zdravotnictví nezaznamenal.

Kde se podle vás stala chyba, že z premianta, který udivoval Evropu v úspěšném boji s koronavirem, se stal propadlík?

Přímo vám ten okamžik ukáži. Mám corpus delicti, předmět dotyčný, kde je ona chyba krásně zdokumentována a vyvolalo ji špatné rozhodnutí, které bylo způsobeno PR aktivitou. (Sahá do kapsy své bundy, z níž vytahuje mobil a na jeho displeji ukazuje ofocený článek z Práva z víkendového vydání 22. až 23. srpna 2020, jemuž vévodí titulek s názvem Babiš: Rozhodli jsme se správně, lidé už jsou z roušek otrávení. Za případné následky, které by zmírněním navrhovaných opatření nastaly, řekl, že za ně přijímá osobní odpovědnost – pozn. red.) Babišovi se nelíbilo, že tehdejší ministr zdravotnictví Vojtěch Adam na vládě přednesl návrh na určitá restrikční omezení, s nimiž souhlasili i další experti. Premiér označil původní rozhodnutí o povinných rouškách ve školách, restauracích a obchodech za nelogické a zbytečné. Proto prohlásil, že je správně, aby se roušky nenosily, neboť lidé jsou z nich otrávení. Restrikční opatření měla platit od začátku září, kdy se chystalo dva a půl milionu lidí nastoupit do škol, kdy se většina vrátila z dovolených. Exministr Vojtěch tehdy připravovanou sérii opatření probral a podával s docentem Rastislavem Maďarem (od dubna do 21. srpna 2020 vykonával funkci koordinátora resortní pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví České republiky pro řízené uvolňování karantény – pozn. red.), ale pan ministerský předseda vše zabil. Babišovo rozhodnutí, kdy do klíčového kroku nekompetentně vstoupil, nyní všichni odskáčeme, včetně vyhlášení nouzového stavu a bylo by fér, kdyby řekl, omlouvám se vám, ne, že se nechal unést, ale, že se upřímně omlouvá národu. A měl by svými slovy říci, podělal jsem to a vyvodím z toho osobní politickou zodpovědnost.

HALÓ, TADY JUREČKA, JAK VÁM MOHU POMOCI?

Od velkého rozhovoru, který jste v lednu poskytl webu EuroZprávy.cz, když jste byl zvolen předsedou lidovců, uplynulo téměř tři čtvrtě roku. Pojďme si stručně projít některé vaše sliby a porovnat je s realitou. Například jste v něm uvedl: „Nejvíce mě ale zaráží, že pro seniory jsou hlavně na venkově nedostupní stomatologové. Zubaři, kteří vystudovali za peníze daňových poplatníků, neuzavírají smlouvy s pojišťovnami, aby pak po starých lidech chtěli peníze za každý zákrok. Na to se musíme zaměřit a změnit to.“ Povedlo se v této věci udělat nějaký posun?

Bohužel, zatím se to nepovedlo vyřešit, byť jsme opakovaně s Vítem Kaňkovským (poslanec KDU-ČSL a lékař – pozn. red.) v interpelacích žádali pana exministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby se na problém zaměřil. On na to říkal, že o tomto nedostatku ví a vnímá ho, ale řešení se následně kvůli vypuknutí koronavirové pandemie odložilo, protože se musely řešit jiné priority s tím spojené, což chápu a musím být vůči ministerstvu zdravotnictví objektivní. Ale za nás je to pořád dlouhodobá priorita, kterou je prostě nutné řešit a něco s ní udělat. Dále jste hovořil o exekucích, cituji: „Máme zde 800 tisíc občanů v exekuci, kteří čekají na pomoc politiků, a to je jeden z mých hlavních úkolů.“ Jak jste od té doby zadluženým konkrétně pomohl?

Tady jsme určitého posunu dosáhli. V projednávané novele exekučního řádu se podařilo na Ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny minulý týden prosadit pozměňovací návrhy našeho poslance Marka Výborného, předsedy Podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, kdy pracovně celé problematice říkáme institut milostivého léta, (milostivé léto má své kořeny již ve Starém zákoně, v němž šlo především o odpuštění, které je pro dnešní společnost mnohdy těžko uchopitelné – pozn. red.) abychom umožnili lidem, kteří dlouhodobě dluží vůči veřejnému sektoru, obcím, státu, a to za původně banální pohledávky jako že neměli jízdenku, aby se z dlužné spirály vymotali. Podařilo se totiž nastavit princip tak, že by člověk zaplatil původní dluh plus pět set korun jako příslušenství a tím by pro něj celá trable skončila. Sněmovna by návrh měla přijmout v řádu několika týdnu, když už ho projednal výbor. My jsme teď ve fázi, kdy řádově do konce roku tenhle slib, který jsem dal, může být skutečně naplněn. A velká část lidí, kterých je desetitisíce, statisíce se může díky tomu dostat z dluhové pasti, v níž nyní jsou.

Zmínil jste, že chcete dosáhnout pro lidi dostupnější a levnější bydlení, které po zavedení nových hypotečních pravidel je pro mnohé doslova sci-fi. Tehdy jste uvedl: „Je třeba začít tuto otázku řešit hned. Nemůžeme čekat až na nový stavební zákon, který vstoupí v platnost až v roce 2023.“ Kolika rodinám jste od té doby dopomohl k bydlení?

V případě bydlení upřímně v tento okamžik říkám, že i jednání, která by se standardně vedla, a i legislativa, jež by se předkládala, tak nebylo díky covidu-19 možné v otázce pokročit, neměli jsme na problematiku ohledně bydlení čas. To říkám zcela otevřeně. Možná bych ale z citovaného lednového rozhovoru připomněl otázku týkající se podpory domácnosti v oblasti obnovitelných zdrojů, tak tady se naopak věci posunuly dále. Dokázali jsme se s ministerstvem průmyslu a obchodu domluvit na pozměňovacích návrzích pro energetický zákon, tak aby bateriové systémy mohly být legálně využitelné pro lepší využití fotovoltaik. A teď mám před sebou novelu zákona o podporovaných zdrojích energie a zde mám nachystané pozměňující návrhy. Zase budou cílit na podporu nejen domácností a jejich fotovoltaiky na střechách rodinných domů. Ale třeba i na komunitní projekty, nejenom obecní, ale třeba tam, kde má objekty Sokol anebo charita, aby tam mohli využívat větší podporu pro instalaci těchto fotovoltaik na střechách.

Proč jste se rozhodl uveřejnit na internetu či sociálních sítích vaše mobilní telefonní číslo? Nestává se, že vám lidé do sluchátka nadávají? Zaznamenal jste v této souvislosti i nějaký kuriózní hovor?

Musím říci, že to mám takto nastavené už od doby, co jsem v politice. A tak po celou dobu, kdy jsem byl ministrem zemědělství, jsem měl na facebooku i na webu uvedené číslo na můj mobilní telefon. Co se týče nepříjemných, nenávistných telefonátů, pak mám takový maximálně jen jeden do měsíce. V zásadě mně volají lidé, že mají nějaký závažný problém. To se ale dělo, i když jsem byl ministrem, kontaktovali mě, že třeba narazili na úřednického šimla a nevěděli si s ním rady. Anebo v noci, než odjedu domů na Moravu, číslo na sociálních sítích či twitteru zopakuji. Před výjezdem napíši, že mám na řešení problémů lidí čas. Například během tří hodin, kdy jedu autem z Prahy, mně lidé volají a já stihnu odbavit dvacet pět až třicet hovorů. Musím říci, že jsou to příjemné telefonáty. Podle mého názoru by mělo být normální, aby byl politik pro veřejnost normálně dostupný. Na žádnou veselou či kuriózní historku ohledně telefonátů si nyní nedokáži vzpomenout, nic mě nenapadá.

Související

Golda Meirová Rozhovor

Před 55 lety vedla Izrael poprvé žena. Meirová paradoxně slavila úspěchy spíše v zahraničí, upozorňuje Zouplna

Golda Meirová, první a prozatím poslední premiérka Izraele, nastoupila do čela vlády před 55 lety, 17. března 1969. Přestože izraelská politická scéna ženám ve vysokých funkcích nikdy nepřála, Meirová byla kompromisním kandidátem, který garantoval kontinuitu a stabilitu, vysvětluje Jan Zouplna v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na moderní dějiny Blízkého východu, který působí na Orientálním ústavu Akademie věd, také připomíná, že situace byla pro Meirovou nezáviděníhodná, ostatně po dlouhou dobu byla považována za úspěšnou spíše v zahraničí než doma. Dodává, že šlo také o posledního izraelského politika, který dokázal zastávat velmi nekompromisní pozice v izraelsko-arabském konfliktu, aniž by ztratil sympatie západní veřejnosti. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

rozhovor Marian Jurečka (KDU-ČSL) KDU - ČSL politika krajské a senátní volby 2020 Andrej Babiš Alena Schillerová Roman Prymula (epidemiolog) Vláda ČR opozice Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

17. března 2024 21:58

17. března 2024 21:20

První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech

Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy