Babišův návrh na zmrazení platů lze podle vlády považovat za omezení platů soudců

Vláda to uvedla ve svém stanovisku k Babišovu návrhu určeném pro pro poslance. Kvůli tomu narazil i na výhrady špiček justice. Poslanci by se tímto návrhem mohli v prvním čtení zabývat již na své nejbližší schůzi, která začne ve středu.

Vláda jako celek zaujala k návrhu neutrální stanovisko a píše, že pokud jde o politiky, pak zmrazení platů pro příští rok podporuje. Není však jisté, zda Parlament stihne do voleb novelu schválit. Výhrady k ní mají koaliční sociální demokraté.

Vláda píše, že v části týkající se soudců se návrh dostává do rozporu s dosavadní judikaturou Ústavního soudu, který ve svých nálezech již formuloval jednoznačné ústavní požadavky na odměňování soudců a jeho stabilitu. Vyvolává tak podle vlády vážnou pochybnost ohledně své slučitelnosti s ústavním pořádkem.

"Zásadní změnu v systému odměňování představitelů státní moci a soudců, kterou je navrhovaná změna výpočtu platové základny, by měla předcházet podrobná analýza systému odměňování ve veřejné sféře a diskuse zástupců moci zákonodárné, výkonné i soudní," stojí ve stanovisku. Důvodová zpráva k návrhu je navíc velmi obecná a neodůvodňuje konkrétně potřebnost navrženého opatření, uvádí vláda.

Babiš také navrhuje změnu výpočtu takzvané platové základny, od niž se odvíjejí platy jednotlivých činitelů. Platová základna na daný rok se má nově násobit indexem růstu mezd podle vývoje v předminulém roce proti tomu, na který se základna počítá. Má to zabránit skokovému nárůstu platů v roce 2023 po jejich rozmrazení. Sociální demokraté ale podle dřívějších vyjádření považují změnu výpočtu za netransparentní.

Parlament loni rozhodl o tom, že platy zákonodárců, členů vlády, prezidenta či soudců zůstanou letos na loňské úrovni. Cílem bylo snížit výdaje státu, které vzrostly v souvislosti s epidemií koronaviru. Očekávaný růst platů pro příští rok, který by podle Babiše měl představovat nejméně 5,9 procenta, premiér v návrhu označil za nepřijatelný, a proto je chce zachovat na letošní a tím i loňské úrovni.

"Navrhovaná úprava je obecně odůvodněna hospodářskou recesí zdůvodu pandemie onemocnění COVID-19, důvodová zpráva však již neuvádí, z jakého důvodu jsou platové restrikce zaváděny v zásadě jen vůči soudcům a představitelům státní moci, a proč nejsou souběžně zaváděny obdobné platové restrikce i vůči jiným profesím v rámci nepodnikatelské sféry, například vůči pedagogům, zdravotníkům, příslušníkům bezpečnostních sborů či státním zaměstnancům apod.," stojí ve stanovisku k aktuálnímu návrhu.

Základní měsíční plat poslance a senátora by podle něj v příštím roce zůstal na úrovni 90.800 korun, kde byl i loni. Základní plat prezidenta by i nadále činil 302.700 korun hrubého a premiéra 243.800 korun. Loni si platy ústavních činitelů vyžádaly 5,8 miliardy korun.