Z klimatických návrhů Evropské komise ocenil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie a uhlíkové clo, které by měly platit podniky dovážející do Evropské unie neekologicky vyráběné produkty. Spíše skeptický je ministr k záměru, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat oxid uhličitý. Tento i další navrhované kroky by měly dopad na životy především chudších lidí, sdělil dnes Brabec ČTK.
"Tam je spousta opatření, která nepochybně budou znamenat velké dopady na životní úroveň lidí, především těch chudších lidí, kteří jsou ohroženi energetickou chudobou," uvedl ministr. Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, aby ubylo emisí, podle něj musí být technicky proveditelné. "Nesmí se stát to, že Evropa udělá velmi nákladná opatření, která ovlivní životy milionů lidí, ale globálně to nepřinese ten efekt tolik, protože to někdo vyrobí někde jinde s většími emisemi," doplnil.
Důležité je proto podle Brabce pro udržení konkurenceschopnosti EU navržené uhlíkové clo, které by se mělo platit třeba při dovozu oceli, hliníku, cementu, hnojiv či elektřiny. Česko bude v budoucnu vyžadovat dopadové studie, uvedl. "To se mnohdy nedělalo na úrovni členských států, i když byly slibovány. To určitě budeme chtít," podotkl ministr.
Brabec uvedl, že je příznivcem nejrychlejšího scénáře odklonu od uhlí, které v Česku projednávala Uhelná komise, tedy do roku 2033. Cíl pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů pro Česko ale podle ministra nemůže být srovnatelný například s cíli Německa, Švédska a dalších zemí, které mohou stavět pobřežní větrné elektrárny. "My musíme jít samozřejmě jinou cestou. Takže nelze ušít jeden kabátek pro všechny a myslet si, že bude slušet všem," podotkl.
Podle návrhu Evropské komise by se měl podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU do roku 2030 zvýšit na 40 procent místo dosud plánovaných 32 procent. Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa ve středu ČTK řekl, že k případně navýšenému podílu na úrovni EU by mělo Česko podle metodiky výpočtu Evropské komise přispět 29 až 32 procenty. Zatím se ale počítá s růstem podílu zelených zdrojů na 22 procent do roku 2030.
Podobně se Brabec vyjádřil i ohledně plánu na konec výroby dieselových a benzinových aut od roku 2035. "Ta doba je na první pohled za 14 let, ale je velmi krátká. Nesmí se stát, že takovýto cíl bude znamenat, že ve finále ti lidé, protože budou mít problém koupit si drahé auto, vlastně začnou odsouvat nákup toho auta," zdůraznil ministr. Brabec nicméně spoléhá na vývoj technologií, je podle něj potřeba se odborně bavit o tom, co je dosažitelné. Už dříve dnes médiím řekl, že je ohledně tohoto návrhu EK spíše konzervativní a předpokládá, že podobný přístup budou mít i některé "velké státy".
Česko podle Brabce určitě dosáhne na 40 procent úspory emisí do roku 2030 oproti roku 1990. Evropa se přitom posouvá na 55 procent, a to by v ČR znamenalo na jednotku emisí třeba mezi 53 a 55 procenty nesmírně nákladné věci, upozornil.
O návrzích Evropské komise budou v budoucnu jednat členské státy a Evropský parlament - a také ho schvalovat. Nové náklady, které lidem či firmám opatření zřejmě přinesou, by podle EK měla částečně pokrýt unijní pokladna, například pomocí nového fondu.
Související
Hladík je ministrem životního prostředí. Petr Pavel ho jmenoval den po nástupu do funkce
Ropákem roku se stal exministr životního prostředí Brabec
Richard Brabec (ANO) , evropská komise , Klimatické změny
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák