Den daňové svobody připadá letos podle výpočtů Liberálního institutu na 24. června, loni to bylo 28. května. Důvodem jsou ekonomické dopady současné situace kolem šíření koronaviru. Češi tak budou na stát letos pracovat 175 dní, tedy nejdéle od roku 2000. Tehdy institut začal den daňové svobody počítat. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.
"Vláda Andreje Babiše zažila předloni daňově nejsvobodnější rok, o což se nijak nezasloužila, letos zažije daňově nejméně svobodný rok, o což se taktéž nijak nezasloužila. Koronavirovou pandemii nelze dávat vládě za vinu," uvedl ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.
Dále uvedl, že Liberální institut by v každém jiném roce chtěl, aby se Den daňové svobody posunul blíže k začátku roku. "V tomto roce bychom vládu nekritizovali, ani kdyby byl Den daňové svobody na konci července. Letos je nutné z veřejných rozpočtů financovat dodatečné výdaje ve zdravotnictví a pomoci jednotlivcům i podnikům," uvedl Pánek.
Kritiku si ovšem podle něj vláda zaslouží za "škodlivé nápady", mezi které zařadil cenové stropy roušek a testů, jež vedou k jejich akutnímu nedostatku, záchrany podniků kamarádů vlády nebo za nesmyslnou byrokracii, kdy rodiče musí dostat od školy potvrzení, že vláda skutečně školu zavřela. "Nekoncepční, zbytečně tvrdé a příliš dlouho trvající uzavření některých služeb výrazně utlumilo ekonomickou aktivitu, což posunulo Den daňové svobody o několik týdnů dále," dodal Pánek.
Liberální institut při výpočtu vychází z kalkulací OECD. Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, a umožňuje tak porovnat vývoj českého dne daňové svobody s vývojem v dalších zemích.
Podle výpočtů společnosti Deloitte, která využívá jiné metodiky, připadne den daňové svobody letos na 30. června. Daňoví poplatníci tak budou podle výpočtů Deloitte letos pracovat na odvod daní 181 dní, tedy o jeden den více než loni. Společnost odhad zveřejnila ještě před propuknutím pandemie.
Související
CVVM: Lidé se hlásí spíše k pravici než levici. Velkou roli hraje životní situace
Téměř polovina Čechů si myslí, že svoboda slova se v Česku zhoršila
češi , zaměstnání , práce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Dispečeři bez výplat a na brigádách. Americká letecká doprava může být ochromena
Aktualizováno před 2 hodinami
Fialova vláda podala demisi. Pavel ji odpoledne přijal
před 2 hodinami
Další případ násilí ve vězení. Policie vznesla obvinění z pokusu o vraždu
před 3 hodinami
Polární záře nad Českem. Meteorologové řekli, kde budou dobré podmínky
před 4 hodinami
Dukův pohřeb povede Graubner. Režisér Strach bude číst z bible
před 4 hodinami
Fentanyl, opium, ponížení. Vztahy USA a Číny ovlivňují události z předminulého století
před 5 hodinami
Neohlášená návštěva Angeliny Jolie na Ukrajině se změnila v drama: její řidiče odvedli vojáci
před 5 hodinami
Volební stížnost končí trestním oznámením. Soud odhalil chybu sčítání v Blansku
před 7 hodinami
Okamura může na jednu věc zapomenout, vysvětluje BIS
před 7 hodinami
Trump nařídil jaderné testy, ale k podnikatelům mluví jinak. Má prý plán
před 8 hodinami
Zeman podstoupil další operaci. Je stabilizovaný, uvedla manželka
před 9 hodinami
New York proti Trumpovi. Triumf Mamdaniho otevírá frontu mezi Bílým domem a nejvlivnějším městem USA
před 10 hodinami
Putin reaguje na Trumpa. Moskva prověří, zda je nutné začít s jadernými testy
před 11 hodinami
Počasí se tento týden bude už jen ochlazovat
včera
Válka se pro Ukrajinu nevyvíjí dobře. Situace v klíčovém Pokrovsku je kritická
Aktualizováno včera
Tomio Okamura byl zvolen šéfem Sněmovny. Místopředsedy jsou Nacher a Barták
včera
Rusko chce Západ finančně vyčerpat. Kremlem podporovaní hackeři útočí na města i úřady
včera
Znám ho nejdéle. U nás SPD nikdo nevolí, Tomio je labilní a bezpečnostní hrozba, varoval Hayato Okamura
včera
Proti Okamurovi se bouří polovina Sněmovny. Hledá se "8 statečných"
včera
Konference, která ve světě nemá obdoby. Na COP30 míří vědci, aktivisté, obránci i domorodci z celého světa
Do brazilského města Belém míří z různých směrů několik lodních flotil, které tvoří domorodí lídři, ekologičtí aktivisté a obránci lesů. Jejich cílem je zajistit, aby se nadcházející klimatický summit COP30 stal událostí, která se bude lišit od autoritářských a korporacemi ovládaných konferencí minulosti, jako byly Dubaj a Ázerbájdžán. Cestovatelé, kteří se plaví na palubě lodí sloužících zároveň jako ubytování, usilují o to, aby Brazílie dodržela slib a dala fundamentální roli občanské společnosti v tlaku na ambicióznější klimatická jednání.
Zdroj: Libor Novák