Česká republika se pokusí vyjmout otázku možného zastropování cen plynu z Ruska z programu pátečního jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku. Na dnešním zasedání senátního výboru pro hospodářství to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Podle něj jde spíše o politický nástroj, nikoliv o řešení současné energetické krize v Evropě. V pátek chce ministr jednat například o oddělení cen elektřiny a plynu, daňových změnách pro výrobce a distributory energií nebo o emisních povolenkách.
"Podle mě je to nekonstruktivní návrh. Jde spíše o další variantu sankcí vůči Rusku než o aktuální řešení energetické krize v Evropě. A my nyní nechceme připravovat další sankce, ale řešit situaci s energiemi," řekl Síkela. Česko se proto jako předsednická země pokusí otázku možného zastropování cen ruského plynu vyjmout z pátečního mimořádného jednání Rady EU v Bruselu.
Evropští ministři by v pátek podle Síkely měli diskutovat o několika variantách řešení krize. Česko bude chtít na jednání zařadit například tzv. iberijský model, který by na trhu odděloval ceny elektřiny a plynu. Podle českého ministra by to pomohlo především v případě elektřiny, jejíž ceny by se podle jeho odhadu mohly snížit na úroveň asi 200 až 400 eur za kilowatthodinu. Naopak v případě plynu by ceny nejspíš zůstaly na podobné úrovni jako nyní. Síkela zároveň ale upozornil, že tento model může vést k větší spotřebě plynu, což by v případě silnější zimy mohlo ohrozit zásoby v Evropě.
Další možnost navrhuje Evropská komise, která chce zastropovat ceny u některých levnějších zdrojů energií, jako jsou například jaderné elektrárny. Variantou jsou podle Síkely také daňové úpravy pro výrobce a distributory energií.
Síkela chce v pátek otevřít i diskusi o možnosti omezení prodejů emisních povolenek. Podle něj by například roční omezení programu s povolenkami neznamenalo odklonění od klimatických cílů EU. "Situace je mimořádná, proto by šlo také o mimořádné opatření," zdůraznil. Zároveň však dodal, že nedává možnosti omezení programu s emisními povolenkami velké šance, protože je proti tomu Evropská komise.
Související
Válka v Íránu se propíše o peněženek Čechů. První velký dodavatel energií zdražuje
Bod obratu. Útoky na plynová pole a rafinérie jsou podle expertů zásadním zlomem ve válce s Íránem
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
před 2 hodinami
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
před 3 hodinami
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
před 5 hodinami
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
před 6 hodinami
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
před 7 hodinami
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
před 8 hodinami
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
před 10 hodinami
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
před 11 hodinami
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
včera
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
včera
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
včera
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
včera
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
včera
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
včera
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
včera
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
včera
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
včera
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
včera
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
včera
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.
Zdroj: Libor Novák